Zatímco obyvatelé širšího centra Prahy se hravě obejdou úplně bez auta, lidé z okresních měst a z vesnic nemají na výběr – buďto budou mít vlastní auto, nebo budou odkázáni na hromadnou dopravu, jejíž spoje jsou stále omezovány, přestože jízdné stoupá. Jinými slovy, mimo Prahu je alespoň jedno auto v rodině nezbytností. Spousta rodin pak pokukuje po druhém voze, pokud už jej nemají. Pořízení druhého auta ale většinou není tím nejlepším řešením, obvykle neúměrně zatíží rodinný rozpočet. Jaké argumenty mluví proti druhému autu v rodině?
Nákladnější pojištění
Výpočet ceny povinného ručení není nic jednoduchého. Pojišťovny zohledňují mimo jiné historii a bydliště pojistníka, ale také typ a hmotnost auta nebo třeba průměrný roční nájezd kilometrů. Jezdí-li někdo bez nehod, měl by získat bonusové slevy. A pokud nehodu způsobí, načítají se mu naopak malusy, které pojistku zdražují. Pokud jsou v rodině dvě auta, bývá rozumnější uzavřít druhé pojištění na jinou osobu, než na kterou je pojištěné první auto. A protože takový člověk, obvykle druhý z rodičů, většinou nemá žádné bonusy, dostane dražší pojištění, i když půjde o malé a lehké auto.
Vysoké náklady
Druhé auto do rodiny bývá většinou nějaká menší ojetina. Tlak na nižší pořizovací cenu se pochopitelně promítne do stavu auta, které bude vyžadovat větší servis hned po nákupu a nedlouho poté pravděpodobně další drobné úpravy a opravy. Pokud má auto jezdit i po dálnici, bude třeba zakoupit také novou dálniční známku.
Potíže s parkováním
Parkujete-li na zahradě nebo ve vlastní garáži, tenhle problém se vás netýká. Ale i menší města už začínají trestat rodiny s více vozy tím, že zdražují vjezdové či parkovací poplatky pro druhé, či dokonce třetí auto. Zatímco poplatek za první auto je často spíše symbolický, za druhý vůz může být třeba desetkrát vyšší, což už rodinný rozpočet pocítí.
Zdroj: https://www.goget.com.au/blog/buying-a-second-car