Pátrám v paměti, kdy jsem měl naposledy v testu klasický kombík. Poslední měsíce, ba i roky, to jsou vesměs samá SUV, která mnohdy téhle karosářské klasice nešlapou ani na paty. A tak když jsem s klíčky v ruce přicházel k modrému kombíku Ford Focus, těšil jsem se na týden s ním. Jak dopadl?
Společenský typ
O kombících se často říká, že je to „chalupářský sen“. Ale když se podívám na Ford Focus, moc se mi nechce tahat ho na polní cestu mimo civilizaci. Radši s ním zůstanu ve městě, kam se svým elegantním designem hodí podstatně více. Facelift čtvrté generaci známého auta přinesl především oživení v oblasti LED světlometů, které přinášejí i integrovaná mlhová světla (už od základní výbavy). Změnami prošla také mřížka chladiče, design kapoty, ale i zadní LED světla, která se dočkala modernizovaného designu. Celý Ford Focus tak působí značně elegantním, společenským dojmem. Vliv na to má pochopitelně i kombi karoserie, která autu dodává určitý charakter.
Ten však dokáže navozovat i lehký pocit agresivity a ostrosti, za čímž stojí výbava označená jako ST-Line. Nenechte se samozřejmě zmást, nejde o klasické ostré „estéčko“, ale v podstatě paket, s detaily exteriéru (i interiéru), které jsou inspirované sportovními vozy. Detaily Fordu Focus ST-Line jsou navrženy tak, aby dokázaly vyniknout. Ať už se jedná o sportovněji laděné přední a zadní nárazníky, nebo výrazná kola, či aerodynamicky tvarované linie, či charakteristický zadní spojler, který když už nic jiného, na povedenou designovou notu rozhodně podpoří.
Když už bych měl jmenovitě vypsat, co designového navíc nabízí výbava ST-Line X, je to unikátní přední maska s mřížkou chladiče a předním nárazníkem ST-Line, boční nástavce prahů lakované v barvě karoserie, zadní sportovní nárazník s difuzorem, dvojitá koncovka výfuku, exteriér bez chromovaných prvků, logo ST-Line na bocích vozu. Prostě, snaha odlišit se je jasně patrná.
Komfortně a stále prakticky
Stačí jeden pohled do interiéru a je na první pohled vidět, že klasických mechanických tlačítek ubývá. Zpětně jsem si vzpomněl, když jsem testoval Ford Puma, kde stále nechyběl například ovládací panel topení/klimatizace. Ford Focus už mi tuto možnost nenabídne a ovládání topení/klimatizace mi umožní prostřednictvím velké dotykové obrazovky. Zatímco Ford Mustang Mach-E nabídl infotainment orientovaný na výšku, Ford Focus přináší intuitivní systém SYNC 4 s orientací na šířku a úhlopříčkou 13,2″. A skrz dotykový displej ovládám nejenom teplotní komfort, ale vše ostatní. Samozřejmostí je i bezdrátové připojení technologií Apple CarPlay a Android Auto.
Nejde ale o jediný displej v interiéru testovaného Fordu, Také nesmím zapomenout na digitální přístrojový štít, který mi však nenabízí až takovou variabilitu, jako bych čekal. Pro definování zobrazovaných informací slouží středová část obrazovky, mezi digitálními budíky. Celkově ale obrazovka působí svěžím, přehledným i moderním dojmem. Ale zpět ke klasice, protože například ovládání světel u levého kolena, nebo tlačítka na volantu zůstávají stále standardní, mechanická a na první pohled i zmáčknutí celkem bytelná.
Celkový dojem z interiéru je jasný. Zachování komfortu, ke kterému jasně přispívá jeho prostornost, jak vpředu, tak vzadu. Zároveň je jasně patrný směr minimalismu a odstranění řady mechanických tlačítek. I když je nutné mnoho věcí řešit jen skrz infotainment, zachovává si Ford Focus stále určitou praktičnost ovládání. Například ofuk čelního skla lze stále aktivovat ručně, stejně jako lze mechanickým tlačítkem vypnout start/stop, či vyvolat nabídku jízdních režimů (konkrétní režim ale lze vybrat jen na displeji). Mechanické zůstává také otočné kolečko ovládání hlasitosti. Do infotainmentu se tak přesouvají věci, které až tak pravidelně stejně nepoužívám. Teplotu hlídá automatická klima a výhřev volantu, sedadel nebo skla člověk reálně zapíná opravdu jenom párkrát.
Tříválcový vrchol
Můžete si koupit klasický pětidvéřový Focus, můžete sáhnout po ostré verzi ST, nebo můžete jít cestou maximální praktičnosti, kterou nabídne Ford Focus kombi. Stále ještě je možné sáhnout po variantě naftové, s motorem 1.5 EcoBlue, kombinovaným s osmistupňovým automatem, a výkonem 115 koní.
