Někdo se mi snažil namluvit, že se tahle auta porovnávat nedají. Blbost! Oba vozy jsou připepřené verze s velkým kufrem odvozené od běžných aut nižší střední třídy – jaktože by se nedaly srovnávat? Naopak, drobné rozdíly v pojetí každé automobilky dávají možnost vyzkoušet, která značka se žene za zbytečným pozlátkem a která naopak cílí na důležité parametry.
Vzhled
A zase jsme u toho nechutně subjektivního dojmu. A teď kdo s koho? Ať napíšu cokoliv, vždy mě půlka z vás sežere. Takže kdo vypadá lépe, křivekplný Mégane, nebo ostře řezaná Octavia? Mno, Octavii nelze upřít, že jí hrany neskutečně sluší, a ta řada drobných vylepšení jako tmavé světlomety, sportovnější nárazník a krásná osmnáctipalcová kola s hranatým, skoro až kubistickým designem, dvě koncovky výfuku a velká odrazka jí dělají ještě krásnější. A hranatost rozhodně jen tak nezestárne, což se o faceliftu druhé generace říct nedá. Byť verze RS vypadala dobře, tak velká kulatá světla vypadají rázem jak z šedesátejch let. Pravdou je, že facelift jsem neměl při uvedení rád a pak jsme si asi zvyknul, ale teď ve srovnání s moderní trojkou jej opět nemám rád.
Oproti tomu tu máme Mégane, které obcházím pořád dokola a hledám cokoliv, co bych mu vytknul. No dobrá, zadní světla jsou protáhlá trochu moc do boků a kola nemají tak hezký design. A ta faceliftovaná světla pořád špatně svítí. A také ten plastový proužek pod předními světly je nějaký samoúčelný. Jenže to je vše. Dokonce, a teď pozor – vytiskněte si mou fotku a připevněte na terč pro šipky – se mi líbí víc než verze RS. Já vím, ta žlutá barva a ten spojler v přední tlamě a tak dále… Ale GT220 je prostě z mého úhlu pohledu fakt hezčí. Ty stříbrné prvky v nárazníku vypadají vážně dobře a vůz to celkově pozvedá. Ne, opravdu to není jako běžné Grandtoury, co jsou jich plné silnice. Mač je to tedy vyrovnaný, Mégane mě víc chytá za oko, ačkoliv mám radši hrany. Ale tentokrát nějak nejsem schopen určit jasného vítěze. Asi o prsa (ale ty, co zdědíte po tatínkovi) vyhrává Francouz, byť nad jeho pozadím stále váhám.
Interiér
Oba vozy mají keyless přístup. V Renaultu dostanete kartu, která auto automaticky zamkne, jakmile odejdete dál než pět metrů od vozu. Octavie má klasický klíček, i když potřeba není. Stačí se dotknout kliky a vůz vás vpustí dovnitř. Přesuneme se do interiéru Renaultu a už hledám nastavení sedadla. To je na rozdíl od Octavie manuální, ale cena Renaultu některá snazší a levnější řešení dostatečně omlouvá. Octavia RS naopak vždy platila za vůz, který je cenově výhodný vzhledem ke své výbavě, ale ne přímo levný. Díky tomu zde najdeme i výhřev zadních sedadel, ambientní podsvícení prostoru pro nohy, zásuvku na 220 V nebo velký panoramatický šíbr. Pozice za volantem je v obou autech velmi dobrá, snad jen řadící páka v Octavii působí utopeněji. Mégane má ale bohužel velmi neprakticky tvarovanou loketní opěrku, která se směrem dopředu velmi svažuje a není nijak nastavitelná. Sedadla jsou v obou vozech příkladná a poskytují dobrou oporu, jen opěradlo v Méganu je poněkud svírající a tlouštící mají asi přístup do francouzského vozu zapovězen. Pokud srovnáme gétéčko s Renaultí verzí RS, tak se mi sedačky dokonce líbí více. Sice to nejsou ty správné skořepiny, ale mnohem lépe se hodí k univerzálnějšímu použití vozu, které v tomto segmentu oceňují prostě více. Vůbec se dá říct, že po celou dobu testu mám z Mégane GT220 mnohem lepší pocit než z ostré verze RS.
