TEST Citroën DS3 1.6 THP 155

TEST Citroën DS3 1.6 THP 155

Redakčním testem prošel hatchback z prémiového segmentu – Citroën DS3. Déesko nemáme v testu poprvé, ovšem letos prošlo faceliftem. Jinak se jednalo o motorizaci 1.6 THP 155, což je druhá nejvýkonnější po vrcholné verzi DS3 Racing.

Vzhled

Už jsme vzpomínali, že jde o faceliftovaný model. DS3 je totiž na trhu od roku 2009. Ovšem ani předchozí verze příliš nezestárla a na rozdíl od většího DS5 vypadá stále svěže. Velkou změnou jsou nové přední světlomety, ve kterých jsou nyní 3 LED diodové moduly a jeden xenonový modul. Ty jsou ohraničené pruhem ve tvaru písmene C, který kromě bílého svitu umí i oranžově blikat. Denní svícení z LED diod a mlhovky v nárazníku zůstaly. LEDky jsou nově i v zadních světlech. Také se zvýšily možnosti individualizace. Přibyl systém Active City Brake, který dokáže rozpoznat jedoucí nebo stojící vůz před vámi a do rychlosti 30 km/h v případě potřeby vůz zastavit. Celkově bych provedené změny na vzhledu označil jako povedené. Řada DS je hodně o vzhledu a stylu a DS3 mně osobně přišla jako nejpovedenější. Jsem tedy rád, že vlastně vypadá pořád stejně dobře, jen o nepatrný fous lépe. Jako když si modelka přepudruje pihu na nose. Bílá barva Banquise je u tohoto konkrétního vozu doplněna šedou střechou Moondust a  vůbec vše je podřízeno stylovosti a šik vzhledu. Designéři si dali záležet i na tvaru zrcátek nebo vzhledu litých kol. Co potěší staromilce, jako jsem já, to jsou trojúhelníčky na předních bočních oknech připomínající staré vozy. Škoda jen, že nejsou otevíratelné.

Interiér

První, co vám padne do oka po otevření dveří, je příplatkový kožený dvoubarevný interiér Nappa Crescendo. Tedy dvoubarevná jsou pouze přední opěradla, kdy jejich hořejšek je bílý a postupně plynule přechází v černou. Prošívání sedadel pak připomíná kovové pásky na hodinkách. Na první pohled ovšem tvarování naznačuje výtečnou boční oporu. Tu nemá zadní sklopná lavice, ale sezení na ní je příjemné. Problémem vzadu je málo místa pro nohy a také nad hlavou. Další 190 cm vysoký pasažér si za stejně vysokého řidiče zkrátka nesedne. Také výhled vám kvůli zadním oknům zúženým v přední části bude připadat nedostatečný, což asi nepotěší děti. Za to ale na masivním B-sloupku najdete madlo, které výrazně usnadní vystupování. O něco lepší je místo za spolujezdcem, neboť ten nemusí sedět tak vzadu. Před polujezdcem je totiž palubní deska značně „vykousnutá“ a interiér je tak prostornější. Když se vrátíme k palubní desce, její horní část je měkčená a neodráží sluneční světlo. Pod ní je lesklý černý dekor, ve kterém najdete stylově tvarované výdechy klimatizace. Styl a design jsou totiž hlavní atributy tohoto vozu a ruku v ruce s nimi jdou pochopitelně i kvalitní materiály. Řidič před sebou najde sportovně vypadající volant s poměrně tlustým věncem a „bicepsy“, který je vespod zploštělý. A to mu tedy píšu hned k záporům, protože v běžném voze to příliš opodstatněné rozhodně není. Hlavice řadicí páky je kulatá a kovová, což asi neoceníte v zimních měsících. Její horní ploška na mne ale neustále působila dojmem, že je pod ní ukryté bondovské tlačítko na vystřelování sedačky. Velmi dobře vypadají budíky zasazené hluboko do kovových okruží. Stříška nad budíky má nad palubní deskou i dva malé otvory pro přísun denního světla, což je naopak zajímavý a přínosný detail. Příjemné je červené podsvícení u nohou, které vás při nočním řízení vůbec neruší.

Mohlo by vás zajímat:  Test SsangYong Tivoli Grand: Znovuobjevený praktik s lákavou cenovkou

Výbava vozu je pochopitelně bohatá. Nesmí tu chybět navigace s displejem, který má možnost přepínání režimů obrazovky mezi celoplošným anebo rozděleným na dva. Ačkoliv to hodně svádí, displej není dotykový a musí se ovládat tlačítky ve spodní části středové konzole. Zde pak narazíte na další drobné zmatení, protože kolečkem ovládáte jednotlivé režimy v palubním počítači a ne hlasitost rádia, jak bývá běžné. Než si na to zvyknete, asi si několikrát vypnete navigaci či přeladíte oblíbenou stanici. Při zařazení zpátečky se vám pak na displej promítne obraz z couvací kamery umístěné nad zadní SPZ. Při zapnutí navigace potřebujete trochu trpělivosti, protože je tam poněkud více varování, než jste zvyklí. A nesmíme zapomenout zmínit, že je z vozu výtečný výhled, takže všech těch designových prvků se nemusíte bát. V tomto ohledu vás nijak neomezují. K rádiu je možné připojit USB, ovšem jeho umístění pod loketní opěrkou není zrovna nejoptimálnější. Je relativně nedostupné a hrozí zde i poškození vašeho přenosového media při manipulaci s pákou ruční brzdy. Ve výbavě nechybí ani tempomat, který se dobře ovládá další páčkou pod volantem. V tomto segmentu až netypicky velký je zavazadlový prostor (285 litrů). Jen přístup do něj je horší kvůli vyšší nákladové hraně.

