Po dlouhé době se Honda vrátila v segmentu nižší střední třídy s karosářskou verzí kombi. Jenže když se má představit nové kombi odvozené z deváté generace, tak ve velkém stylu. My máme možnost nový vůz vyzkoušet s vznětovým motorem 1.6 i-DTEC ve výbavovém stupni Sport, který nám zapůjčila Honda Autocentrum Jan Šmucler s. r. o. Cena vozu je dle ceníku 552 900 Kč.
Kombík se v nabídce objevil teprve v letošním roce, kdy již zaběhnutý hatchback prošel faceliftem. Kompletně byl vyvinut v britském Swindonu, kde je i vyráběn
Vzhled
Nelze ani začít ničim jiným než vzhledem. Už minulá generace Civicu sebou přinesla nové radikální pojetí designu, které si vysloužilo přezdívky jako „UFO“ či „Kosmická loď„. Nová generace na tu předchozí navazuje a řadu představených inovací ještě více rozvíjí. Přední světlomety nadále propojuje maska chladiče, ale pod ní je část nárazníku lakována černě a vytváří tak podobu písmene T. Vzhled vozidel je dnes často navrhován podle tvarů z přírody, nejsem si jist, zda tomu tak je i zde, ale mně osobně přední partie připomínají obličej kočkovité šelmy. I boční otvory v nárazníku jsou agresivně zvýrazněné a jsou v nich umístěna světla pro denní svícení a mlhovky. Na rozdíl od jiných kombi se dynamičnost neztrácí ani na bočních partích. Najdeme zde křivky nad oběma koly nebo vpředu prohnutou spodní linii oken, která směrem dozadu stoupá. Horní linie oken vytváří plynulý oblouk a navazuje na zadní spoiler na horní hraně pátých dveří. Boky tohoto spoileru, stejně jako boční sloupky (vyjma A-sloupků) jsou lakovány černě, tvar oken tak nic nenarušuje a auto vypadá opticky nižší než běžný hatchback, a to i přesto, že ještě tvar oken zadních dveří mají oba vozy totožný. Klika zadních dveří je schovaná u oken, stejně jako u přechozí generace, pouze tu přední najdeme stále na dveřích. Nyní je ale lakovaná barvou karoserie.
Zadní část má opět světlomety spojené v jeden celek. Jejich tvar je zde ale řešen dle mého názoru vkusněji než u krátké verze. Okno zadních dveří má spodní hranu uprostřed níže, podobně jako tomu bylo u většího Accordu Tourer. Anténa rádia už nemůže dnes mít jiný tvar, než „žraločí ploutev“ a nemohou chybět ani odrazky na spodku nárazníku. Na střeše jsou efektně tvarované ližiny, které současně slouží pro uchycení střešního nosiče. V případě, že jej ale nevezete, nijak nenarušují celkový vzhled automobilu. Vzhled Civicu si tak jistě najde mnoho příznivců i odpůrců, ale já přiznávám, že se řadím k první skupině. Osobně ovšem takové vozy vítám, vždyť když se zeptám vás, zda mi vyjmenujete ošklivé auto, určitě vás jich napadne spousta, kdežto průměrná auta zapadnou v šedi podobných tvarů. To ale u Civicu Tourer nehrozí. Navíc to celé není jen na efekt, neboť nový Civic Tourer se současně může pyšnit koeficientem odporu vzduchu cx = 0,31, což je v daném segmentu výborný výsledek. Velmi zdařilý je i vzhled originálních sedmnáctipalcových disků.
Interiér
Přední látková sedadla jsou pohodlná, opěradlo i sedák jsou dostatečně dlouhé. Ve výbavě Sport se sedadla nastavují manuáně. Jen mi přišlo, že i v nejnižší poloze je sedadlo umístěno výše než v předchozí generaci. Palubní deska řidiče přímo obklopuje. Je tu linie, která se táhne od středového panelu, obkrouží budíky a následně plynule navazuje na madlo předních dveří. Budíky jsou tři, prostřední a největší je otáčkoměr, vlevo je teplota motoru a vpravo palivoměr. Graficky jsou všechny velmi přehledné. Vlevo od budíků nalezneme tlačítko ECON, které omezí výkon motoru a klimatizace, a tak sníží spotřebu paliva. Vpravo může být startovací tlačítko, jenž nalezneme ve stupni výbavy Executive. V této výšce jsou i otvory pro přívod vzduchu, ty po stranách jsou kulaté, otvory uprostřed mezi sebou mají spínač výstražných světel. Pod ním se nachází autorádio, které je od výbavy Sport doplněno systémem Bluetooth Hands Free, a ještě níže ovládání duální automatické klimatizace, vyhřívání sedadel a vypínání systému Start-Stop. Digitální ukazatel rychlosti a multifunkční displej nalezneme v druhé kapličce, která se nachází na palubní desce za budíky. Na displeji se zobrazují informace o jízdě, spotřebě, dojezdu, případně hodiny, informace o přehrávané hudbě nebo obraz z couvací kamery. Navíc si na displeji lze nastavit libovolný obrázek jako pozadí.