V souboji palubních desek si další vyhranou bitvu připisuje opět Francouz. Dominuje tu velký tabletový displej. Pruh s karbonovou imitací a nápis RenaultSport interiér značně oživuje, zatímco Škoda v tomhle ohledu působí tak nějak běžně a usedle. Těch spínačů je sice víc než u nějaké obyčejné verze, ale kromě tlačítka „RS mode“ a sportovního (a vespod zploštělého!) volantu ve vás skoro nic nevyvolá dojem, že jde o sportovněji zaměřený model. Ještě dovysvětlím funkci onoho tlačítka -přepínáte s ním všechny jízdní režimy, tedy normální, ekologický a sportovní. Co se týká volantů, na pohled je lepší ten v Octavii, ale mým rukám opět spíše vyhovuje ten (chválabohu kulatý) v Renaultu, byť má trochu tlustší věnec. Mégane nemá klasickou páku ruční brzdy jako Octavia, ale sází na moderní tlačítkové provedení. Tím je zopovězeno, se kterým vozem bude nejspíš větší legrace na sněhu. U prošití také vede Renault s kontrastní červenou nití, ale tu si u škodovky můžete zvolit taktéž. Jen šef na řadičce Méganu je opět celkem tvrdý, podobně jako tomu bylo u verze RS. Budíky mají oba vozy přehledné, u Renaultu mi ovšem vadí jejich příliš velký sklon.
V objemu kufru jednoznačně vede Octavia RS, která nabízí další trumf v podobě elektrického otevírání a zavírání kufru. Do Méganu je klasický manuální přístup. Oba vozy pohopitelně disponují velkým počtem odkládacích prostor, nechybí kapsy ve dveřích na 1,5litrovou láhev ani bezedné kastlíky. Ten v Renaultu připomíná trochu krematorium, když se otevřou vrata a rakev se nebožtíkem mizí v útrobách pece.
Jízda
Jízda po dálnici je s oběma vozy klidná, jen vás to nebaví. Ten potenciál obou nadopovaných kombíků je prostě znát. Octavia se alespoň snaží jednotvárnou jízdu svému řidiči zpříjemnit. Kromě běžného tempomatu, který má i Francouz, nabízí Octavia radarové hlídání a udržování vzdálenosti od vozidla před sebou. Celý systém funguje opravdu na výbornou, nemá problém ani v případě, když se před vámi náhle vynoří o 50 km/h pomaleji jedoucí kamion a pohotově zareaguje i na to, když si některý z těch profesionálních ignorantů zpětných zrcátek splete bezpečný odstup s pozváním do vašeho pruhu. Chybět nesmí ani Lane Assistant, který hlídá, zda se držíte ve svém pruhu. Oproti Infiniti Q50, které dokázalo takto přejet celou Evropu, se Octavia třikrát srovná sama a pak vám vynadá, že se máte věnovat řízení. To vítám, alespoň jako řidiči zcela nezakrníme. Mégane si při konstatní jízdě rychlostí 130 km/h řekne o 9,4 l/100 km, zatímco Octavia ukazuje jen 7,8, což není zcela malý rozdíl.
Když konečně sjedeme z dálnice, charakter obou aut se projeví mnohem lépe. Úzká křivolaká okreska s mnoha horizonty a zatáčkami je tím pravým hřištěm, na kterém kvality obou vozů konečně omluví vyšší cenovky. Pokud by tady naše kombíky neuspěly, znamenalo by to, že si vystačíte se základní verzí obou vozů. Ale naštěstí se obou rivalům na venkově daří. Za prvé, oba mají lepší zvuk, který v Octavii můžete ještě vylepšit spuštěním rezonátoru. Hezké, ale klidně ho nechte i vypnutý, i tak zní lépe než běžné vozy. S koncertem Méganu se to však nedá srovnat, je absolutně fantastický a takový přirozenější. Při vytáčení k omezovači navíc krásně štěká, aby si řekl o další kvalt, jako teriér o pamlsek. K motoru se přidává i výfuk, který chrčí, jakoby se nadechoval. V ostrých zatáčkách ale překvapivě začíná Mégane trochu ztrácet dech. Vaz mu láme hlavně příšerně nastavené ESP, které prostě stojí mezi motorem a vaší pravou nohou zaraženou hluboko do velurového koberečku. Jistě, elektronického pomocníka můžete zkusit vypnout, ale jakmile se dostanete na 50 km/h, tak se znovu sám automaticky zapne a zase vám bude škrtit výkon. Francouz navíc trochu tahá za volant, je méně čitelný