„Nezlobte se, že vás zase obtěžuju, ale já jsem si vzpomněla, že jsem se vás nezeptala, jestli máte hybrida. Máte hybrida? A mohla bych ho vidět?“
Automobilový svět se dnes mění rychlosti kulového blesku. Tam, kde jsme dříve byli zvyklí na prostou jednoduchost bez pozlátka, už je to dávno mnohem složitější a především v kategorii malých aut se odehrávají změny, které by se snad mohly rovnat těm poválečným.
Masivní „hybridizaci“ a elektrifikaci mnozí odsuzují jen jako úlitbu a odpustek fašistickým nařízením Č̶t̶v̶r̶t̶é̶ ̶̶ř̶í̶š̶e̶ Evropské unie, nutné ZLO, které musí být, protože to přikázali. Naposledy jsem psal, jak si s výhrůžkami a nátlakem poradili u Suzuki, jako další přichází na řadu Renault.
Prvním hybridem Renaultu je zcela očekávaně, nejprodávanější Clio. Nová technologie E-tech pomůže Francouzům nejen snížit flotilové emise. Pomůže také zákazníkům, jak mít výkonné, rychlé a krásné auto s nízkou spotřebou. Že nové Clio E-Tech hybrid, není jen o spotřebě paliva, se dočtete v následujících řádcích.
KDYŽ SE DÍVÁM NA CLIO, TAK HO MUSÍM POCHVÁLIT
„Nevypadá věru zle, zkrátka Francouz, jak má být“.
Nové Clio sice vypadá trochu jako staré Clio, pocitově je však úplně jiné. Jakoby předchozí model byl jen polotovar, který nyní dovedli k dokonalosti. Neumytá brambora a to nejjemnější bramborové pyré v Michelinské restauraci, až tak rozdílné jsou poslední dvě generace druhého nejmenšího Renaultu.
Ačkoliv se rozměry téměř nezměnily, snad díky novému designu přídě s „bumerangy“ na denní svícení, působí nové Clio jako mnohem větší auto. I při pohledu zezadu vypadá spíš jako široký a nízký sporťák, než jako nákupní taška. K tomu se váže jistý detail, který mě nenechal úplně chladným. Současný model totiž konečně vypadá jako auto pro chlapy, pro muže. Vousaté, vysoké, svalnaté typy, po kterých ženy touží, tedy přesně jako jsem já. Přitom si zachovává dostatek jemnosti pro něžné pohlaví, především je však velmi dynamické, ba sportovní.
Tohle je panečku DESIGN. Dokážu si upřímně představit, že si Clio někdo koupí čistě jen proto, že se mu líbí. Je krásné, je nádherné, je velmi fotogenické. Vážně, hodí se na Staré Město, i mezi věžáky na Pankráci. Testovaný kus ještě vylepšuje bílá perleť a příplatkové sedmnáctky.
KONEČNĚ LUXUSNÍ INTERIÉR
Jeden můj kamarád si před lety koupil nový Renault Clio předchozí čtvrté generace, občas jsem se s ním tedy svezl. Když jsem pak měl na akci „Auta na náplavce“ poprvé tu čest s generací pátou, byl jsem u vytržení. Nadšený jsem zůstal i celý testovací týden. Takhle kvalitní, až luxusní, že je interiér malého Clia? Oproti čtvrté generaci je to ohromný skok. Dětská hravost je ta tam, nový interiér jasně říká, že jde o dospělé auto pro dospělé lidi. Materiály jsou kvalitní a měkké, ergonomii není co vytknout a velká centrální dotyková obrazovka má rastr jemný jako poslední iPhone.
Potud by byl interiér pouze skvělý. V našem testovaném kousku však byl krásný, sněhobílý interiér s modrými detaily a příplatkovým ambientním osvětlením, u kterého můžete vybírat z osmi barev. Tohle by měl být standard u všech nových aut, noční atmosféru to změní k nepoznání a ze skvělého je najednou úžasný. Sněhobílou radost pořídíte k testované výbavě INTENS, jen za 6000,-. Hledejte „Packt Ambiance – světle šedá“, děkovná psaní pište na můj redakční email.
