Mladá Boleslav je již od 19. století známá především výrobou jízdních kol, motocyklů a nakonec také automobilů pod značkou Laurin & Klement nebo později Škoda. Kromě rozlehlé továrny zde dnes najdeme také značkové muzeum, ke kterému patří také menší ze dvou známých depozitářů domácí automobilky.
Jakožto milovník některých méně známých automobilů domácí i zahraniční produkce jsem po řádném zaplacení vstupného zamířil právě do depozitáře. Ten mě hned na úvod překvapil svou velikostí – nečekal jsem, že bude tak malý, na druhou stranu Škoda má k dispozici ještě jeden skutečně velký depozitář, který však nejspíše navždy zůstane skryt očím běžných návštěvníků. V depozitáři, jak mě bylo několikrát řečeno, najdeme především koncepty Škody od počátků výroby až po nedávnou minulost. Když půjdu proti proudu času, tak nejmodernější koncepty jsou jasné – Škoda Tudor z roku 2002, která vychází ze Superbu a má pod kapotou šestiválec, a Škoda Roomster z roku 2003, která jako první předznamenala příchod kompaktního MPV o tři roky později. Modrý koncept Škody Yeti z roku 2005, který v depozitáři má své místo, bohužel chyběl.
Více než současné koncepty mě však zaujala doba minulá. Škoda Favorit ve verzi sedan, stejně jako návrh Favoritu s karosérií kupé se do výroby bohužel nikdy nedostal, avšak právě těmto dvěma variantám (zvláště pak kupé s neobvykle řešeným prosklením) by sériová výroba velmi slušela. Kromě těchto dvou prototypů již tehdy vyráběného Favoritu nechybí v depozitáři ani koncepty, které Favorit teprve předznamenávaly. Jmenovitě jde o typy 781 v několika verzích (celkem údajně vyrobeno 10 kusů tohoto prototypu). Ještě před Favoritem, prvním autem Škody s motorem vpředu a pohonem předních kol, zkoušela Škoda aplikovat jeho koncepci na předchozí Škodu 120. Typ 742 C má pohon zadních kol, ale motor vpředu, hřebenové řízení z Fiatu 128 a posunutou přední nápravu o 200 mm vpřed, typ 742 P má již koncepci vše vpředu, motor ze 120 LS a součásti předního pohonu z Renaultu 12. Tím se dostávám k pro mě nejzajímavější části depozitáře – v ní najdeme celkem tři modely: Škoda 760, Škoda 763 a Škoda 720. První dva jmenované typy měly být vyrobeny ve spolupráci s NDR, mají motor vpředu a pohon zadních (763) nebo předních (760) kol. Škoda 720 vznikla jako sedan střední třídy s pohonem zadních kol a motorem vpředu, který měl konkurovat tehdejším vozům západní výroby. Produkci auta s designem od Giugiara však zatrhli komunisté, kteří jej z Česka předali do Bratislavy do tehdejších BAZ (Bratislavské Automobilové Závody), kde však na výrobu ani vývoj neměli místo, vybavení ani peníze a vzniklo tak jen pár dalších prototypů. V depozitáři vystavený sedan je ve verzi Standard, kterou poznáte podle jednoduchých předních světel, a pochází z konce výroby v BAZ.
Vojenské automobily zastupuje prototyp 973 alias Babeta, předválečné modely zase koncept předchůdce Popularu, který je údajně jediným dochovaným kusem na světě. Sportovní sekce je tvořena okruhovým Favoritem 1600 H se zážehovou šestnáctistovkou o výkonu 175 koní, rovněž okruhovým kupé 738 A5 1600 DOHC, které se stalo experimentálním modelem s laminátovou karosérií, rallyovým speciálem Fabia WRC z waleské rally, formulí MTX 1-01 Škoda o výkonu 65 koní z dílen Metalexu a konečně také kupé 130 RS ÚVMV z roku 1978, které dostalo modifikovanou karosérii legendární 130 RS a mělo vyhovět podmínkám pro závodění ve skupině A.
Samostatnou kapitolou je filmové kupé Ferat, vzniknuvší překarosováním prototypu Super Sport 724. Za vznikem Feratu stojí Theodor Pištěk, který vůz vyrobil pro film Upír z Feratu (po jeho dotočení dostalo kupé své nové jméno). Oproti Super Sportu má Ferat jinak řešenou přední část s pevnými světlomety, zadní část s reflektory ze Škody 120 a mohutným křídlem a také kola, pocházející od firmy BBS. Zajímavostí je, že v depozitáři stojící Ferat už nemá zadní světla ze 120, ale z původního kupé 724. Z nějakých důvodů Ferat dokonce jednu chvíli nebyl v depozitáři ani muzeu vůbec vystavován (údajně se tak stalo na pokyn mateřského Volkswagenu), toto „embargo“ již naštěstí pominulo.
Pro tehdejší Veřejnou Bezpečnost údajně Škoda, lépe řečeno její vývojové oddělení a učňovské středisko, vyvíjela a v pěti kusech také vyrobila model 736 Buggy bez dveří a kufru, za to s pohonem zadních kol a výkonem 45 koní. Neméně zajímavým konceptem je i sedan 989-4 s motorem vzadu a pohonem zadních kol z roku 1958, který již vzdáleně připomíná letos slavící model 1000 MB. Ze světa sériových modelů pochází například 440 Spartak nebo předválečný Favorit, těsně po válce vznikl prototyp a následný sériový model 1200. Expozici zakončily modely 633 a 422 Tudor z počátku 30. let.
