Dávno pryč jsou doby, kdy byla Dacia vysmívanou vzpomínkou na minulý režim. Dnes je na tom přesně naopak. Vytvořil se kolem ní neobyčejný, až fanatický kult, speciálně pak kolem revolučního Dusteru a prodeje strmě stoupají i na vyspělých trzích západní Evropy. Ostatně, rumunskou značku si oblíbil i James May z Top Gearu. Ne že by to mělo pro můj test zásadní vliv na úsudek, ale mnoho majitelů Ferrari Daciím jistě nefandí 🙂
NEMĚŇ, CO FUNGUJE
První Duster se představil světu už před deseti lety a jeho design je dodnes neokoukaný. Možná už stárnu a vnímám to trošku jinak, ale ani v dnešní digitální době nejde o škaredý automobil. S příchodem druhé generace tak u Dacie mnoho nezměnili a funguje to skvěle dodnes.
Ačkoliv nezůstal žádný panel karoserie stejný jako dříve, stále tu máme ten starý dobrý, drsný Duster, který skvěle plní svůj účel. Inu když to funguje, není třeba to měnit. Dobře to vědí i u společnosti Apple.
Hlavním rozpoznávacím znakem obou generací jsou pak zadní světlomety ve tvaru kříže, jiný design disků a výrazný prolis na bocích karoserie. Slušivý odstín Atamaca je sice cool, pořiďte si však raději jinou barvu, tuhle oranžovou má opravdu každý druhý.
V druhé generaci Duster jednoduše dospěl a jeho trumfem už dávno není jen nízká cena a vynikající průchodnost terénem. Většina zákazníků si je dokonce objednává ve vyšších specifikacích, za ceny, které už lezou do zelí třeba domácí Škodě Karoq. Dacia je ovšem jednoduchý a bytelná, zákazníci tedy sází i na její dlouhověkost a nezničitelnost.
MODERNÍ A PROSTORNÝ INTERIÉR
Největší změny nového modelu se odehrály v interiéru. Máme tu zcela novou palubní desku, která má proti předchozí generaci konečně i nějaký design. Svým drsnějším vzhledem s jemným nádechem steampunku, však výtečně koresponduje s účelem Dusteru. Jak správně očekáváte, je vyrobena z tvrdých, hrubých, levných plastů, ale kvůli interiéru si Duster stejně nikdo nekoupí. Podstatné je, že drží pohromadě a nevydává pazvuky.
Jsou tu i vyloženě krásné prvky, jako ovládání klimatizace, nebo kovová hlavice řadící páky. Takovou péči o detail jsme u Dacie dříve neviděli.
Připadáte si jako na palubě moderního automobilu ze současnosti, nic není ošizené, ani zastaralé. Snad jen dálkové ovládání audia, které pamatuje první Lagunu, mi vyvolalo úsměv na tváři, ale proboha, řešení je to výtečné a funguje dodnes skvěle.
Prostoru je uvnitř dostatek. Sedne si sem pohodlně pětice cestujících, přičemž zadní lavice pojme i mě, mého bratra a taťku, aniž by jsme se strkali rameny. Místa na nohy je taky všude dostatek, nemám co bych vytknul a to ani sedadlům. Nemají žádnou speciální ortopedickou konstrukci, nicméně jsou optimálně měkká a těm předním nechybí ani boční vedení. V jednoduchosti je síla.
Poslední interiérovou odbočku udělám k vestavěné navigaci. V jednoduchosti je síla, neříkal jsem to už? Ačkoliv jde o jediný prvek palubní desky, který působí trochu historicky, je maximálně jednoduchá, snadno se ovládá a funguje rychlostí blesku. Mile mě překvapila kvalita vestavěné navigace. Jednoduché a funkční, krása.
Podpora zrcadlení telefonu je dnes už samozřejmostí. Třešničkou na dortu u čtyřkolky je ještě vestavěný kompas a vášnivé offrouďáky potěší grafický gyroskop.
Duster má i zavazadlový prostor. Bez použití metodiky a měřidel jsem pomocí zrakové zkoušky, alias „kouknu, vidím“, došel k závěru, že je poměrně velký, dá se navíc zvětšit sklopením zadních sedadel. Spací zkoušku jsem neprovedl, ale se svými 185 cm jsem se na délku vešel.