Barvy dělají hodně a pro pocit na palubě hrají hlavní roli. Jelikož u Renaultu někdo myslí hlavou, sedadla zůstala v praktických odstínech tmavé šedi, která se lépe udržuje v čistotě, než bílý luxus. Strop je kontrastně černý, což přidává luxusní atmosféře, bohužel i díky zatmaveným zadním oknům je ve francouzském krasavci tma jako v tunelu.
Moc příjemně mě překvapilo sezení, sedadla jsou totiž měkká! V dnešní době skoro zázrak. Boční vedení je však velmi výrazné a v zatáčkách vás podrží (a že se to bude hodit, to si ještě povíme). Zásadní výtku bych tak měl akorát k sedadlům zadním. U malého auta je to vcelku pochopitelné, vyšší cestující tu ovšem budou strádat hlavně místem nad hlavou a také již zmíněnou temnotou
Na závěr si ještě nechám infotainment. U Renaultu mu říkají Easy connect a obsahuje i navigaci. V té však rozhodně není easy cokoliv najít, navíc spoustu míst v Praze ani nezná. Kdo ale dnes ještě používá vestavěné navigace? Místo toho si můžete bezdrátově nabít telefon a rovněž bez drátů připojit Android auto/Apple CarPlay. Systém infotainmentu je poměrně pomalý a nemotorný, snad jakoby hardwaru chyběl výkon, prostě si vteřinku musíte počkat. Rozhraní systému je ovšem stejně krásné, jako celé Clio, takže mě vážně mrzí, že jednodušší a levnější systém MediaNav v Dusteru se používal snadněji.
Suma sumárum je vzadu málo místa na hlavu a infotainment je občas pomalejší, to jsou ovšem jediné dva malé nedostatky jinak krásného a perfektního interiéru nového Clia.
TVRDÝ A ZÁBAVNÝ PODVOZEK
Je to již nějaký pátek, co jsem testoval Ford Mondeo ST-line, které mělo tvrdý podvozek, který se k charakteru auta ale vůbec nehodil. Většinou to bývá nepsaným pravidlem – jakýkoliv sportovní paket udělá z krotkého a příjemného gauče, uskákaný a neduživý závoďák. Je to tak trochu i případ testovaného Clia, byť se žádný sportovní příplatek nekoná.
Nové Clio se sériovým podvozkem rozhodně není nudné auto bez šťávy. Díky dlouhému rozvoru a modernímu podvozku, si zachovává velkou dávku agility i pro náruživější povahy. Agilní podvozek je velmi dobře čitelný a neutrální, vyvolá v řidiči až neskutečný pocit lehkosti, ač se svými 1200kg úplné pírko není. Odvrácenou stranou mince je pak horší jízdní komfort. Tlumiče jsou tvrdé jako kámen i při nastavení režimu COMFORT. Jak se to u francouzského městského auta mohlo stát, absolutně netuším. Doporučuji si odpustit příplatek za krásné sedmnáctky a zkontrolovat, jestli náhodou nejezdí na run-flat pneumatikách. Jinak si to neumím vysvětlit. Tlak v pneumatikách byl správný.
S malým-velkým Renaultem jsem jezdil celý týden hlavně po Praze a jakkoliv se do centra města tvrdý podvozek vůbec nehodí, po týdnu už jsem byl tak zvyklý, že mi jakékoliv jiné auto připadalo jako starý Lincoln. Ačkoliv byl tedy jízdní komfort spíš horší, je tu takový drobný detail, který tohle všechno ospravedlňuje. Samozřejmě že ve jménu spotřeby a ekologie? Hybridní Clio E-Tech totiž umí být pěkně rychlé!
