TEST Peugeot 405

TEST Peugeot 405

Peugeot 405 GLD je dalším vozem, na který mám mnoho vzpomínek z dětství. Takže je potřeba vyzkoušet, zda si jej příliš neidealizuji.

Francouzský sedan se vyráběl celých deset let, od roku 1987 do roku 1997, i když v Iránu běží jeho výroba dodnes. Částečně nahradil k nám nedovážený sedan 505, vystřídán byl pak populárním modelem 406, který můžete znát ze série Taxi. Čtyřistapětka se vyráběla jako sedan nebo kombík a po svém uvedení získala prestižní ocenění Auto roku 1988. Zatím tedy žádné výstřelky, že? Ale třeba už nevíte, že její design navrhnul Pininfarina nebo že se jednalo o poslední Peugeot prodávaný v USA. A také že se vyráběl nejen ve Francii a již zmíněném Iránu, ale také v Argentině, Polsku, Egyptě a Zimbabwe. Mimochodem íránská verze měla poháněná zadní kola. Zajímavější byly ovšem sportovní modely Mi16 s výkonem 108 kW a T16 s výkonem 144 kW. A jistě si ještě vzpomenete na dakarský speciál Turbo 16 s laminátovou karoserií, která se sériovému vozu prakticky vůbec nepodobala. Ari Vatanen s ní zvítězil v letech 1989 a 1990. Se stejným vozem pak absolvoval i slavný závod do vrchu Pikes Peak a vzniklo dechberoucí video Climb Dance. Celkem bylo vyrobeno 2,5 milionu vozů 405.

Mohlo by vás zajímat:  Test Citroën C5 Aircross Hybrid: Pohodlný rodinný kočár jezdící i zadarmo

Ovšem té historie už bylo dost, nejsme učebnice dějepisu. Nás dnes bude zajímat červený Peugeot 405 GLD v perfektně zachovalém stavu, což dokládají například dveře, jež se i po těch letech stále zavírají s jemným docvaknutím. Nebo krásná jasně červená barva, která vozu velmi sluší. Překvapivě na takto starém červeném voze není vůbec vyšisovaná, s tím bývají u červených barev často problémy. Díky barvě vyniká uhlazený design bez zbytečných kudrlinek, který působí moderněji než jiné vozy té doby. Celek navíc pozvedají i černé plastové lišty, tolik typické pro tuto dekádu, zpětná zrcátka umístěná na něčem, co vypadá jako harmonika, nebo černý polep B-sloupku. Dále je vidět, že se Francouzi v té době již zabývali aerodynamikou a jejím přínosem pro nižší spotřebu. Skloněná příď s převážně zaslepenou maskou a světlomety zkosené do stran jasně naznačují slušnou hodnotu aerodynamického koeficientu. Rysy vozu jsou svébytné, ale dobře odkazují i na jiné modely automobilky z té doby, takže na první pohled identifikujete výrobce vozu.

Mohlo by vás zajímat:  Toyota Auris Touring Sports Hybrid Freestyle – pohledné městské kombi

Dveře jsou krásně tenké a neubírají moc vnitřního prostoru. Největší devízou, kterou sedan 405 nabízel, byla vysoká míra pohodlí. Konejšivý projev podvozku v kombinaci s pohodlnými sedadly vám dokázal zpříjemnit jakkoliv dlouhou cestu. Teda sedadla nejsou dost výstižné slovo, český výraz křesla sedí k sedačkám lépe. A zejména cestující vzadu si mohou užít takřka královské pohodlí. V tomhle ohledu má Peugeot 405 co nabídnout i dnešním řidičům. A vzadu pod nekomplikovaně tvarovaným víkem najdete až překvapivě objemný zavazadlový prostor.

A co jízda s Peugeotem? No na to, že nemá sportovní ambice, tak to není vůbec špatné. Typ 405 je z doby, kdy ještě všechny ovládací prvky v Peugeotech poskytovaly jasnou a okamžitou odezvu na vaše pokyny. A s tím příjemně tenkým volantem se velice dobře řídí při rychlé jízdě, i manévruje na parkovištích. Řazení je typicky francouzské a má velmi dlouhé dráhy pro jednotlivé stupně. Jen na zvukový projev vznětového Francouze se moc netěšte. Copak vnitřek, ten je příkladně odhlučněný, ale zvenku uslyšíte traktorový zvuk. Co taky čekat jiného, vždyť stejný zvuk měly staré diesely, ať je vyráběl prakticky kdokoliv. Hodně spokojený jsem ale s podvozkem, který krásně tlumí nerovnosti na povrchu vozovky. Jistě, tlumiče sice mají svá nejlepší léta odsloužená, ale to se projevuje jen vyšší mírou hluku a většími ránami, na komfortu jízdy naštěstí zatím ne.

Mohlo by vás zajímat:  Ford Kuga PHEV: SUV sporťák na baterky

Zkušenost s Peugeotem 405 mne velmi potěšila. Pamatuji si ho z dětství velmi dobře, jen mi tenkrát připadal o dost větší. A vždy mne zajímalo, jaké vlastně bylo ho řídit.

Foto: Mikka