Kdo si počká, ten se dočká. I takto se dá hovořit o modelu Citroën C4, který ve své první generaci spatřil světlo světa už v roce 2004. Po osmi letech však došlo k ukončení produkce, a pokud nebereme v potaz částečnou náhradu vozem s podtitulem C4 Cactus, museli jsme si na klasickou druhou generaci „Cé Čtyřky“ počkat až do současné doby. A už na první pohled je vidět, že čekání stálo za to. Kromě benzínu a elektřiny pod kapotou přichází Citroën také s naftovými motory. A právě tato motorizace byla i součástí našeho vozu.
Design jako z jiného světa
Prosadit se na poli SUV není v dnešní době nic snadného. Tato auta jsou žádané a automobilky je chrlí jedno za druhým. O úspěchu proto může rozhodovat každý detail. Třeba i ten designový. V případě Citroënu C4 to však není jenom o detailech, ale o celku. A to naprosto originálním. Stačí si auto důkladně prohlédnout a zjistit, že působí doslova jako by bylo z jiného světa. A to je dobře, jelikož stále stejná nuda už je zkrátka okoukaná a nový, originální a progresivní styl je vítaný.
Už při prvním pohledu zaujme vysoká a detailně propracovaná kapota. Samotné přídi vozu nechybí světelný podpis ve tvaru písmene V a dvouúrovňové světlomety. Designově tak Citroën C4 zůstává věrný designovému trendu automobilky, který na první pohled vypadá velmi povedeně. A originalitu nelze upřít ani zády. Zkosené tvary přispívají k dynamickému dojmu, přitom si zadní část vozu neustále zachovává svou celkovou robustnost. Mezi originální prvky lze rozhodně zařadit jak šikmé zadní okno, tak specificky tvarovaný spojler a dále světlomety spojené výrazným černým lesklým pruhem. A opět nechybí světelný podpis ve tvaru písmene V.
A ač v mnoha částech Citroën C4 působí vcelku robustním dojmem, stále si jeho karoserie zachovává svou aerodynamiku a několik příjemných ladných linií, kombinovaných s nadčasovými prolisy. K tomu přidejme krátké přední a zadní převisy, výraznější kola i drobných designových odkazů na dříve používané chrániče Airbump. Co z toho všeho vyjde? Povedené auto, na kterém si každý může najít to své. A to doslova, jelikož automobilka nabízí výběr ze 7 barev karoserie, 6 barevných paketů a dále 6 variant provedení interiéru. Stručně řečeno, fantazii se meze nekladou.
Sázka na minimalistický interiér
Interiér, který nabídne Citroën C4, lze označit spíše jako minimalistický. Ale v dobrém slova smyslu. Rozhodně tím není myšlen nedostatek místa a komfortu pro řidiče a ostatní pasažéry. Nikde nic výrazně nevyčnívá a nezbytná ovládací tlačítka jsou umístěna víceméně tam, kde je čekáte. Tedy na volantu, na dveřích, u levého kolena a na středovém panelu. Pod Dotykovým displejem a výdechy klimatizace je k dispozici její ovládání. Kdo by pátral po klasické řadicí páce, má smůlu. Ta je nahrazena jakousi kolébkou s polohami R N D, které jsou doplněny tlačítky P – pro parkování a M – pro manuální režim. Hned vedle je neméně decentní volič jízdních režimů. A dále nic, tedy když pomineme elektronickou ručku a odkládací prostory.
I přes to, že interiér působí spíše minimalisticky a některá místa vám přijdou prázdná, není to úplně na škodu. O to více prostoru je zde pro osoby a o to více odkládacích míst mohou využít. Středová konzole nabídne hned několik prostorů, včetně místa pro mobilní telefon, nebo velkou loketní opěrku. Zkrátka nepřijde ani spolujezdec, který může kromě běžného kastlíku využít i jakýsi vysouvací stolek. A k tomu i důmyslný držák na tablet, který se hodí k zabavení spolujezdce na delších cestách. Ti, kteří cestu tráví na zadních sedačkách, mohou využít dvou USB portů i úložného prostoru v loketní opěrce, kam si například umístí své nápoje.
