Měření rychlosti není na našich silnicích nic výjimečného. Jde o jeden z nástrojů, jak zajistit dodržování předpisů a jak některé řidiče náležitě umravnit. A tak logicky zvýšit i bezpečnost na silnicích. Navíc nejde jen o výmysl náš, protože měření rychlosti je běžné i v okolních zemích.
Ne s každým radarem hrozí pokuta
Když je řidič změřen a překročí maximální povolenou rychlost, obvykle očekává pokutu. Tu mu někdy udělí policie na místě, pokud v daném úseku měří, nebo mu přijde později dopis, což se týká stacionárních radarů. Ne vždy ale hrozí pokuty. Jsou i radary, které sice rychlost měří, ale pouze orientačně. Cílem není získat z řidiče peníze, ale umravnit ho.
Orientační zjištění rychlosti
Jedním z orientačních radarů je ten, který na tabulce zobrazí řidičovu rychlost a často také výzvu k tomu, aby zpomalil. Na mnohé toto pochopitelně funguje a úsekem jedou víceméně předpisově. Ti, kteří však vědí, že daný radar nebude spojený s pokutou, danou informaci mnohdy nerespektují a jedou, jako by zde nebyl. Takoví jsou ale velmi často v menšině.
Kombinace se semaforem je pro řidiče problém
Mnohem více řidiče štvou radary, které zjistí rychlost, tu vyhodnotí a podle toho následně upraví barvu na semaforu. Jde o jednoduchý systém, který funguje na principu zastavení řidiče, který nejede podle předpisů. Kdo rychlost dodržuje, má zelenou. Kdo nikoliv, tomu skočí červená a musí zastavit.
Obvykle jde o semafor umístěný uprostřed ničeho. Uprostřed úseku, kde není ani přechod, ani křižovatka. To sice může svádět k projetí, ale vzhledem k pokutám jízdy na červenou obvykle i ten největší hříšník zastaví. A to pro něho bývá mnohdy větší trest než symbolická pokuta. Jeho rychlost, kterou záměrně překročil, ho donutila zastavit a počkat na zelenou. A to mnohé může štvát více než obálka s pruhem po pár dnech od průjezdu kolem radaru.
Zdroj: https://www.icomsdetections.com/radar-speed-indicator-sign/