TEST Hyundai Elantra 1,6 MPI – Elegantní pohoda

Ve zřejmě poslední relativně slunný týden letošního roku se nám do rukou dostala nová generace modelu Elantra korejské automobilky Hyundai. Dokáže sedan nižší střední třídy s jedinou možnou (a to navíc pouze zážehovou) motorizací v naší vlasti zabodovat natolik, aby se stal prodejním hitem? Ale abychom jen nedumali nad případnými úspěchy či neúspěchy, pojďme se podívat na to, jaká Elantra skutečně je a co za svou cenu zákazníkům nabízí.

Exteriér

Nabízí toho překvapivě mnoho. Automobilka Hyundai už totiž dávno není žádnou uťáplinkou někde v rohu, třesoucí se před zavedenými evropskými modely a v posledních letech jí roste s prodejními úspěchy především sebevědomí. To je znát na celém portfoliu značky. Model, jenž stojí před námi, své okolí okouzluje moderní a atraktivní karoserií, která jako by snad ani neznala pravítko. Vůz s délkou 4530 mm, šířkou 1775 mm a výškou 1440 mm je stvořen z nepřeberného množství křivek a prolisů, které Elantře dodávají na dynamice a sportovnosti. Na přední části vozu zaujmou především originálně tvarované světlomety. Ty vozu dávají společně s předním nárazníkem a maskou chladiče známou svým tvarem i u ostatních modelů značky nápaditý výraz, který se nezalekne žádného konkurenta. A že jich má v tomto segmentu nepřeberně.

Dokonalé boční siluetě, lehce připomínající karoserii kupé, s prolisem táhnoucím se od předních dveří až ke koncovým světlům chybí k dokonalosti pouze jediné – o minimálně jeden palec větší kola. Ty na tomto konkrétním voze mají sice rozměr 16 palců, v robustně vyhlížejícím automobilu s krátkými převisy a rozvorem nadprůměrných 2700 mm se však lehce ztrácejí. Na škodu by pak rozhodně nebyly ani vnější kliky druhého páru bočních dveří ukryté do sloupku. Potom by dojem kupé byl skutečně dokonalý. Zadním partiím pak jasně dominuje dvojice protáhlých světlometů, jež nezasahují pouze do boků vozu, ale také do krátkého víka zavazadlového prostoru. Za exteriér tedy Elantra sbírá kladné body. Jak to bude uvnitř?

Interiér

Po usednutí do pohodlných sedaček s látkovým potahem, které by ovšem v oblasti ramen mohly být o něco širší, nás obklopí moderně vyhlížející palubní deska, která je ve své horní části vyrobena z měkčených plastů. Místo na předních sedadlech s dobrou oporou těla je v podélném směru díky bohatě dimenzovanému rozvoru skutečně nadstandardní. V příčném směru nebude kolenům překážet ani středová konzola rozšiřující se směrem vzhůru, jež je dokonce na těch správných místech vybraná. Tím vznikly další dvě odkládací plochy, přičemž vybrání u spolujezdce schovalo 12V zásuvku.

Ostatně odkládacích schránek je po celém voze hromada. Klasicky ve dveřích, před spolujezdcem a další prostory se ukrývají ve spodní části středové konzoly. Tam své místo našly vedle další zásuvky také vstupy AUX a USB. Své brýle si můžete navíc odložit do stropní přihrádky a svačinu do opravdu objemné loketní opěrky. Vzadu pak potěší síťka na zadní části předních sedadel a loketní opěrka s dvojicí držáků na nápoje. S prostorem pro další pasažéry je to o kapku horší. Vyšší cestující, kvůli snižující se střeše, budou permanentně v kontaktu se stropnicí a nepomůže ani sklouznutí po sedáku směrem níž. Tomu totiž brání přední sedadla. Při troše cviku se však pohodlně usadit lze.

Tyto nedostatky řidiče netrápí. Ten se bude těšit z pohledu na čtyřramenný kožený multifunkční volant a na dvojici modře nasvícených tubusů, jež mezi sebou ukrývají palubní počítač. Ovládá se pomocí tlačítek na volantu, které jsou bohužel umístěny tak nešikovně, že je nelze ovládat pouhým nasměrováním palce. O pohyb v menu počítače se tak musí postarat celá ruka posunutím dolů blíže tlačítkům. Odměnou za tuto námahu pak budou informace o aktuální spotřebě, průměrné spotřebě, ujeté vzdálenosti, dojezdu a nechybí ani tradiční ECO mód, jenž je sice dobrým nápadem, v praxi však ukazuje pouze ideální stupeň zařazení v závislosti na otáčkách motoru. Je tedy spíše nepoužitelný.