a když se ho pokusíte rozhodit, dostaví se spíš nejistota. Auto prostě působí úskočně. Chce se sice držet stopy, ale místo toho se na limitu začne hrnout ze zatáčky ven. Odezvu od předních kol máte velmi zkreslenou. Ve srovnání s chirurgický přesným Méganem RS je tohle mnohem kompromisnější. Jenže my tu ke srovnání máme domácí přebornici, kde se mimochodem ESP vypíná mnohem složitěji. Pocitově máte dojem většího a těžšího auta, ačkoliv je Octavia ve skutečnosti o 51 kilogram lehčí. Ale tu masu kovu prostě cítíte. Chování v zatáčce je mnohem čitelnější a rozhození snazší, a to i se zapnutou stabilizací. Stopy se však Octavia drží jak vlčák šťavnaté kotlety. A ten výjezd, žádné kecání do řízení od nějakého počítače, ale okamžitý brutální zátah, díky kterému vystřelíte ze zákruty mnohem rychleji. Řízení ovšem také není zcela přesné a působí vláčným dojmem. Pochvalu si oba vozy zaslouží za brzdy, které skvěle zvládají krotit ambice obou vozů, když se vám trochu sevřou půlky. Renault má rozhodně jedovatější nástup brzdného účinku. Při ostré jízdě si český reprezentant poroučí 13,6 litru na 100 kilometrů, zatímco francouzský labužník mlaská při spotřebe 15,7. Když nasadíte ekonomickou jízdu a nadlehčíte pravou nohu, dostane se Mégane na 6,6 litru na 100 kilometrů, Octavia dokonce na 6,2. Jenže s takovými auty je hřích jezdit úsporně.
Po městě brzy přijdete na to, že velká kola a tvrdé podvozky nejsou nic moc příjemného. Octavii můžete trochu pomoci, když upustíte kola z ekologického tlaku na komfortnější, ale body jí stejně sráží více se kroutící karoserie, což patrné způsobuje ono velké panoramatické střešní okno. Zatímco Renault po městě ukazuje spotřebu 7,7 litru, Octavia je na tom opět lépe, byť jen o jedinou desetinu litru. Manévrování na parkovací místa je s oběma vozy hračka. Mégane má pocitově lepší rejd a ve výbavě couvací kameru, kterou sice v Octavii nenajdeme, ale ta má alespoň sofistikovaný systém parkovacích senzorů s přehledným grafickým znázorněním na centrálním displeji. Jen se brzy naučíte, že ačkoliv už výstraha nasadila opravdu nepříjemný tón a předmět se zobrazuje v nejbližší červené zóně, stále máte dostatečnou rezervu. Celý vůz je navíc uživatelsky přívětivější a na jednotlivé ovládací prvky si mnohem rychleji zvyknete. Francouz v tomhle působí jakoby mnohem více na efekt, až to někdy trochu škodí. Například palubní deska se mi při stejném nasměrování vozu ve stejnou denní hodinu a na stejném místě odrážela v čelním skle.
Závěr
Byl to napínavý a těsný souboj, který se rozhodoval do posledního kilometru. A když si to rozumně shrnu, tak Octavia má lepší systém ESP, větší kufr, je uživatelský přívětivější, lépe vybavená a má jeden z nejnižších poklesů na hodnotě z aut na trhu, takže je to jasná volba. Octavii RS řada lidí řadila do kategorie hot-hatchů, byť se nikdy nedělala jako hatchback. Pokud si však vezmeme její jízdní projev, tak vůbec poprvé nemám v jejím případě u slova hot žádnou výhradu. České RS je poprvé hot-hatch, nebo spíše hot-lift a hot-combi. Octavia tedy ve srovnání jasně vyhrává a podle zdravého rozumu je to jasná volba. Nebo ne? Copak by se sportovní kombík měl kupovat rozumem? Mégane GT220 vás prostě víc chytne za srdce, a navíc boduje lepším zvukem a nižší cenou. Pokud tedy máte hlouběji do strožoku, tak se nebojte, že dostanete špatné auto, protože GT220 je opravdu dobré. Je to jen na vás, vyhrává mozek, či srdce?
Základní cena: (Mégane Grandtour 1.6 16V Authentique) 334 900 Kč a (Octavia Combi 1.2 TSI Active) 372 900 Kč
Základní cena: (Mégane GT220 Grandtour) 562 900 Kč a (Octavia RS Combi 2.0 TSI) 683 900 Kč
Cena testovaného modelu: (Mégane GT220 Grandtour) 617 600 Kč a (Octavia RS Combi) 984 100 Kč
Foto: rajdlstudio.com
