Ani jsem nečekal, že budu mít ještě někdy možnost vyzkoušet si další vůz značky Datsun. Ale kupodivu se to povedlo, a mám možnost prozkoumat druhou generaci Zetka označovanou kódem S130. Konkrétně jde o model 280ZX Turbo Targa, na některých trzích prodávaný jako Fairlady Z.
Model 280ZX měl opět větší motor než jeho předchůdce 260Z, základem byl ale stejný řadový šestiválec SOHC se zvětšeným zdvihovým objemem. Nissan se tak reagoval na tehdejší nové přísnější emisní limity ve Spojených státech. Poprvé se představil v Japonsku a později na pařížském autosalonu v roce 1978. V nabídce ovšem nadále byla dvou- i čtyřmístná verze, navíc kromě klasického kupé přibyla možnost vybrat si verzi targa s odnímatelnými střešními panely. Volit bylo možné i převodovku mezi čtyřstupňovým manuálem a třístupňovým automatem. Později v nabídce přibyl i pětistupňový manuál. Automobil byl větší a těžší než jeho předchůdce, ale také pohodlnější a lépe vybavený. Během výroby se na voze objevily nové větší nárazníky schopné odolat bez poškození nárazu 8 km/h a také místo plnohodnotné rezervy bylo dodáváno jen dojezdové kolo, díky tomu se mohla zvětšit nádrž. V roce 1979 se na Frankfurtském autosalonu představila verze přeplňovaná turbodmychadlem Garett AiResearch TB03. Navíc byl vůz mnohem aerodynamičtější než jeho předchůdce. Písmeno X v názvu značilo plnou výbavu vozu, tedy kožený interiér a digitální přístroje. Druhá generace Zetka byla také oblíbeným závodním vozem herce, závodníka a petrolheada Paula Newmana.
A jak tedy skutečně působí na člověka? No rozhodně je větší než původní Zetko. Na šířku tedy o moc ne, ale hlavně mi přišel výrazně delší. Rozhodně působí mohutnějším a bytelnějším dojmem. Chybět zde nesmí dlouhá kapota, charakteristický rys pro předchozí model. Tvar druhé generace ale působí celkově více uhlazenějším dojmem. Přední světlomety stále najdeme ve vykousnutých rozích karoserie, před nimi se nacházejí ostřikovače. A protože je to verze Turbo, na kapotě najdeme velký nasávací otvor pro přívod vzduchu. Prostor pod kapotou je u této verze vyplněn takřka beze zbytku. Ale vměstnala se sem i lampička na dlouhém kabelu, kterou můžete jak zavěsit na kapotu při opravě motoru, tak si jí natáhnout pod auto. Co se mi hodně líbí, jsou bezrámová okna a také vzhled originálních disků kol. Oproti mnoha výrazným detailům vypadá klíček velmi jednoduše.
Interiér je velmi prostorný a, protože jde o vrchol nabídky, také hodně vybavený. Nalezneme zde kožená sedadla, která už na pohled prozradí, že sice neposkytnou v prudké zatáčce stoprocentní oporu, ale zato v nich nejspíš ujedete hodně kilometrů, než se budete potřebovat protáhnout. Jinak jsou kožené a… ehm… stříbrné no. Ale tak co chcete, byla 80. léta, chlapi nosili trvalou a fialové obleky, tohle ještě tak ulítlé není. Navíc tohle je americká verze a Američané jsou… no… víte co, popojedem. Do bohaté výbavy patří třeba i rozmrazování skel. Budíky na střední části palubky jsou opět natočené směrem k řidiči, jen těch spínačů oproti minulé generaci značně přibylo, například originální rádio připomíná mixážní pult pro DJe. Prostor u nohou je podsvícený, řadicí páka trčí z gumové harmoniky, tak typické pro tuhle dekádu. Mezi sedadly je úložná schránka a ruční brzdu najdeme na spolujezdcově straně, kde jí mají všechny japonské vozy mít. Nechybí ani tempomat, který se zapíná pod volantem, ale ovládání je snadno dosažitelné na páčce blinkrů. Kufr je dost velký. Vlastně když vezmu v potaz sportovní charakter auta, tak skoro až moc velký. Ale alespoň do něj snadno uložíte odnímatelné střešní díly.
Při nastartování už motor napoví, jaký potenciál v sobě ukrývá. Temné brumlání symbolizuje na dnešní dobu velký objem a také větší počet válců, než na kolik jsme dnes zvyklí. Neuvěřitelně mě také zaujal pohled na digitální palubku. Tehdy to byl symbol moderních technologicky pokrokových automobilů, ale je zajímavé, že klasické analogové ukazatele to nikdy nevytlačilo. Dnes jsou digitální palubky spíše retro. Ale pozor, Datsun si nezadá s legendárním KITTem: „Lights are on.“ No dobrá, klidně si povídej, hlavně když nechceš, abych ti odpovídal. Zetko na mě mluví ženským hlasem, navíc mnohem přijemnějším, než má Siri v mém tabletu. A jo, neboj holka, já bych odbrzdil, i kdybys mi to neřekla. Tak snad už mi sdělila vše, co měla na srdci, nebo spíš na řídící jednotce, a budeme moct vyrazit.
