Příběh československé značky Tatra bere dech i po mnoha letech

Česká republika se dostala do povědomí široké veřejnosti po celém světě nejen výrobou piva či šikovnými sportovci napříč všem různými okruhy, pověstná je také kvalitními výrobky na poli technickém. Mezi nejznámější celosvětové značky patří bezesporu ještě československá Tatra, jejíž modely automobilů jsou pověstné pro svou vysokou kvalitu a také bohatou historii, jíž nás dodnes neustále udivuje. Pokud o této značce ovšem nevíte nic podrobnějšího, určitě se vyplatí pokračovat ve čtení tohoto článku, který bude informacemi doslova naplněný. Nebudeme tedy nic prodlužovat a můžeme se rovnou přesunout k tomu důležitému.

Kdy a za jakých podmínek Tatra vlastně vznikla?

Automobilka Tatra od svých počátku sídlí v Kopřivnici, což je malé městečko nacházející se uvnitř Moravskoslezského kraje. Založena byla již roku 1850, což z ní dělá třetí nejstarší automobilku světa s nepřerušenou výrobou automobilů. Lépe si z pohledu historie vede pouze francouzský Peugeot a německý Mercedes Benz, který byl v nedávné době přejmenován na Daimler. U zrodu velké společnosti stál zejména Ignác Šustala, který začal s rodinným podnikáním v podobě výroby kočárů a bryček (chápejme jako druh lehkého kočáru vyvinutý z dřívější kolesy).

Tehdy se společnost ovšem ještě Tatra nejmenovala. Nesla název podle svého zakladatele a okamžitě se svými výrobky dostala do povědomí obyvatel nejen u nás. Jak se firma postupně rozrůstala, začala se více zajímat i o jiné odvětví výroby, což vzhledem k vývoji tehdejší doby bylo rozumným řešením. Jako další totiž začaly z dílen vyjíždět vagóny a v roce 1897 opustil tovární haly jeden z prvních osobních automobilů v Evropě a o rok později také úplně první nákladní automobil vůbec. Podnik se neustále vyvíjel a s tím se samozřejmě měnil i název. Nejprve se firma změnila na akciovou společnost s německým názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, o jednatřicet let později se nazývala Kopřivnickou vozovkou a.s. a nakonec v roce 1924 přijala označení Tatra, které jí vydrželo dodnes.

Válka překvapivě pomohla Tatře v rozkvětu

Jelikož v následujících letech zejména Evropu postihla Druhá světová válka, stala se Tatra díky tehdejšímu německému majiteli jednou z hlavních dílen pro výrobu vybavení německé armády. Osobní automobily, nákladní automobily, železniční motorové vozy a dokonce i letadla se pod vedením majitele Ringhoffera začala dovážet do Německa ve velkém, což jí v rozmachu značně pomohlo. Během té doby působil v Tatře konstruktér Hans Ledwinka, jehož nápady jsou dodnes při konstruování vozidel využívány. Zejména je známý pro svůj páteřový rám, která je ve světě znám jako Tatra-concept. Naprostým unikátem je například její použití při konstrukci trolejbusů Tatra 400.

Po válce padla Tatra do rukou státu

Poté, co válka nadobro skončila a svět si mohl konečně oddychnout, stala se Tatra majetkem státu. Jak se říká, byla „znárodněna“. Jelikož německé jméno Ringhoffera bylo v té době naprosto nepřípustné, zmizelo i z názvu a společnost se začala představovat jako Tatra národní podnik. Přestala se zabývat výrobou nadbytečných produktů a jejím jediným zaměřením se tak stala výroba osobních a nákladních automobilů nebo také příslušenství k nim.

S příchodem privatizace se Tatra pomocí kupónové privatizace stala majetkem několika akcionářů, což na její produkci a směřování mělo neblahý vliv. Po zbytek let střídala majitele a šlo to s ní od deseti k pěti. Od roku 2017 patří pod holding Czechoslovak Group a zdá se, že se konečně začalo blýskat na lepší časy. Produkce Tatry se opět vrátila do starých, dobrých kolejí a doufejme, že tak to bude pokračovat i nadále.

Tatra a Rallye Dakar patří jednoznačně k sobě

Nákladní automobily značky Tatra jsou celosvětově uznávané hlavně díky ostře sledovaných závodech Rallye Dakar, kterých se pravidelně účastní od roku 1986. Největší hvězdou těchto závodů je bezesporu tuzemský rodák Karel Loprais, který se svým vozem dosáhl nebývalých úspěchů. Na kontě má celkem devatenáct startů, z nichž hned šestkrát dojel do cíle jako naprostý vítěz. K tomu navíc ještě přidal čtyři stříbrná místa, jedno bronzové, dvě „bramborové“ a jedno sedmé. To se na závodníka z českých poměrů jeví jako opravdu neskutečný seznam, který hned tak někdo nepřekoná. Jezdci se dokonce s trochou nadsázky začalo přezdívat Monsieur Dakar.

Poté, co Loprais v roce 2006 ze závodu vinou zranění odstoupil, jeho místo zaujal Aleš Loprais. Shoda jmen není čistě náhodná, jedná se totiž o synovce slavného závodníka, který, zdá se, od svého strýce hodně podědil. Je však nutno podotknout, že velkou zásluhu na jejich úspěších má právě vozidlo Tatra.