Po prohlídce depozitáře jsem se přesunul do hlavní budovy muzea, na které jsem těšil snad ještě víc než na depozitáře. Důvod? Jednak jsem jej navštívil naposledy před pěti lety a pak se v něm nachází Favorit Pickup Fun! Opět ale musíme popořadě a tak hned při vstupu Vás uvítá krásná červená Felicia s bílou stahovací střechou. První část expozice označuje Škoda slovem „Tradice“ a najdete zde trojici dvojic modelů, která je nějakým způsobem propojená. První dvojici obstaral unikátní a obrovský model 860 Phaeton z roku 1932, který lecčíms připomíná britské vozy Rolls-Royce, a Superb 3000 OHV typ 924 z roku 1939, který již patří k modelům, které se u nás vyráběly za války. Druhou dvojici tvoří Popular 995 z roku 1939, který podobně jako modely se stejným označením vyráběné již od roku 1934 tvořil za války lidový vůz, a 125 L z roku 1989, která je jednou z posledních Škod s motorem vzadu a pohonem zadních kol a zároveň také nejmladším zástupcem řady 742. Poslední dvojicí jsou závodní typy 130 LR a Fabia WRC, které od sebe dělí asi 20 let, avšak oba s většími či menšími úspěchy bojovaly na „eRZetách“ světových rally.
Druhou část expozice označuje Škoda slovem „Evoluce“ a nachází se v ní vše od jízdních kol a motocyklů Laurin & Klement, přes první auto z Mladé Boleslavi s označením Voituretta A až po koncept Vision D z roku 2011. Detailně prohlédnout si návštěvník může, kromě výše uvedený modelů, také Laurin & Klement Sg z roku 1913, Škodu Laurin & Klement 110 z roku 1929, Škodu Superb V8 z roku 1940 nebo první auto s označením Octavia z roku 1960. Chybět samozřejmě nesmí Škoda 1000 MB, která letos slaví padesáté narozeniny. Jakýmsi mementem je dvojice Škoda Favorit a Škoda Felicia, která naznačuje přechod Škody nejen k nové koncepci motoru vpředu a pohonu předních kol, ale v případě Felicie také přechod pod křídla koncernu Volkswagen (původně se jednalo s Renaultem, který byl již blízko dohodě, ale kvůli nezachování výroby modelu Favorit se od spolupráce s ním nakonec upustilo). Zcela však chybí některé modely, které si z dob před přestavbou muzea pamatuji, jako například 130 RS, Favorit 1.6, Rapid nebo 110R Coupé.
Myslím, že více než z nepřítomnosti některých modelů budete naštvaní z přítomnosti obrovského regálu na 20 automobilů. V nich jde totiž pořádně vidět pouze první a druhá řada automobilů, na třetí se díváte pouze z boku nebo zespodu a na čtvrtou řadu nevidíte prakticky vůbec. „Chytře“ skryté popisky, kterých si všimnete až na několikátý pokus, dokáží také pěkně znepříjemnit den. Vzhledem k tomu, že jsem již v úvodu psal, že se těším na doposud schovávaný koncept Favoritu Fun a ještě jsem jej nezmínil, tak asi tušíte, kde se toto unikátní auto, vyrobené údajně jen ve dvou kusech, nachází. Je skutečně v regálu ve třetí řadě, takže jsem z Funu měl tak akorát boční profil a podvozek. Veliké, opravdu veliké rozčarování. Vedle Funu se navíc nachází další unikát ze zlatého fondu Škody – Favorit Tremp, což je hatchback s uříznutou střechou za předními sedadly, obloukovým rámem a ložnou plochou místo zadních sedadel. Auto je i dnes údajně plně funkční. Z dalších špatně dostupných exponátů mohu vybrat třeba Škodu 110 LS, několik verzí Popularu, první Octavii nebo několik modelů Laurin & Klement v nejvyšším patře. Pořádně prohlédnout si tak člověk může pouze spodní patro, v době mé návštěvy tvořené čtveřicí závodních modelů ve složení 1100 OHC z roku 1957, která se pravidelně zúčastňuje veteránských závodů, Spider B5 1500 z roku 1972, Favorit 136 L/A Rally z roku 1993 pro závodní třídu A a konečně moderní Fabia S2000 Jana Kopeckého. Expozice se však pravidelně obměňuje a tak je možné, že za několik týdnů budou v regálu úplně jiná auta a Fun bude konečně pořádně dostupný.
Poslední část expozice s názvem „Preciznost“, kde byla ukázka restaurování od prakticky zničeného skeletu karosérie až po naleštěný exponát, který je vystavován nejen v muzeu, ale také ne nejrůznějších veteránských srazech a výstavách, jsem prošel pouze v rychlosti.
Po kompletní prohlídce muzea, depozitáře i přilehlého značkového autosalonu se ve mě mísilo hned několik pocitů, mezi kterými převládalo zklamání. Nemohu říct, že by se mi muzeum nelíbilo, to v žádném případě a třeba depozitář předčil má očekávání co se týče zajímavosti vystavených exemplářů. Čekal jsem však, že v samotném muzeu bude kolem aut nejen více prostoru, ale hlavně budou dobře viditelná. Velmi jsem se těšil na Funa i Trempa, nakonec jsem si však ani jednoho modelu příliš neužil. Zklamala mě také výrazná redukce zajímavých exponátů, mezi kterými jsem jen marně hledal prodlouženou Octavii Long nebo již zmíněné modely 110R Coupé, Rapid, Favorit 1.6 a 130 RS, stejně jako již několikrát zmíněný regál. Ten bych se nebál nazvat nejhorším způsobem na vystavování automobilů, jaký jsem v jakémkoliv muzeu nebo na jakémkoliv autosalonu viděl. Návštěvu muzea a především depozitáře nicméně mohu doporučit už jen z toho důvodu, že Škoda je zkrátka českou i československou automobilovou perlou, třebaže v rukou německého Volkswagenu.
Foto: autor