Rychlost se odhaduje velmi špatně, vždy jsem totiž jel mnohem rychleji, než jsem si myslel. Navíc motor přímo lační po otáčkách a neustále vás svým zvukem vybízí „víc, víc, ještě přitlač“. A já zrovna nepatřím k těm, kteří se nechají autem dlouho přemlouvat. Jistě, parametry se dnes podobají běžným osobním vozům, ale když někoho dojedete ve sporťáku, je mnohem větší pravděpodobnost, že se posune více ke krajnici a nechá vás projet okolo. Už jen pro ten pohled na ladné křivky. Vozidlo reaguje velmi hbitě na plynový pedál, nástup výkonu je krásně lineární, protože turbodmychadlo má jen minimální prodlevu. I řízení je velmi přesné a citlivé, nemusíte se s autem prát a ani posilovač vám nepomáhá více, než je nutné. Akorát spojka má tááák dlouhý chod, že jsem to ještě nezažil. Řazení má krátké a přesné dráhy a kvalty zapadají na svá místa skoro samy. Co mě ovšem překvapilo, že tohle Zetko si nepotrpí na surové zacházení. Znám dost aut, kterým to vyhovuje, ale Zetku tolik ne. Hezky s citem (což ovšem neznamená pomalu) řadíte nebo šlapete na pedály a ono okamžitě poslouchá a dělá, co se od něj žádá. Když jsme to na něj zkusil po zlém, nereagoval tak dobře.
V den mojí vyjížďky bylo léto jako vyšité, my jsme sundali střešní panely a vítr mi čechrá vlasy. Vždycky jsem chtěl mít kabrio, ale teď ho začínám přímo nutně potřebovat. Jinak možná se mezi vámi najde někdo, komu by průvan na hlavě vadil, ale nevěšte hned hlavu, v rámci vyzkoušení tohoto pocitu jsem si přizvedl sedadlo a napřímil opěradlo. Pokud totiž necháte zavřená boční okna, tak ve voze žádný průvan ani při sebevětší rychlosti není. A i pokud byste byli ještě vyšší než já, má Datsun speciální vychytávku – ze sluneční clony nad čelním sklem můžete vyklopit větrný štít, který zaháknete za okraj střechy. A pak už vás vítr neofoukne ani trochu. Celý vůz je nastavený velmi komfortně, příjemně žehlí nerovnosti a i v sedadlech by se dalo vydržet hodně dlouho.
Taková je tedy druhá generace Zetka ve své nejlepší podobě. Je perfektní, ovladatelná a krásně vypadá. Má i dostatečný punc výjimečnosti na českých silnicích. Ale kdybych si měl vybrat mezi ním a první generací, se kterou jsem jezdil dříve, zvítězila by ta starší. Novější model je ovšem mnohem lepším společníkem do běžného života a budete s ním muset učinit mnohem méně kompromisů než s jeho předchůdcem. Tohle Zetko bylo už vyvíjeno s velkým ohledem na americké řidiče a jejich povahu, možná proto ta změna charakteru od původního modelu. Musím říct, že ten byl ale mému srdci bližší.
Na závěr se zeptáme majitele na několik otázek:
Proč sis vybral zrovna tohle auto, byl to tvůj dlouhodobý sen, nebo rozhodnutí okamžiku?
Chtěl jsem nějaký vůz, který nebude tak běžný na českých silnicích a navíc bude dostatečně pohodlné s ním jezdit.
Jak těžké bylo tenhle vůz získat?
Datsuny se pořídit dají dobře, ovšem 280Z v nejvyšší výbavě X, ve verzi Turbo a ještě ve verzi Targa jako dvousedadlová, to se vidí málo.
Jak se s autem žije v běžném provozu? A máš ho pro radost nebo na denní používání?
Pro radost, na denní jízdy v ošklivém počasí by ho byla škoda.
Jaký byl nejzajímavější zážitek s tvým autem?
Každý letní den se sundanými střešními panely je úžasný. Ale skvělá byla i první jízda po naladění motoru.
Plánuješ na něm nějaké úpravy či opravy?
Udržet originální a provozuschopný stav. A jinak si jen užívat.
Jaký je tvůj největší motoristický sen?
Líbí se mi moderní Nissan GT-R. Perfektně ovladatelný a přitom rychlý.
