Prodejci tají, že jejich vůz byl bouraný. Kdo si nedá pozor, může koupit ojetinu, která klidně mohla být označena jako totálka a v rukách šikovného mechanika se změnila v opět funkční auto. Ale velmi nebezpečné. Jak a podle čeho poznat, že auto není bourané? Jsou triky, díky kterým stačí několik kontrol správných míst a máte skoro stoprocentní jistotu, že na možný podvod a zatajování informací přijdete.
V dobách, kdy se ekonomice příliš nedaří, pravidelně roste poptávka po ojetých autech. A nejen těch, která jsou ve velmi dobrém stavu, řada lidí investuje i do nepříliš zachovalých ojetin s vidinou toho, že si je svépomocí opraví a na nákupu tak ušetří. Pro většinu lidí, kteří auta z druhé ruky kupují, je však jedinou volbou kvalitně udržované auto, které nemá mnoho najeto, a přitom je na prodej za rozumnou cenu. I taková se na českém trhu s ojetinami objevují, většinou to však má háček. Takové zdánlivě výhodné auto má za sebou pochybnou minulost – bylo buďto nabourané, nebo vytopené.
Auta ze zahraničí
Auta, u nichž se jejich majitel snaží zatajit některé nesrovnalosti, jsou obvykle z dovozu. Většinou jsou deklarována jako původně německá, případně rakouská, protože v západní Evropě majitelé aut obecně dbají na údržbu více než Češi, případně lidé z východní a jihovýchodní Evropy. Ale zahraniční původ auta může mít ještě jeden důvod.
Při převodu auta z jednoho národního registru do jiného se totiž mohou záhadně poztrácet některé informace, které by potenciálního kupce od nákupu auta odradily. Třeba už zmíněná skutečnost, že auto bylo nabourané. V některých případech se při převodu auta mezi registry mohou i vypařit najeté kilometry. To se samozřejmě netýká úplně všech aut, která pocházejí ze zahraničí, ale pokud má auto zahraničního majitele, měli byste zbystřit.
Přizvěte si autoklempíře
Obvyklá rada při nákupu auta z druhé ruky zní: Vezměte s sebou zkušeného automechanika, který auto prohlédne. Váš mechanik by však měl mít zkušenosti také s klempířskými pracemi, protože právě stav karoserie může naznačit, že je auto bourané. Stačí se podívat na to, zda jednotlivé díly k sobě správně lícují, zda se neobjevují větší či menší mezery, které mohou být podezřelé. Ano, někdy se může jednat o vadu z výroby, ale často jde spíše o výsledek oprav. Potom už stačí mít v ruce měřič laku, který ukáže, zda je lak původní, nebo byla přidána vrstva navíc. Dát si jedna a jedna dohromady, už zvládne každý. Od takového vozu prostě ruce pryč, otevírat kapotu, nebo vyrazit na zkušební jízdu, je zbytečné.
Zdroj: Autorský text