NEJSILNĚJŠÍ Z VRHU
A dostávám se k tomu, proč je dobré mít tvrdý podvozek. Hybridní verze E-Tech je zdaleka tou nejvýkonnější variantou současného Clia. Benzínové TCe s výkonem 130 koní, se z ceníku bohužel nedávno vytratilo, tipnul bych že do věčných lovišť a vrahem jsou flotilové emise. Celá hybridní soustava ze sebe vyždíme velmi zajímavých 103 kW, nebo chcete-li, 140 koní. Točivý moment ve spojení obou agregátů činí 349 Nm. Na auto vážící 1200 kg jsou to vynikající hodnoty. Papírové zrychlení jen lehce pod 10 vteřin na stovku z vás sice hvězdu hospodské slovní bitky neudělá, domnělé závody od semaforů každopádně většinou vyhrajete. Klíč je, jak správně tušíte, v elektromotoru.
Od semaforu vystřelíte vždycky na elektřinu a je to fičák. Za zvuků tramvaje (nebo kosmické lodi, dle vlastní fantazie) vás Clio katapultuje až někam k 50ti km/h, pak se vzdáleným bručením připojí čtyřválcová 1.6. Máte-li v zásobě hodně elektrické energie, nechá vás v elektrickém tichu rozjet i na 80 a celé 4 km. Systém funguje podobně, jako běžné hybridy (čti Toyota), takže když může, za příznivých okolnosti dělá vše proto, aby jste jeli jen ekologicky a úsporně na elektřinu, samotnou elektrickou jízdu si v případě nabité baterie můžete i sami vynutit tlačítkem EV. Je to taková hra. Tlačítko náhodně mačkáte celý týden v doufaní, že to tentokrát vyjde. Je to tak 60:40.
Vybrat si můžete i další jízdní režimy – MySense, alias běžný režim. Umožní mimo jiné konfigurovat tuhost řízení, další je ECO, který více rekuperuje a nakonec již zmíněný SPORT, který se ne úplně špatně pokouší napodobit hot hatch. Sportovní režim opravdu udělá z Clia kapesní raketku a díky tvrdému podvozku můžete být vždy a všude VELMI rychlí. Musíte si u toho jen zacpat uši. Systém v tomto případě vytáčí benzínový motor velmi vysoko a je zapnutý prakticky pořád (s výjimkou rozjezdů), což dělá nebývalý hluk, ale také rychlost. Používal jsem ho tak nakonec spíše k dobíjení baterie.
Nejčastěji jsem jezdil v základním režimu MySense, použití elektromotoru jsem nechal „na něm“ a soustředil jsem se na plynulou jízdu, správné brzdění motorem (na voliči je možnost B pro silnější rekuperaci) a co nejvyšší průměrnou rychlost. Tady přišlo vskutku vhod tvrdé odpružení, brzdil jsem jen sporadicky, v zájmu zachování kinetické energie. Po celém týdnu v ucpané Praze, byl průměr 5,1L/100km, přitom jsem jezdil vážně rychle a byla to zábava.
PŘEKRÁSNÝ MALÝ SKORO-SPORŤÁK
Nové Clio ve své páté generace má pramálo společného se svým předchůdcem. Mnohem vyzrálejší a dospělejší automobil, přitom ještě krásnější než dříve. Mezi svými konkurenty svítí jako nejjasnější hvězda. Překrásné Clio vyrostlo z ehm, jenom hezkého kačátka.
V hybridní verzi E-Tech jde o nejsilnější a nejrychlejší model, nebál bych se ho označit v rámci možností za zábavný – a to i bez manuální převodovky a bez turba. Mezi svými konkurenty má rovněž co nabídnout. Za základních 480 000,- je jen nepatrně dražší, než Yaris, přitom větší a hlavně silnější, válcuje i Hondu Jazz, která je dražší a méně výkonná. (Ale má zase jiné přednosti, o nichž už jsem psal zde).
Příště se spolu podíváme, jak jezdí úplně NOVÝ Golf TDI. Podle všeho by měl být skvělý, těšíte se?