Po funkční stránce je zřejmé, že vozu nic důležitého nechybí. Nabízí dvouzónovou klimatizaci, tempomat, vypínatelné ESP, ovládání rádia na volantu, denní svícení, dešťové a parkovací senzory a elektrické stahování na všech oknech. Jediná výtka patří rádiu, které sice hraje čistě, nenabízí však dnes již základní funkci RDS. Dá se bez ní žít, ale informace o dopravě, názvu stanice a přehrávané písně se prostě hodí.

Přestože Elantra vypadá opravdu honosně, stále spadá do nižší střední třídy, kde zákazníci preferují styl a hlavně praktičnost. Takovým lidem jde vůz přímo na ruku se zavazadlovým prostorem o velikosti až 485 litrů. Jedinou jeho nevýhodou je vyšší nakládací hrana a menší vstupní otvor spojený s konstrukcí sedanu. Objem zavazadelníku pak lze ještě rozšířit o dalších pár litrů pomocí sklopení zadních sedaček. Kufr se dá otevřít buď páčkou umístěnou u řidiče, nebo tlačítkem na dálkovém ovladači centrálního zamykání.

Pohonná jednotka

O pohon atraktivního rodinného sedanu se stará benzinová šestnáctistovka MPI se čtveřicí ventilů na válec, s variabilním časováním a výkonem nadprůměrných 97kW (132 koní) při 6300 otáčkách za minutu. Točivý moment vrcholí hodnotou 158Nm při 4850 otáčkách. Jednotka je standardně propojena se šestistupňovou manuální převodovkou. Ta nabízí přesné dráhy řazení a jistý chod řadící páky. Páka navíc hezky padne do ruky a ve vozidle je umístěna takřka ideálně.

Při klidné jízdě je motor téměř neslyšný a díky postupnému zátahu s maximálním výkonem dostupným až hodně vysoko máte dojem, že vozu se vpřed moc nechce. Za to může především dobře odhlučněný interiér, který přeci jen hraje především na tu komfortní notu. Až pohled na otáčkoměr a vzrůstající rychlost Vám připomene, že sedíte ve voze, který má dostatečnou výkonnostní rezervu a pružné zrychlení mu nečiní velkých obtíží. Vždyť má také maximální rychlost rovných 200km/h. Stačí jen stále udržovat vyšší otáčky motoru. Celkově má pohonná jednotka příjemně lineární charakter, doplněný ve vyšších otáčkách o sytý zvuk a slušný jízdní projev. 

Přesto si dynamickou jízdu dokážeme představit i trochu jinak. Hyundai Elantra je totiž vybavena výrobně levnější vlečenou zadní nápravou s torzní příčkou, jenž je sice ideálním poměrem mezi výrobní cenou a jejími vlastnostmi a ani nemá problémy udržet komfort cestujících a pohodlí při běžném stylu jízdy. Při ostřejším tempu se však toto řešení projeví v celé své síle. Vozidlo začne na silnici plavat, vlnit se a v zatáčkách mu nepomůže ani jistá a čitelná nedotáčivost. Není to nic dramatického a na druhou stranu, ten, kdo od Elantry nebude očekávat jízdní vlastnosti supersportu, bude nadmíru spokojen.

Spotřeba – za 5 na 100

Vůz se svému majiteli odvděčí příjemným, lehkým řízením a nízkou spotřebou. Papírové spotřeby 5,2 litrů na 100 km totiž není ani v reálu těžké dosáhnout. Chce to jen častěji sledovat aktuální cifru a méně lechtat plynový pedál. Po jeho častějším sešlápnutí spotřeba vyskočí přibližně o litr výš, přesto se však pořád jedná o nadprůměrné hodnoty. Při městském režimu si motor bude z palivové nádrže o objemu 48 litrů usrkávat přibližně oněch 6 litrů. Elantra je tedy vedle komfortního naladění také úsporná.

Resumé

A právě tyto dva argumenty budou znít v hlavách všech potenciálních kupců nejčastěji. Hyundai Elantra je totiž hlavně komfortní a jen blázen by si jí kupoval pro dovádění na okreskách. K tomu slouží vozy úplně jiné kategorie. To, k čemu byla Elantra stvořena, však zvládá s grácií a lehkostí. Plně vybavený vůz lze sice pořídit za méně než 350 tisíc korun, přesto se s Elantrou na cestách příliš nesetkáte. Kamenem úrazu je tak zřejmě karoserie sedan, na kterou Češi nejsou příliš zvyklí. Ať je to jak chce, mně si Elantra získala.