TERÉNNÍ ZÁZRAK
Nápisy na blatnících hlásají, že máme co dočinění se čtyřkolkou a všichni se těšíme, že Dustera vytáhnu na tankodrom, jako dříve testované Mitsubishi L200. Nebudu vám lhát, jsem posera a tak jsme vyrazili řádit jen kolem komína. Nejdřív si však pojďme říct, jak se s ním jezdí po silnici.
Dacia patří francouzskému Renaultu a Duster tedy jezdí, inu, jako každý jiný Renault. Odpružení je měkké, do zatáček se hodně naklání a v přiměřené míře i filtruje nerovnosti.
I přes měkké odpružení však nerovnosti na svém pozadí docela obstojně cítíte, podovzek je rovněž trochu hlučnější, dlažební kostky ve městech tedy opravdu nejsou místo, kam by jsme se chtěli vydat.
Chtěli jsme se vydat hlavně do terénu, ač to zní jako klišé, tady je Duster jako doma. Rozhodl jsem se pokořit blátivý kopec za svou rodnou hroudou. Již jsem tu párkrát byl s pravými offroady, raději jsem dal ještě sem echo sousedovi s traktorem, kdyby bylo třeba. Nebylo.
Pohon 4×4 má tři režimy. Pouze předek, všechny čtyři a 4WD Lock, který umí rovnoměrně „uzamknout“ točivý moment mezi přední a zadní kola. Používal jsem střídavě 4×4 a Lock.
Už na polní cestě ke kýženému vrcholu Duster jakoby ožil, až jsem se leknul, jak rychle vlastně jedu. Zpočátku jsem byl na silničních pneu obezřetný, za krátkou chvíli se však stávám jezdcem rallye a vyjíždím kopce, překonávání louže, skáču přes kopečky, bavím se. Ne, vůbec jsem nečekal, jak přirozeně se Dacie v terénu zachová, s jakou lehkostí se pohybuje blátivým terénem, je to paráda! Nový Duster prostě do terénu patří!
KULTIVOVANÝ A ÚSPORNÝ
Pod kapotou testovaného Dusteru tluče čtyřválec 1.5 dCi o výkonu 115 koní, točivý moment je 260 NM, dostupný od dvou tisíc otáček. Na zhruba tunu a půl těžký vůz hodnoty více než dostatečné.
Malý crossover s tímto motorem je velmi čilý a nabízí slušný zátah už od nízkých otáček, jezdí se s ním velmi příjemně, jde snadno za plynem a na poměry dieselů je velmi tichý i kultivovaný, povedená jednotka. Aby také ne, objevuje se kromě Dácií i v Renaultech a dokonce v některých Mercedesech.
Samotnou jízdu nejvíce definuje točivý moment, je ho opravdu dostatek v celém spektru otáček, dech ztrácí až za hranicí 4000 otáček, není ale žádný důvod ho vytáčet tak vysoko. Standardně budete jezdit někde kolem 1600-2000, kdy řadíte nahoru.
Řazení má ovšem svá specifika. Jednak je řazení trochu nepřesné, druhak má převodovka poměrně krátké převody. Jednička zde supluje redukci, stejně jako u Jeepu Willys. V běžném provozu se tak můžete rozjíždět klidně až na dvojku, motor s tím nemá větší problém, jde jen o to, si zvyknout a pak už budete vždy jezdit o jeden stupeň výš.
Ve městě neni problém jet 50 na pětku a při dálničních 130ti točí motor 2700 otáček. Kratší převody většinou mívají neblahý vliv na spotřebu paliva, Duster je ovšem výjimkou. Za 1100 testovacích kilometrů, a že jsem jezdil dost po dálnici, ukazoval palubní počítač výborných 6,3 l/100km.
UNIVERZÁL PRO KAŽDÉHO?
Pokud by současná nařízení vlády platila i na nákup nových automobilů, směli by si lidé kupovat jenom Dacii Duster. Běžný smrtelník nikdy nebude potřebovat nic jiného, ale nemusí mu to nařizovat vláda.
Nejnižší ceníková cena je 269 900,- a za ty peníze nic lepšího nekoupíte. Ani pokud váš rozpočet není tolik omezený, do půl milionu máte skvěle vybavený, moderní a velice úsporný malý teréňak, který se nezalekne ani větších výzev.
Nový Duster 1.5 dCi 4×4 ve mě zanechal hluboký dojem. Je levný, je schopný, prakticky, bytelný a pravděpodobně bude i spolehlivý.
Univerzální odpovědí na sporťák je vždycky Miata (MX-5). Na všechno ostatní, je to Dacia Duster.