Multifunkční volant je malý a skvěle padne do ruky. Jeho věnec je tlustší, než na jaké bývám zvyklý, ale právě tak, aby se držel příjemněji. Na levém rameni volantu naleznete ovládání palubního počítače a rádia, vpravo zase tempomatu. Tlačítka pro ovládání Hands Free naleznete pod levým ramenem. Od stupně výbavy Sport, který máme na test my, jsou volant i řadící páka kožené. Řadící páka má nyní přijemnější tvar a je kratší, než u předchozí generace. Páka ruční brzdy je umístěna vedle odkládacích prostor směrem ke spolujezdci. To třeba mně osobně velmi potěšilo, protože tak to vždy v dřívějších dobách japonské vozy mívaly, je to tedy navrát jejich osobitosti. Loketní opěrka mezi sedadly opět ukrývá odkládací prostor vybavený zásuvkou na 12V.
Celkově je pozice za volantem velmi pohodlná a přirozená. Všechny ovládací prvky máte po ruce a je na ně dobře vidět, jen páčku na otevření nádrže jsem musel chvilku hledat. Dostatečně prostorná je i schránka před spolujezdcem a kapsy ve dveřích. Už minulá generace Civicu se pyšnila zadními sedadly Magic Seats. Jsou samozřejmě dělená, a to v poměru 60:40, jejich opěradla lze sklopit a zvětšit tak prostor v kufru, což umí ale dnes každé kombi. Zde ale můžete sedáky navíc vyklopit i nahoru a převážet na podlaze u zadních sedaček vyšší předměty, jako třeba květiny nebo jízdní kola. Pod zadními sedadly se totiž nenachází nádrž, jak bývá zvykem, ta je umístěna pod předními. Dozadu se dobře nastupuje i nakládá, protože dveře otevírají v takřka kolmém úhlu.
Už když přistupujete ke kufru, je na první pohled zřejmé, že nakládací hrana je velmi nízko (pouze 56.5 cm nad zemí) a prakticky v jedné rovině s podlahou kufru. Základní objem je 624 litrů bez sklopených sedadel, a to vše pod krytem zavazadlového prostoru. Pod podlahou je pak další schránka na 117 litrů, tedy pokud ve voze není rezerva, ale jen sada na lepení pneumatik, jako u námi testovaného vozu. Poslední schránka hned u kraje kufru pak ukrývá povinnou výbavu vozu, která je tak snadno dostupná, i pokud převážíte náklad. Pokud odejmete horní kryt a sedadla sklopíte, dostanete se na celkových 1668 litrů. To, že se sedadla sklopí do roviny s podlahou, je v dnešní době již samozřejmostí. Dveře zavazadlového prostoru se otevírají velmi vysoko a případná ráda do čela, kterou mi s mými 190 cm uštědřila již řada aut, tady nehrozí. Kryt zavazadlového prostoru, tedy zatahovací roletka, se navine po jediném stisku. Jinak je v kufru i zásuvka na 12V a úchytná oka po upevnění nákladu.
Ve výbavě vozu je standartně dvoustupňový airbag řidiče, airbag spolujezdce s možností deaktivace, přední boční airbagy a hlavové airbagy po celé délce kabiny. Přední sedadla a hlavové opěrky se v případě nárazu zezadu posunou a tak zmírní zpětný náraz těla. Ve voze je také samozřejmě systém ABS, rozdělovač brzdné síly EBD, brzdový asistent, asistent pro rozjezd v kopci a stabilizační systém. Pokud začnete prudce brzdit, budou zadní světla varovně blikat. Nechybí ani indikátor poklesu tlaku v pneumatikách. Standardem je nově i funkce Comming/Leaving home, která zapne světlomety po odemknutí vozu a zhasne je 15 vteřin po jeho zamknutí. Ještě u zamykání zmíním klíček, nově je totiž vyklápěcí a se třemi tlačítky. Vůz byl také vybaven couvací kamerou, která se spíná automaticky při zařazení zpátečky. Automaticky se spínají i přední světlomety při setmění a stěrače díky dešťovému senzoru.
