Test Peugeotu Rifter LONG GT 1.5 BlueHDI se střešním stanem

0

Obdobně jako v roce loňském nám i v tom letošním připravilo české zastoupení automobilky Peugeot vůz, který byl vybaven střešním stanem. Kombinace je to pak naprosto ideální, k prostornému rodinnému MPV přidáte prostor na spaní, který nemá přesah do interiéru vozu a na dobrodružný týden máte rozhodně zaděláno.  

Samotné základy střešního stanu v tomto případě tvořil model Rifter v prodloužené variantě Long, který disponoval nejvyšší výbavou GT, sedmimístnou specifikací, silnější z dvojice vznětových motorizací a šestistupňovým manuálem. Tedy tím nejlepším, co aktuálně Peugeot u tohoto modelu dokáže nabídnout.

Peugeot Rifter je zástupcem kategorie MPV, která je v dnešní době bohužel mírně na ústupu díky aktuální oblíbenosti vozů typu crossover a SUV. Na druhou stranu se ale stále jedná o kategorii, která má svým uživatelům rozhodně co nabídnout.

Foto: Jan Horský

Exteriér

Peugeot Rifter je pro mě i nadále z aktuálně vyráběných „sourozenců“ tím nejpohlednějším modelem. Jeho přední partie (což je vlastně jediná část, kterou se od sebe tyto vozy jasně a rozeznatelně liší) působí velmi důstojným a sebevědomým dojmem.

Rifter aktuální generace dále disponuje také vyšší světlou výškou a výrazným oplastováním, které této osobní dodávce dopřává navíc jisté optické robustnosti. Rifter to však děla velmi opatrně a zmiňované oplastování působí opravdu decentně.

Boční a zadní partie pak přináší praktické značně krabicovité proporce, které jsou však vykoupeny jasnými přednostmi v interiéru vozu.

Foto: Jan Horský

Interiér  

Dle filozofie automobilky Peugeot je rozvržení palubní desky již tradičně pojato v duchu i-Cockpitu. Interiér vozu je na první pohled tedy velmi nápaditý a rozhodně líbivý. Princip i-Cockpitu pak i ve voze této kategorie funguje velmi dobře. Malý zkosený volant a vyvýšena kaplička s klasickými budíky hrají společně s displejem palubního infotainmentu hlavní roli v rámci přední části interiéru. Mohutnost a objemnost palubní desky a středového tunelu je efektně rozbita plochami s odlišnou barevností.

Avizovaný displej palubního infotainmentu pak z palubní desky celkem obstojně trčí. Díky tomu je však po stránce uživatelské velmi dobře ovladatelný.

Mohlo by vás zajímat:  Test Vespa Sei Giorni: Stylovka, která potěší srdce závodníka

Poměrně mohutný středový tunel disponuje startovacím tlačítkem, ovladačem elektronické ruční brzdy, ovladačem asistentu pro jízdu z kopce, dále pak otočným ovladačem pro volbu jízdního asistentu a klasickým voličem šestistupňové manuální převodovky, který nabídne příjemně krátké a přesné dráhy řazení. U testovaného vozu pak tunel přecházel v objemnou úložnou schránku mezi sedadly řidiče a spolujezdce.

Samotný interiér je pak třeba pochválit za nepřeberné množství odkládacích prostorů, které disponují různými tvary a pozicemi.

Testovaný prodloužený Rifter Long disponoval sedmimístnou specifikací, která je řešena dvojicí sklápěcích a kompletně vyjímatelných sedaček. Jejich objemnost se velmi příjemně projeví na komfortu, který tato třetí řada nabídne. Zavazadlový prostor se tak přemění v malý VIP salónek, jehož plastové boční výplně disponují ergonomicky velmi příjemnými rozměry a plní tak funkci odkládací plochy.

Mohutnost samotných sedadel má při jejich přítomnosti jasný přesah do velikosti zavazadlového prostoru. Sedadla jdou však pohodlně sklopit a celé přiklopit k opěradlům sedadel druhé řady. V plnohodnotném sedmimístném uspořádání pak se zavazadlovým prostorem celkem logicky moc nepočítejte.

Druhá řada, to je trojice samostatných sedadel, které disponují mechanismem, který umožní sedačky lépe sklopit k podlaze a s rovinou kufru tak vytvořit skoro ideální rovinu. Sedadlo spolujezdce dovolí sklopit jeho opěradlo a vám tak umožní přepravu opravdu dlouhých předmětů.

Samotný zavazadlový prostor prodloužené verze v pětimístném uspořádání nabídne 1050 litrů objemu (po horizontální přepážku), se sklopenou druhou řadou sedadel potom prostor o objemu 3500 litrů.

Interiér Peugeotu Rifter si všeobecně zaslouží pochvalu převážně pak za jeho prostornost a variabilnost. Já u něj navíc oceňuji i princip i-Cockpitu, který jeho přední partii interiéru umí ozvláštnit a odlišit od jeho konkurence.

Foto: Jan Horský

Střešní stan Hussarde Quatro

Aktuálně testovaný Rifter byl vybaven střešním stanem od firmy Hussarde, konkrétně se jednalo o stan s označením Quatro. A jak již samotný název napovídá, tento stan byl určen pro 4 osoby (ideálně pak ve složení 2 dospělí a 2 děti).