Mohlo by vás zajímat:  Test Volkswagenu Golf 8 2.0 TDI: Životní jistota

Motor

Přeplňovaná zážehová šestnáctistovka s označením THP 155 je v nabídce od roku 2011. Samotný motor pak koncern PSA vyvinul společně s BMW Group a najdete jej v přímém konkurentovi – vozu Mini, kde je ovšem jinak naladěn. Hlavní zátah se dostavuje ve dvou tisících otáčkách (byť turbodmychadlo Twinscroll se roztáčí už o 1000 otáček níže a maximum točivého momentu máte k dispozici už u hodnoty 1400 ot.) a pak vůz plynule a svižně akceleruje. Dynamika je snadno ovladatelná díky výborně odstupňované šestistupňové manuální převodovce. Zpátečka se řadí vytažením kroužku pod hlavicí a přiznávám, že jsem měl neustále tendenci si s ním pohrávat. Při svižnější jízdě si ovšem déesko řekne o potřebný přísun paliva a je pravdou, že na dnešní poměry vypadá průměrná spotřeba 8.1 litru na 100 kilometrů jako vyšší číslo. To ovšem vynahrazuje jeho rychlost a ochota se okamžitě dostat na limity maximální povolené rychlosti. Navíc mi věřte, že jsem se o nízkou spotřebu nikterak nesnažil a tak mi dosažená hodnota je výrazně lepší, než jsem očekával. Velmi rychlé je i pružné zrychlení ze 70 na 100 km/h, takže i předjíždění je velmi bezpečné. Motorový prostor je kvalitně utlumený a výrazně nezatěžuje posádku hlukem.

Jízda

Při jízdě si jako první všimnete velmi výrazné pomoci posilovače. Zpočátku mi byla až nepříjemná, ale rychle jsem si zvykl. Ovšem díky tomu je manévrování ve městě tak snadné, že by na sebemenší parkovací místo muselo snadno zacouvat i dítě. A velmi dobrý je i poloměr otáčení, což také přispívá k obratnosti vozu. Navíc když máte i couvací kameru, vmáčknete se na místo jen o pár centimetrů větší než váš vůz. Pokud z města vyjedete, zjistíte, že nadšení milovníci sportovní jízdy nejsou primární cílovou skupinou tohoto vozu. Podvozek je naladěn hodně komfortně, takže nerovnosti překonává s pravou francouzskou elegancí. Ovšem totéž sebou přináší i výraznější boční náklony v prudších zatáčkách. A brzy se také vyléčíte od rychlých příletů do zatáčky, kdy se podvozek zachová značně neklidně a od podobných pokusu vás odradí. I když silnější povahy mohou zkusit vyvolat mírnou přetáčivost a zvládnout ji. Podvozek je vpředu řešen zavěšením McPherson, vzadu vlečnou nápravou s torzní tyčí. Řízení pak není zcela citlivé a od předních kol nedostáváte jasnou odezvu. Co ovšem řidiče potěší, to je velmi přesné a takové „nefrancouzské“ řazení. Naopak vypnutí ESP je možné jen do rychlosti 50 km/h. Pochválit musím také účinek brzd, který je více než dostatečný, ale dá se velmi snadno citlivě dávkovat.

Mohlo by vás zajímat:  Mitsubishi ASX Black Edition – limitovaná edice, která za to stojí

Závěr

Citroën DS3 na mne po počáteční nedůvěře udělal skvělý dojem. Jeho zaměření bych viděl jako stylový druhý vůz do rodiny, ideálně pro manželku na ježdění po městě. Jako takový je takřka dokonalý a celkem nerad jsem jej po týdnu vracel. A pokud přijmeme toto zaměření vozu, pak vlastně nesportovní jízdní chování mimo město nebo nedostatečný prostor na zadních sedačkách nejsou opodstatněné zápory. Naopak snadná ovladatelnost a manévrovatelnost při jízdě po městě a velká stylovost jsou hlavními trumfy testovaného vozu. DS3 navíc nepodléhá mainstreamové retrovlně v segmentu a sází spíše na modernější notu. A tak bude déesko na ulici vypadat výjimečněji než jeho konkurence.

Základní cena (Be Chic 1.2 PureTech 82) 417 900 Kč

Základní cena (Sport Chic 1.6 THP 155): 553 099 Kč

Cena testovaného modelu: 719 682 Kč

Foto: Mikka