Co ale v nabídce motorizací dominuje, to jsou benzinové motory. Tedy, ať jsem konkrétní, jeden benzinový motor, litrový tříválec 1.0 EcoBoost. Ať už ve své základní podobě, nebo jako mild hybrid, který tvoří hlavní slovo v současné nabídce u kombíku. Sáhnout lze po variantě se 125 koňmi v šestistupňovém manuálu, nebo sedmistupňovém automatu. Vrcholem nabídky je stejná, výkonněji naladěná motorizace 1.0 EcoBoost Hybrid (mHEV) s výkonem 155 koní a opět možností kombinace s manuálem a automatem. Tuto verzi, v manuální převodovkou, jsem měl možnost testovat já.
Přiznám se, že z motoru jsem měl při usedání do auta trochu obavy. Přece jenom, tříválce nejsou úplně populární volbou, jejich zvukový projev nepatří k příjemným a hlavně, má-li být Ford Focus kombi chalupářským snem, naloženým až po střechu, bez výkonu to nepůjde. Nakonec byl ale tříválec příjemným překvapením.
Jede, jak má
Znovu opakuji, mild hybridní tříválec 1.0 EcoBoost příjemně překvapil. 155 koní plně dostačovalo požadavkům jízdy a když ho díky manuálu můžete trochu vytočit dle svých potřeb, budete překvapeni celkovou svižností auta. Rozhodně musím říct, že z těch všech tříválců, co jsem už pod kapotami aut vyzkoušel, patřil tento mezi ty nejpovedenější. Kratší zpřevodování celkové dynamice motoru, tedy samotného auta jen pomáhá. Pochválit musím i přesnost manuálu, s řazením jsem po celý týden neměl sebemenší problém.
Ani ta obávaná nepříjemná hlučnost se v tomto případě nedostavila. Jasně, při vyšších otáčkách už nejde motor neslyšet, ale při standardní jízdě nebyl problém. Jako nevýhoda se ukázala dálnice, protože při krátkém zpřevodování točíte při dálničním tempu motor na nějakých 3 000 otáček, což už trochu slyšet je. Také příliš nedoporučuji poslouchat asistent řazení v eco režimu, kdy je motor až znatelně podtáčen – šestku máte řadit už při cca. 60 km/h. Pokud ale na nějaké rady od auta zapomenete, zvolíte normální či sportovní jízdní režim a jedete dle svého citu a sluchu, věřím že celkový projev tohoto tříválce budete, když už ne chválit, tak respektovat.
Jedním z důvodů, proč jsem v úvodu recenze zavzpomínal na kombíky, je tvar karoserie. Oproti vozům SUV máte mnohem lepší aerodynamiku, což se pozitivně projeví i na spotřebě. Jízda v rozmezí 6-7 litrů, i když jsem auto nijak nešetřil, byla zcela reálná. Svůj pozitivní vliv na to má pochopitelně i využití mild-hybridního systému. Tady si ale budete muset občas zvyknout na to, že místo očekávaného plachtění vozu může Ford Focus mírně rekuperovat a citelněji zpomalovat, aby svou baterku dobil. Na druhou stranu, jakmile se s tímhle nastavením sžijete, můžete vcelku efektivně dojíždět třeba k obcím, nebo k dopravním omezením.
A celkový jízdní projev? No, prostě klasický kombík. Motor jsem hodnotil pozitivně, stejně jako musím hodnotit celkový jízdní komfort. Při běžné jízdě Ford Focus dobře drží jízdní stopu, slušně absorbuje běžné nerovnosti, nemá problém s nadměrným hlukem, až na rychlejší dálniční jízdu, kde je problémem, jak projev motoru, tak hluk aerodynamický. Jednoduše řečeno, plně splnil to, co jsem od něho čekal.
V akci
To nejzajímavější na konec – ceny. Budu se držet výhradně testované karosářské verze, tedy kombíku a základní výbavy Titanium. V případě, že budete chtít sáhnout po naftě 1.5 EcoBlue, připravte si částku 802 900 Kč.
Když ale sáhnete po tříválci 1.0 EcoBoost, je ideální začít na jeho základní variantě za 566 900 Kč. To je současná akční cena (původní 681 900 Kč). Základ v mild hybridu se vám příliš nevyplatí (695 900 Kč a 755 900 Kč). A tak je vhodné podívat se hned na vrchol motorové nabídky, 155 koňový 1.0 EcoBoost Hybrid za akčních 610 900 Kč (původní cena 725 900 Kč) v případě manuálu, nebo 670 900 Kč (původní cena 785 900 Kč) v případě automatu.
