Ani malý Nissan nemohl ujít naší pozornosti. Už víme, že se tato japonská automobilka ráda zaměřuje na různá SUV, ale velmi dobře umí vyrobit moderní hatchback nižší střední třídy. Jak si ale nejmenší Note povede v kategorii městských vozítek?
Vzhled
Nikdy jsem nebyl fandou vzhledu Notu, rozhodně ne u první generace. Její zadní světla protažená až na střechu mi vadila. Druhá generace je dle mého názoru hezčí, ale pořád mě nijak výrazněji nechytá za srdce. Nemůžu ovšem říct, že by mě nějak rozčilovala, naopak v této světle modré barvě vypadá vlastně dost dobře. Jen ty proporce – úzký a vysoký vůz, to v sobě má hned od počátku nevyváženost. Trochu to zachraňuje tvar přídě, zejména masky chladiče, která vůz opticky rozšiřuje. A pak také Note trochu klame, protože ve skutečnosti není zas až tak malý, jak by se z fotografií mohlo zdát.
Interiér
Už když koukáte na vůz zvenku, je vám jasné, jak se bude sedět uvnitř. Pozice za volantem je vyšší, ale nijak nepříjemná. Dokonce se přední sedadla snaží i o jakési boční vedení, což je fajn. Díky dobrému výhledu máte přehled o všech rozích auta. Za kulatým věncem volantu optimální tloušťky jsou velmi pěkné budíky s výtečnou dobře čitelnou grafikou. Středová konzole má hezký design, jen její lesklý povrch láká vaše prsty k zanechání otisků, což jistě potěší nějakého kriminalistu. Na barevném displeji uprostřed se při parkování promítá obraz ze čtyř kamer nebo za jízdy navigace či informace o přehrávané hudbě. Není problém připojit si i zařízení skrze USB, jen ten konektor jsem pár dnů hledal – znáte to, chlap přece příručku nečte. Konektor je v horním kastlíku před spolujezdcem, zatímco většina Nissanů jej má na středovém tunelu. Od většího brášky Pulsaru si však vypůjčil i jeden neduh, a sice nedostatečné sluneční clony ponechávající velkou mezeru mezi sebou a zrcátkem. Zavazadlový prostor je na poměry třídy obstojný a to vám ještě pár litrů uzme dvojitá podlaha. Díky ní nemáte po sklopení opěradel nepraktický schod. Další litry ovšem naženete posuvnou zadní lavicí. Pokud totiž místo pasažérů plánujete vézt věci v kufru, vezmete vzadu za madlo a jedniným pohybem celé zadní sezení posunete vpřed. Jistě, posuvná sedadla dnes dělá kde kdo, ale jen Note to umí řešit tak snadno a jednoduše.
Jízda
Motor se startuje tlačítkem, které je umístěno tam, kam jste kdysi zasouvali klíček. Zajímavé je, že u jiných Nissanů najdete čudlík uprostřed. Tam se ovšem nyní nachází zelené tlačítko EKO a po jeho sepnutí na budíkách uvidíte několik ukazatelů. Jednak máte stupnici závislou na sešlápnutí plynového pedálu. Čím méně šlapete, tím více EKO čárek na displeji uvidíte. A nad budíky je také pětice zelených diod, které symbolizují efektivitu vaší jízdy. Svítí buď jen jedna dioda, nebo tři, nebo všech pět. Samozřejmě čím více zelené, tím více eko, to je jasné. A nakonec mi ani ježdění se zapnutým eko režimem nevadilo. Automobil je velmi tichý a kultivovaný, většina cestujících odmítala věřit, že jde o dieselový vůz. A tak jsem často jezdil pohodově a v klidu, za což mě budíky odměňovaly zelenou září. Kdyby to automobil signalizoval i vnějšímu světu, zasypávali by mne militantní cyklisté a ekoteroristé konfetami. Klidná jízda po městě znamená spotřebu 4,5 litru, mimo něj dokonce krásných 4,1 litru a dálnice pak rovných 5 litrů. Na konci týdne se tak průměr ustálil na 4,3 litrech, což je velmi dobrá hodnota.
Závěr
Takový je tedy Nissan Note ve své druhé generaci – úsporný, prostorný a uživatelsky velmi příjemný. Opět jsem byl s Nissanem velmi spokojen a těm, kteří při pohledu na něj říkají posměšně „Nope“ se můžu v duchu jen smát. Nevědí totiž, oč přicházejí.
Základní cena (1.2i Visia ) 229 900 Kč
Základní cena (1.5 dCi Visia ) 289 900 Kč
Cena testovaného modelu 402 900 Kč
Porovnejte parametry vozu Nissan Note s konkurencí na Autohled.cz