K vozu je možné za 22 500 Kč doobjednat bezpečností paket ADAS I, jenž obsahuje protikolizní systém do rychlosti 30 km/h, varování před čelním střetem a vybočením z jízdního pruhu, systém rozpoznání dopravních značek, detekce objektů v mrtvém úhlu, asistent pro couvání z parkovacího místa, automatické přepínání dálkových světel a vnitřní zpětné zrcátko s automatickou clonou. Pro výbavu Executive lze za 131 500 Kč doobjednat paket ADAS II, který obsahuje navíc adaptivní tempomat, systém pro zmírnění následků nehody a HDD Navigaci s video vstupem.
Motor
Zážehovým motorem uvedeným v novém Civicu Tourer je jednotka 1.8 i-VTEC s výkonem 104 kW známá již z předchozí generace. Tu doplnila vznětová přeplňovaná jednotka 1.6 i-DTEC, která byla vyvinuta v programu Earth Dreams Technology. Její výkon je 88 kW a produkuje emise CO2 pouhých 99 g/km. Hodnotu kombinované spotřeby na zajetém motoru uvádí výrobce 3.9 l/100 km, čehož Honda dosáhla také funkcemi ECO Assist a Start-Stop systémem. My jsme se s ještě syrovým vozem pohybovali na hodnotě o litr vyšší, ale připomínáme, že testovací režim je poněkud odlišný od běžné jízdy. U manuální převodovky nechybí ani indikátor správného řazení, navíc v případě úsporné jízdy svítí rychloměr zeleně.
Jízda
Po nastartování studeného motoru do kabiny proniká jen velmi málo hluku. Pedály jsou rozmístěné dobře, plyn je o něco níže než brzda, jak se dnes stává pravidlem. To ale přesto nebrání, na rozdíl od mnoha jiných vozů, tomu, abyste mohli zkoušet heel-toe. I když takové hraní doporučuji spíše v zážehové verzi, kde si to víc užijete. Řazení má krátké a přesné dráhy, zpátečka je tradičně umístěna v pozici za šestkou. Řízení je komunikativní a není přeposilované. Motor má krásně lineární tah, turbodmychadlo zabírá přibližně v 1600 ot., a pak automobil velmi plynule zrychluje. Při tom se ale nijak vyrazně nezvyšuje hluk motoru ani aerodynamický hluk. Automobil je velmi stabilní, i při rychlejší jízdě má minimální náklony v zatáčkách a drží zvolenou stopu. Na tom určitě mají podíl i pneumatiky Michelin Pilot 225/45 R17, ale je znát, že podvozek od Hondy je tradičně velmi precizně vyladěný. Zvládá dynamickou jízdu. přitom stále dobře tlumí nerovnosti. Na přední nápravě jsou navíc nové přepracované stabilizátory. Náklony se dostaví pouze při velmi prudkém uhýbacím manévru, kdy se projevuje dlouhý zadní převis. Automobil má velký rejd, a tak se s ním i přes jeho délku dobře manévruje na parkovištích a v užších městkých uličkách. Z vozu je perfektní výhled do všech směrů, Honda zapracovala také na umístění sedadla řidiče a tvaru A-sloupků, čímž minimalizovala mrtvý úhel za ním, což byla jedna ze slabin předchozí generace. Také vnitřní zpětné zrcátko nevadí tolik vyšším řidičům při výhledu vpřed. Na dálnici je vůz klidný a tichý, pocitově se zdá pomalejší než ve skutečnosti je, proto doporučuji využívat tempomat a neriskovat sponzoring příslušníků policie. Velkou novinkou v modelové řadě Civic je podvozkový systém adaptivních zadních tlumičů ADS, kterým lze nastavit jejich tuhost ve třech režimech – Normal, Comfort a Dynamic. Tento systém je však dostupný až od stupně výbavy Lifestyle, takže praktickou zkušenost s ním zatím nemáme.
Závěr
Nová Honda Civic Tourer se rozhodně řadí mezi špičky svého segmentu. Neztrácí nic z původních kvalit a předností základního hatchbacku, navíc přidává vyšší užitnou hodnotu. Konkurenci Honda deklasuje objemem zavazadlového prostoru a jeho skvělou přístupností a variabilitou. Automobil má osobitý design a vyniká i jízdními vlastnostmi. Pouze již zmíněný delší zadní převis může v některých případech způsobit větší náklony vozu. Základní cena nového Toureru se může ve srovnání s konkurencí zdát vyšší, ovšem už v základní výbavě naleznete mnoho prvků, za které si pak nemusíte připlácet.
Základní cena (Civic Tourer 1.8 i-VTEC Comfort) 487 900 Kč
Základní cena (Civiv Tourer 1.6 i-DTEC S) 502 900 Kč
Cena testovaného modelu 552 900 Kč
Za zapůjčení vozu děkujeme Honda Autocentrum Jan Šmucler s. r. o.
