TEST Kia Niro

Kia Niro je hybridní crossover, využívá novou platformu pro hybridy, kterou sdílí s Hyundaiem Ioniq. O pohon se stará kombinace benzínové 1.6 a elektromotoru, dokáže jízdními vlastnostmi a spotřebou konkurovat dieselům?

Na první pohled Kia Niro působí mnohem uhlazenějším dojmem než většina asijských vozů. Niro je přizpůsobeno úsporné jízdě, hliníkovou kapotou a pátými dveřmi se podařilo uspořit 11 kg. Součinitel aerodynamického odporu Cd je 0,29. To je na crossover velmi dobrá hodnota. Například za docela malým nasávacím otvorem, ještě o něco zmenšeným radarem aktivního tempomatu, se nachází aktivní vzduchová clona. Když není potřeba chladit motor vzduchem, zavře se a zlepší obtékání vzduchu. Ke zlepšení proudění vzduchu slouží i nasávací otvory po stranách nárazníku a zakrytování velké části podvozku. V zadní části jsou snahy o zlepšení aerodynamiky nejviditelnější. Spoiler zlepšuje stabilitu vozu při vyšších rychlostech a difuzor kromě stability zlepšuje i obtékání vzduchu. U tohoto konkrétního vozu je difuzor upravený kvůli tažnému zařízení, které je homologováno na 1300 kg.

Interiér je velmi podobný jiným vozům Kia, jsou tu pohodlné polokožené sedačky a skvělý volant, obojí vyhřívané. Odlišné je řešení parkovací brzdy, která je ovládána čtvrým pedálem. Při bližším pohledu si všimnete odlišností hybridního pohonu, jsou tu dva „palivoměry“ jeden ukazuje palivo v nádrži, druhý energii v baterii. Místo klasického otáčkoměru tu najdete ukazatel stylu jízdy. Mezi budíky je barevný 4,2″ displej, kde se mimo běžných věcí dá zobrazit i tok energie, díky kterému máte ponětí o tom, co se děje pod kapotou. Na ekologii se hledělo i při výběru materiálů, horní část palubní desky je vyrobena z biokompozitu vyztuženého vlákny cukrové třtiny. Displej infotainmentu má úhlopříčku 7″ a vedle funkcí jako navigace a propojení s telefonem nabízí i podrobnější statistiky jízdy. Dotykový displej doplňují mechanická tlačítka, která usnadňují a zrychlují ovládání. Pod nimi se nachází ovládací prvky klimatizace. Zajímavá je funkce driver only, která umožňuje klimatizovat pouze prostor řidiče a tím spořit energii. Níže se nachází veškeré vstupy a výstupy: dvojice autozásuvek, AUX, jedno USB a indukční nabíjení telefonu.

Na zadních sedačkách je prostoru dostatek, jak nad hlavou tak i před koleny a to především díky rozvoru 2700 mm.

Zavazadlový prostor má základní objem 427 litrů, pod ním je umístěna pouze dojezdová sada a povinná výbava. V zavazadlovém prostoru se nachází také klasická 12 V autobaterie. Po sklopení sedaček je možné vytvořit prostor o objemu 1425 litrů.

Celkový pohonný systém má maximální výkon 104 kW při 5700 a kroutící moment 265 Nm od 1000 do 2400 otáček. Zážehová atmosférická 1.6 má výkon 77 kW při 5700 otáčkách, a kroutící moment 147 Nm vrcholícím při 4000 otáčkách. Motor pracuje v atkinsnově cyklu, díky kterému dosahuje až 40% účinnosti. Běžný zážehový motor pracuje s přibližně 25% a vznětový s 35% účinností. Synchronní elektromotor s permanentními magnety dosahuje výkonu 32 kW v rozsahu 1798 až 2500 otáček. Maximální kroutící moment 170 Nm je dostupný už od nulových otáček až po 1790 otáček za minutu. Účinnost motoru je 95% (energie se ale na teplo mění i v baterii a frekvenčním měniči, a to nejen při jízně ale i při rekuperaci). Li-pol baterie o hmotnost 33 kg má kapacitu 1,56 kWh a je umístěna pod zadními sedadly, díky nízkému vnitřnímu odporu je schopna regenerovat i při prudším zpomalování a kotoučové brzdy přijdou na řadu pouze při velmi razantním brzdění. Během jízdy byl akumulátor nabit nejčastěji na půl až tři čtvrtiny své kapacity. Bohužel není možné zvolit jízdu čistě na elektřinu, automobil sám volí kombinaci pohonu sám. Připojení spalovacího motoru probíhá plynule, při běžné jízdě se zapnutým rádiem dají o startu motoru vědět pouze jemné vibrace v plynovém pedálu. Šestirychlostní dvouspojková převodovka řadí plynule, na 6. stupeň při rychosti 130 km/h motor točí 2650 otáček. Má režimy Eco a Sport s možností ručního řazení rychlostí, ve sportovním režimu také o trochu ztuhne řízení a plynový pedál je citlivější. Tabulková kombinovaná spotřeba je 4,4 litru u verze s 18″ koly (ano u 16″ kol je spotřeba ještě o 0,6 litru nižší). Při snaze o úspornou jízdu se jí dalo pohodlně dosáhnout, při svižné jízdě se pohybovala mezi 5 a 6 litry. Podvozek má přední zavěšní McPherson a vzadu víceprvkové. I s koly o rozměru 225/45 R18 si s nerovnostmi umí poradit dobře a má dostatek trakce. Z jízdních asistentů tu je výborně fungující adaptivní tempomat a aktivní udržování v jízdních pruzích, které nefunguje ještě úplně spolehlivě. Také nechybí systém automatického nouzového brzdění.

Ekologické limity se více a více zpřísňují a mnohá města uvažují nebo už zakázala provoz starších naftových aut. Kia Niro se ukázala jako velmi schopný hybrid, úroveň spotřeby paliva se drží na nízké úrovni. Nabízí hodně prostoru pro posádku nejen vpředu ale i vzadu. Mnozí jistě ocení i možnost montáže tažného zařízení. Do konce roku 2017 by měla dorazit i plug-in verze s 8.9 kWh baterií a dojezdem 55 kilometrů. Prozatím je k dispozici jediná motorizace a dva stupně výbavy. Comfor se zaváděcí cenou 599 980 Kč a Exclusive za 669 980 Kč. Ve vyšší výbavě je jedinný možný příplatek a to 15 000 Kč za lak.

+ nízká spotřeba

+ dvouspojková převodovka

+ poměr cena / užitná hodnota

– nemožnost zvolit provoz čistě na elektřinu

– vyšší hluk od kol

Cena od: 599 980 Kč

Cena testovaného vozu: 669 980 Kč + 15 000 Kč za lak + x tisíc za tažné zařízení