Ač tedy interiéru není po stránce praktické až tak co vytknout, nějaká negativa se přece objevila. Neseděl mi head-up displej. Ani ne tak kvůli provedení, ale proto, že jsem ho měl až příliš blízko před sebou. Po delší vzdálenosti to vedlo až k bolestem hlavy při nutnosti ostřit očima na dané informace. Proto jsem ho většinu testu nechal schovaný. Druhou výtku směřuji ke kombinaci materiálů. K exteriérové extravaganci a originalitě se celkem hodí různé lesklé černé plochy (praktičnost ponechme stranou), ale ty jsou na mnoha místech kombinovány s úplně obyčejným kusem plastu. Příkladem volant, jehož naprosto obyčejná střední část navazovala na lesklou designovou plochu doplněnou chromem. A podobných nelogických designových kombinací je v interiéru řada. A já se ptám, proč vlastně takhle?
Komfortně a levně
Pod kapotou testovaného citroenu se usídlil naftový motor 1.5 BlueHDi s výkonem 96 kW, který byl kombinován s osmistupňovým automatem. A spolu s hydrodynamickým měničem Aisin jde o velmi povedenou kombinaci, která zajistí naprosto dokonale plynulé změny rychlostních stupňů, ať už popojíždíte v koloně, nebo autu trošku šlápnete na krk. Vhodný čas na řazení samozřejmě částečně upravíte i nastaveným jízdním režimem.
Obecně však nafta není volbou pro někoho, kdo chce na silnících závodit a mít plyn neustále na podlaze. Je volbou z rozumu, především na delší cestování. A v tu chvíli se Citroën C4 jako velmi povedený společník. Kladem je tichost motoru a kvalitní odhlučnění, kdy ani při dálničních rychlostech nemáte pocit, že byste měli motor umístěný hned u ucha. Druhým kladem je pochopitelně příznivá spotřeba. Nelze mu upřít ani slušnou dynamiku, v případě potřeby rychlého zrychlení, navíc bez nepříjemného škubání nebo nežádoucích až nepříjemných zvuků. Konstrukce naftové jedna pětky splňuje ty nejpřísnější emisní normy, proto se jeví jako vhodná volba z rozumu i do budoucna, když bude chtít EU ještě o něco přitvrdit.
Že je Citroën C4 skvělý společník na delší cesty potvrzuje také měkce, pro někoho možná až houpavě naladěný podvozek. Je pravdou, že v některých situacích nemusí být toto nastavení úplně ideální, ale opět je nutné zmínit, že tohle auto není určené na řezání klikatých okresech s otáčkami v červeném poli. Při jízdě na hraně lze zaznamenat určité nepřesnosti, ale vše v případě nejhoršího zachrání stabilizační systémy. Jelikož automobilka vůz nabízí také s exkluzivním odpružením s progresivními hydraulickými dorazy, běžné nerovnosti při klidné jízdě jsou spolehlivě odfiltrovány a řidič se nese s autem doslova jako na měkkém obláčku.
Designový krasavec za dobrou cenu
Vzhledem k řadě kladů, které byly v recenzi vyjmenovány, je Citroën C4 jasnou volbou z rozumu. K tomuto směřuje také částka, za kolik lze auto pořídit. Úplně nejlevnější verze je k dispozici těsně pod 370 000 Kč. Ta s motorem z našeho testu těsně pod 535 000. Samozřejmě lepší výbava a příplatky mohou cenu tlačit nahoru, ale i v případě sumy přesahující 660 000 nejde o nijak přehnanou částku. A kdo chce kromě rozumu při výběru auta používat také emoce, tomu jistě postačí pár pohledů na tohoto „mimozemšťana“ a konkurenční nuda může být odsunuta do pozadí.
Zdroj: Autorský text Zdroj fotografií: Vlastní fotografie autora / David Hampl