Mohlo by vás zajímat:  TEST Renault Talisman Grandtour Initiale Paris Energy TCe 200 EDC

Střešní stan je uložen v pouzdru (střešním boxu o rozměrech 215 x 123 x 28 cm), které se přes podlahu konstrukce stanu kotví k příčným profilům, které jsou přichyceny ke střešním nosičům vozu.

Rozkládací proces jsem si celkem dobře pamatoval z loňského roku, jeho správný postup vám pak napoví grafika, která je vylepena na bočnicích střešního boxu. V podstatě jde jen o zvolení správné strany, která se vyklápí jako první. Jedná se tedy o velmi jednoduchý a „jednomužný“ mechanismus. Kdy po „odcvaknutí“ pěti pojišťovacích bodů, které jsou umístěny po obvodu střešního boxu, jde stan s vaší lehčí pomocí velmi poddajně vzhůru.

Testovaný střešní stan se vyklápí po svých bočních stranách, nikoliv pouze vzadu, jako v případě verze Duo. Vyklápění stanu pak probíhá postupně, nejprve jedna strana a následně druhá. Po úplném vyklopení vás na straně spolujezdce čeká poslední, a to třetí úkon, kterým je odjištění integrovaného žebříku a překlopení druhé části podlahy do vodorovné polohy.

Střešní stan tak dostane finálních tvarů a vám nezbývá už nic jiného než doladit výšku podlahy vyklopené partie pomocí teleskopického žebříku. Na spolujezdcově straně vám tak po vyklopení stanu nově vzniká příjemně krytý prostor po boku vozu.

Podlaha stanu je pak vybavena subtilní výklopnou matrací (o rozměrech cca 200 x 200 cm), která nabídne dostatek pohodlí. Stan dále disponuje průhlednými slídovými partiemi a také odkládacími kapsami.

Testovaný střešní stan Hussarde Quatro je ve výsledku velmi prostorným stanem, který disponuje důmyslným a uživatelsky velmi komfortním systémem rozkládání a následného užívání.

Foto: Jan Horský

Motorizace a jízdní dojmy

Pod kapotou testovaného vozu se nacházela osvědčená silnější naftová patnáctistovka disponující výkonem 96kW (130 koní). Tuto motorizaci již dlouhodobě chválím pro její tichý a kultivovaný chod, stejně tak jako pro její dostačující a k vozu adekvátní výkon. 

Vozu tak i se střešním boxem propůjčuje příjemnou jízdní dynamiku při zachování rozumné spotřeby, která se během týdenního redakčního testu pohybovala pod hranicí 7 litrů. 

Podvozek vozu je v této kategorii laděný spíše do komfortu, bez jakýchkoliv větších náznaků naklánění. Testovány vůz dále disponoval systémem Grip Control, který upravuje chování vozu na různých površích. Dále pak asistentem udržující stálou rychlost při jízdě z kopce (prudkého svahu).

Mohlo by vás zajímat:  Test Opel Astra 1.6 Turbo PHEV: Trochu Francouz, stále Němec

O střešním boxu pak v rámci jízdního projevu začnete vědět až v rychlostech nad 90 km/h, kdy se projeví větší hlučností díky vzduchu, který okolo něj proudí.  

Foto: Jan Horský

Závěrem

Základní cena prodlouženého Rifteru Long startuje již od 475 000 Kč včetně DPH. Zde se jedná o základní výbavu Active Pack s benzínovou dvanáctistovkou PureTech a manuální šestistupňovou převodovkou. Základní naftu 1.5 BlueHdi (100 koní výkonu) opět s manuálem pořídíte od 506 000 Kč včetně DPH.

Aktuálně testovaný vůz, tedy prodloužený Rifter Long s nejvyšší výbavou GT pořídíte od 626 000 Kč včetně DPH, vůz je osazen silnější naftovou patnáctistovkou a šestistupňovým manuálem, v sedmimístné specifikaci pak od 646 000 Kč.

V rámci hodnocení začneme nejprve u samotného Rifteru. Tento v interiéru nápaditý, variabilní a velmi prostorný vůz (zvláště pak u verze Long) nabídne i komfortní jízdní projev, kterému v případě naftové patnáctistovky nechybí dostatek výkonu. Testovány Rifter Long se tedy stal velmi schopným základem pro střešní stan. Jeho všestrannost je v tomto případě obohacena o další příjemné možnosti.

Neodmyslitelnou výhodou střešního stanu je právě jeho pozice, která vám zpravidla vždy umožní nocovaní „v suchu“. Žádné vlhké podloží nebo vydatný noční déšť vás jistě nerozhodí. V případě dobré lokace pak umožní i daleko zajímavějších výhledů. Konkrétně testovaný stan Hussarde Quatro pak chválím za jeho systém rozkládání, který je opravdu velmi jednoduchý a rychlý. Jeho stinnou stránkou se může stát pouze vyšší pořizovací cena, která v případě konkrétního kusu činí 91 480 Kč včetně DPH (dle internetových stránek Egoe).

Zdroj: Autorský text

Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora

Jan Horský

O Jan Horský

Kontakt na autora: horsky@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora