Škoda Felicia je dodnes jedním ze symbolů spojení největší české automobilky s německým koncernem Volkswagen. Odstartovala totiž úspěšnou éru, kterou mladoboleslavská automobilka hodlá zakončit až na 1,5 milionech prodaných autech do roku 2018. A o tom se jí v roce 1994 ani nesnilo.
Už při začátku prodeje Škody Favorit měla automobilka myšlenky na pokračovatele. Tehdy ještě v hlubokém socialismu tedy o pomoc znovu požádala studio Bertone, stojící za návrhem původního Favoritu. A Bertone tak ještě před 17. listopadem 89. roku vytvořil návrh kompaktního hatchbacku se jménem Felicia a kódovým označením 791 (Favorit měl 781), který byl však jen mírně přepracovaným Favoritem. Pod jeho vedením dále vznikl modernizovaný sedan s kódovým označením 792, třídveřový hatchback (kupé) 793, pickup s prosklenou zadní částí 794 a konečně kombi 795. Politické změny a vstupu Volkswagenu do Škodovky však Felicii od Bertoneho zahubil a celý projekt 791 dostal na starost jiný designérský i vývojářský tým. Bylo rozhodnuto o radikálním přepracování Favorita od designu karosérie, přes kvalitu interiéru až po komponenty podvozku. V roce 1991 se tak na papíře objevily první návrhy budoucí Felicie. O rok později, tedy v roce 1992, už byly na světě první prototypy, v roce 1993 přišla na řadu ověřovací série a v roce 1994 nastal den D! Na konci října (výroba v Mladé Boleslavi však již tradičně probíhala mnohem dřív) na Karlově mostě Škodovka slavnostně odhalila nový model ve své nabídce – hatchback Felicia, nesoucí jméno po dnes již legendárním kabrioletu z 50. let, se zde za doprovodu pražského primátora představil v barvách trikolory.
Design 791 byl oproti Favoritu až dramaticky odlišný. Místo ostrých hran Favoritu byla Felicia zaoblená a uhlazená, dalo by se říct až jednouše čistá a za sebe musím podotknout, že tento jednoduchý design u současných Škodovek poněkud postrádám. Podobně jednoduchý byl i vnitřek automobilu, který sice byl a je vyroben z tvrdých plastů, pověstné zpracování vozidel koncernu Volkswagen však již proniklo také sem. Volant byl od počátku dvouramenný, pouze dražší Felicie s airbagem (od roku 1995) dostaly volant se čtveřicí ramen. Podobně jako Favorit, i Felicia dostala kompaktní rozměry – na délku 3855 mm, na šířku 1635 mm, na výšku 1415 mm a rozvor náprav o délce 2450 mm. Objem zavazadlového prostoru se po celou dobu výroby nezměnil – v základní konfiguraci 272 litrů, po sklopení zadních sedadel 967 litrů. Od počátku byla Felicia nabízena ve čtyřech výbavových stupních – LX, LXi, GLX, GLXi, kdy písmeno i pouze značilo silnější pohonnou jednotku. O tom však později. Díky Volkswagenu se navíc dostalo na příplatkové prvky, u Škodovek nikdy neviděné. Zákazník si tak mohl navolit například klimatizaci, posilovač řízení, zrcátka a kliky v barvě karosérie, střešní okno, tónovaná skla, rádio s dvojicí reproduktorů nebo kožené doplňky v interiéru.
O pohon se v době příchodu staral jediný motor – zážehová třináctistovka s jednobodovým vstřikováním BMM disponovala, ve verzích LX a GLX, od začátku výkonem 54 koní a točivým momentem 94 Nm, přičemž tyto hodnoty dokázaly hatchback rozpohybovat na 100 km/h za 18 sekund při maximální rychlosti 145 km/h. Verze LXi a GLXi byly standardně vybaveny silnější verzí téhož motoru o výkonu 68 koní, která udělovala hatchbacku maximální rychlost 151 km/h a zrychlení na 100 km/h za 16 sekund. Pokud se Felicia dostala v této době na trhy mimo ČR a Evropu, pak to pravděpodobně bylo také se zážehovou třináctistovkou, ale vybavenou karburátorem, o výkonu 58 koní. A když už jsme u techniky, nejde nezmínit, že základní podvozková skupina sice je shodná s Favoritem, Felicia však disponovala přepracovanou přední nápravou s negativním odklonem kol a zavěšením typu McPherson i inovovanou zadní nápravou se stabilizátorem. Pohotovostní hmotnost se v té době pohybovala pod jednou tunou.
Po zisku titulu Auta roku 1994 v ČR se nabídka Felicia v roce 1995 povážlivě rozrostla. Na tehdy velmi významném brněnském autosalonu ukázala Škoda praktickou variantu Felicia Combi s kódovým označením 795, která byla vyráběna spolu s hatchbackem v Mladé Boleslavi (kromě Česka se Felicia montovala také v Srbsku a polské Poznani), disponujíc stejným rozvorem o délce 2450 mm, ale prodlouženou a zvýšenou karosérií na 4205 mm, respektive 1420 mm. Takové signifikantní zvětšení samozřejmě mělo vliv i na vnitřní prostor, především pak na velikost kufru, který narostl na 447 litrů v základním uspořádání, 1366 litrů při sklopených sedadlech a 1475 litrů při vyjmutých sedadlech. Výbava i rozdělení motorů bylo stejné jako u hatchbacku, jen kombi bylo o něco pomalejší – s 54koňovou 1.3 zrychlovalo kombi za 19 sekund, se silnější verzí za 17 sekund. Na podzim téhož roku se nabídka motorů dočkala rozšíření – Volkswagen propůjčil Felicii silnější zážehovou šestnáctistovku MPI o výkonu 75 koní a také dieselovou devatenáctistovku o výkonu 62 koní, se kterými přišel standardní otáčkoměr a s verzí 1.9D také posilovač řízení. Uvedení zážehového motoru trochu kazí fakt, že ještě před převzetím koncernem VW vyvíjela Škoda vlastní celohliníkovou zážehovou šestnáctistovku o výkonu 100 koní, která se však nakonec objevila pouze v několika prototypech Favoritu a Formanu. Příplatková výbava se rozrostla o přední airbag řidiče a ABS, do prodeje se také dostala první speciální edice na základech Felicie. Luxusní Laurin & Klement vznikl u příležitosti oslav sta let automobilky v roce 1995 a vycházel z výbavy GLX. Oproti ní však disponoval například čelními airbagy, ABS, centrálním zamykáním, 14palcovými koly z lehké slitiny, mlhovkami, koženým čalouněním, vyhříváním předních sedadel, autorádiem a ve verzi kombi také střešními nosiči.
Na konci roku 1995 se nabídka karosářských variant rozrůstala znovu. Tentokrát došlo na nástupce populárního Favoritu Pickup, kterým se stala nejen Škoda Felicia Pickup (kódové označení 796), ale také Felicia Van Plus (kódové označení 795). Felicia Pickup se od Van Plusu, který vycházel z kombi, lišila nejen počtem dveří, ale také počtem míst nebo pouze příplatkovou plastovou nástavbou úložného prostoru. Zatímco Pickup byl striktně dvoumístný, Van Plus mohl po vzoru kombi až pětimístný. Jiné jsou rovněž rozměry – Pickup má na délku 4115 mm, na šířku 1635 mm a na výšku 1440 mm, zatímco Van Plus má 4205 mm na délku, 1635 m na šířku a 1830 mm na výšku. Rozvor náprav je stejný jako u kombi a hatchbacku, tedy 2450 mm. Zajímavé je, že ač je Van Plus větší, vejde se do něj jen 2176 litrů nákladu, zatímco do pickupu je to podle oficiálních údajů až 2410 litrů nákladu. Pod kapotou mohly být všechny motory jako ve standardní Felicii – tedy zážehová 1.3 o výkonu 54 nebo 68 koní, zážehová 1.6 o výkonu 75 koní nebo vznětová 1.9D o výkonu 62 koní. Zúžena byla však nabídka výbav, čítající pouze stupně LX a LXi. Výroba probíhala v továrně v Kvasinách, kde kromě Pickupu a Van Plusu vznikal také Volkswagen Caddy, odvozený od Felicie Pickup. Oproti Škodě disponuje vlastní maskou chladiče a koly z modelu Polo, pod kapotou může být pouze zážehová šestnáctistovka nebo vznětová devatenáctistovka.
V roce 1996 se Felicia podrobila první modernizaci. Ta se týkala především techniky, protože Felicia při ní dostala vyztuženou karosérii a zážehová třináctistovka se v obou výkonových verzích dočkala časování vačkové hřídele a nového tvaru vaček, stejně jako vícebodového vstřikování Siemens (odtud pozměněné označení 1.3 MPI), které sice nezvedlo výkon, ale zkrátilo čas potřebný pro akceleraci a zlepšilo i točivý moment. Drobných úprav se dočkal interiér – otevírání kufru probíhalo standardně z místa řidiče, lampička v zavazadlovém prostoru dostala automatický spínač a Pickup dostal novou schránku mezi přední sedadla. Mimo to se dostalo i na rozšíření palety barev karosérie, potahů interiéru a okrasných krytů kol. S modernizací se do nabídky dostala i volnočasově laděná verze Fun (kódové označení 797), navazující na nikdy nevyráběný Favorit Pickup Fun. Fun vycházel technicky z varianty Pickup, oproti které se však protáhl na 4245 mm, rozšířil na 1680 mm a zvýšil na 1465 mm. Největší odlišností Funu je montáž dodatečné lavice pro dvě osoby vzadu, která vznikla při posunutí stěny karosérie více do korby. Karosérie byla lakovaná pouze žlutou barvou Fun, kterou doplňovaly prvky ve žluté, oranžové nebo zelené, vždy pak byla ve výbavě litá kola. Do interiéru pronikly žluté budíky, žlutý věnec volantu a výplně dveří nebo speciální sedačky se žlutými bočnicemi. Pod kapotu se dostala pouze zážehová šestnáctistovka a vznětová devatenáctistovka. Zajímavou dodatečnou úpravou je verze Fun Midi, která dostala laminátovou nástavbu o hmotnosti 36 kg, jejíž výrobu zajišťovala firma Air Design z Mnichova Hradiště. Výroba probíhala spolu s Pickupem a Van Plusem ve Vrchlabí a jeden z vyrobených kusů vlastnil také zpěvák Lou Fanánek Hágen, frontman kapely Tři Sestry. Ten stejný člověk dokonce napsal text k písničce Felicie od skupiny Těžkej Pokondr. Dnes je však v Česku jen několik desítek kusů, takže se Fun řadí spíše k raritám.
Druhý facelift, který se podepsal především na designu karosérie, přišel v roce 1998. Tou dobou už byla v nabídce první Octavie, která nastolila nový designérský styl značky, a Felicia se jí chtěla co nejvíce přiblížit. Nová tak byla maska chladiče, přední nárazník, světla i kapota. Nový přední nárazník kromě designových změn znamenal také prodloužení Felicie o 28 mm – hatchback tak po modernizaci měřil 3883 mm, kombi 4237 mm. Do seznamu příplatkové výbavy se dostaly boční airbagy a elektronická uzávěrka diferenciálu, zlepšila se však i standardní výbava (nový stupeň LS- Special), obsahující například imobilizér nebo centrální zamykání s dálkovým ovládáním. Modernizace se dotkla pouze Felicie a Felicie Combi, Pickup, Van Plus ani Fun faceliftem neprošly. Krátce po modernizaci, na ženevském autosalonu 1998, vystavovala Škoda zajímavě vypadající koncept Felicia Golden Prague. Ta byla vybavena motorem 1.6 MPI a oproti sériovému modelu byla lakována zlatou metalízou včetně otěrových lišt v barvě karosérie, dostala nové kryty předních i zadních světlometů, litá kola a dvoubarevné kožené čalounění interiéru s motivem Orloje na sedadlech. S modernizovanou verzí přišla také nová užitková varianta s označením N1 (někdy také Praktik podle předchozího Favoritu Praktik). Její „výjimečnost“ spočívala v demontáži zadních sedadel, dosazení překližkové podlahy s gumovou podlážkou, zaplechování zadních oken u verze kombi, zaslepení oken zadních dveří fólií a trvalém zablokování levých zadních dveří. Tuto úpravu prováděly značkové servisy a dotkla se hatchbacku i kombi. Hned následující rok byla spuštěna výroba nástupnické Fabie první generace a výroba Felicie a Felicie Combi byla v roce 2000 přesunuta do Kvasin.
Felicia ale nebyl jen modelem s pěticí různých karosérií, ale také modelem s velkým množstvím speciálních edic. Vše začalo výše zmíněnou luxusní verzí Laurin & Klement, která však byla pouze špičkou ledovce. Speciálně na vývoz do Německa byly určeny verze Blue Sky (dostupná rovněž v Itálii) s plátěným dílem střechy od firmy Webasto, Friend, vycházející z modelu LX doplněné o elektrické stahování předních oken, alarm, centrální zamykání, hliníková třináctipalcová kola, lakovaná vnější zpětná zrcátka, ABS nebo čelní airbagy, All Safe, Nigari Exclusive, Conte, Sound a Special. Francie dostala exkluzivně modely Tipi se slabší verzí zážehové třináctistovky, novými kryty kol, střešním oknem, imobilizérem a rádiem Kenwood, Tipi 2 navíc s elektrickými okny a dřevěným obložením, Bonne Nuit s kryty kol z modelu Tipi, střešním oknem a nosičem, rádiem Kenwood, elektrickými okny a alarmem, Morzine, Ste Maxime s dálkově ovládaným centrálním zamykáním, Mangas s CD přehrávačem Pioneer a upravenou přístrojovou deskou, Bergamote a Arcane s rádiem Philips a elektrickými okny, Comfort, Grand Air, Pack, Palomino a Yellix. Polsko, kde se Felicia také vyráběla, dostalo verze Genua se základem v modelu LX, žlutou karosérií a sportovními doplňky typu tříramenný volant Momo, chromovaná koncovka výfuku nebo černý sloupek B, Lato s rádiem a gumovými koberci, Active, která je odvozená od výbavy GLX a dostala navíc elektricky stahovaná přední okna a čelní airbagy, Kliff, vycházející z výbavy LXi má navíc rádio Blaupunkt Sao Paulo, mlhovky, litá kola nebo tónovaná skla, Perfekt s ABS, čtveřicí airbagů a alarmem, Samba, vycházející z verze Lato, doplněnou o alarm, Milena, odvozenou od verze LX s rádiem Blaupunkt, alarmem a černými sloupky B, Tango 2, oznamující konec výroby Felicie, vycházející z modelu LXi navíc s rádiem Grundig, 13palcovými litými koly a upravenou středovou konzolí, Twist, Trend, Saga a Gemini. Velká Británie se dočkala speciálně verzí Bohemia, s litými koly a decentním bodykitem, Moravia, Popular a Classic.
Mezi nejznámější akční edice dostupné v Česku (ale i jinde po Evropě) patří Color Line, vycházející z výbavy LX, s barvou karosérie omezenou na modrou námořní nebo žlutou Fun v kombinaci se žlutým, modrým nebo barevným interiérem a výbavou doplněnou o kliky, nárazníky, zrcátka a kroužky okolo zámků v barvě vozu nebo mlhovky, Magic, dostupná v roce 1998 ve 3000 kusech v granitové metalíze s výbavou obsahující například hliníková třináctipalcová kola Borbet, čtyřramenný volant, elektricky ovládaná přední okna, dělená zadní sedadla, centrální zamykání na dálkové ovládání s alarmem, příprava pro rádio včetně dvou reproduktorů ve dveřích nebo mlhové světlomety, Mystery, vycházející z verze LX, doplněné například o výškově stavitelná přední sedadla, středový tunel s vyjímatelným boxem, chromovanou koncovku výfuku, airbag řidiče, dělená zadní sedadla, mlhové světlomety, centrální zamykání s dálkovým ovládáním a alarmem, elektricky ovládaná přední okna, elektricky ovládaná zpětná zrcátka nebo zadní spoiler v kombinaci pouze se zelenou Májovou nebo fialovou Esprit, a konečně Sport Line, založená na verzi LX, navíc s centrálním zamykáním, airbagem řidiče nebo elektrickými okny, byla dostupná pouze s laky červená Rally a černá Magická v kombinaci s barevným interiérem a sportovními doplňky typu chromovaná koncovka výfuku a čtrnáctipalcová kola. Dále se v českých showroomech vyskytla třeba na rodiny byla zase zaměřená verze Family, vycházející z verze LX, kterou doplnily nové odkládací a bezpečnostní prvky typu přední mlhovky nebo airbag řidiče. Olympiádě v roce 1996 v Atlantě byla věnována Felicia Atlanta, dostupná pouze v zelené, bílé a tmavě červené barvě se silnější 1.3 MPI, vycházela z výbavy LX, která byla doplněná třeba o rádio, mlhovky, litá kola, airbag řidiče a několik dárkových předmětů s logem Škody i olympijských her. Bezpečnostní konec nabídky představovala Felicia Safe Line, která k výbavě LX přidala čelní a boční airbagy, pouze ve verzi kombi byla dostupná Felicia Space Line se střešním nosičem, speciálními potahy sedadel, mlhovkami, vyjímatelnou schránkou mezi sedadly, airbagem řidiče, elektrickými okny nebo upraveným zavazadlovým prostorem s úchytnými oky a dvojitou podlahou. Hned s faceliftem přišla Felicia Combi Excellent, vycházející z výbavy LX, s mlhovkami, tónovanými skly, novým kryty kol, střešními ližinami nebo metalízou. Dostalo se i na ekonomicky smýšlející zákazníky, kterým byla určena 1000kusová série X Line v barvách české trikolory, s trošku exotickým nádechem vyjely verze Pacific a Country. V roce 2001, tedy v posledním roce výroby, ukázala Škoda Felicii Trumf s novými kryty kol a lakovanými zrcátky, klikami dveří a nárazníky. Na závěr jsem si nechal verzi Magic 2, vycházející z verze Magic, kterou však rozšiřovala koženým paketem, airbagem řidiče, 14palcovými koly, novými laky karosérie (granitová, stříbrná, modrá a zelená) nebo jinou barvou potahů sedadel.
Závodní historie Felicie v rallye se začala psát ještě v roce 1994, kdy Škoda postavila pro vývoj závodních vozů dvě malé haly, kde na vývoji pod vedením Pavla Janeby pracovalo asi 30 zaměstnanců. Výsledkem byly Kit Cary 1300 a 1500, kterým FIA udělila v roce 1994 homologaci, navazující na úspěšné modely Favorit. Poháněna byla ve všech případech přední kola přes šestistupňovou převodovku, odvozenou od Favoritu sk. A, karosérie byla v oblasti blatníků rozšířena, na střeše se objevila ventilace a některé části byly z lehčích materiálů. Kit Car 1300 má pod kapotou zážehovou třináctistovku o výkonu 147 koní, Kit Car 1500 dostal patnáctistovku, což je upravená třináctistovka z Favoritu, o výkonu 156 koní při váze 850 kg. 1500 využívala samosvorného diferenciálu a nezávisle zavěšených kol. První ostrý start, s verzí 1300 i 1500, uskutečnila Škoda Motosport na švédské rallye 1995 a kromě české dvojice Sibera a Triner za jeho volant usedl také domácí Johansson. Největším úspěchem je přitom vítězství na Argentinské rallye 1995 v kategorii dvoulitrů, kdy za volantem seděl Pavel Sibera, v celkovém hodnocení čtvrtý muž této rallye. V roce 1996 udělila FIA homologaci také Kit Caru 1600, jehož šestnáctistovka VW produkuje 174 koní. Tato verze byla mimořádně úspěšná, protože tovární tým s ní bojoval o celkový triumf v kategorii F2 až do posledních RZ RAC rallye. Těsně před koncem však Siberovi praskl pístní čep a titul spadl do klína Seatu, přičemž před Škodu se dostal také tovární tým mateřského Volkswagenu. Konečná bilance čítala za rok 1996 vítězství na Rallye Monte Carlo, Portugalské rallye, Rallye Nový Zéland a Australské rallye, respektive třetí místo na nechvalně proslulé RAC rallye. Před nahrazením novější Octavii Kit Car v roce 1997 dokázala Felicia vyhrát ještě v Monte Carlu. Mimo šotolinové „erzety“ se Kit Car představil také na závodních okruzích, kde například v roce 1995 získal Martin Dlouhý titul mistra republiky ve třídě A do 1300 cm3. Kromě Felicie Kit Car existovala ještě jedna oficiálně posvěcená úprava – Felicia Freestyle je určená pro závodní okruhy a vychází z Felicie Pickup, která byla speciálně upravená firmou Autospektrum 2000 s. r. o. z Mariánských Lázní. Pod kapotou se nachází čtyřválcová patnáctistovka o výkonu 129 koní v kombinaci s šestistupňovou převodovkou a hmotností 780 kg.
O výrobu velmi zajímavých derivátů na základě Felicie se postarala firma MTX (dříve Metalex). Nejznámějším modelem je MTX Cabrio, představená v roce 1997 na brněnském autosalonu. Design karosérie má na svědomí Pavel Škarka ze zlínské katedry designu VŠUP, konstrukčního řešení se zhostil inženýr Pavel Solfronk. MTX Cabrio je oproti předchůdci na základech Favoritu (MTX Roadster) čtyřmístná s pěticí dveří, přičemž nejvýraznější změnou je instalace bezpečnostního oblouku na místo sloupků B a nový zadní kryt, ukrývající třívrstvou plátěnou střechou s manuálním ovládáním. Upravena byla podlahová část se zesílenými prahy, dvěma novými příčníky a mezi oba páry tlumičů byly přidány vzpěry. O pohon se ve většině případů stará silnější zážehová třináctistovka nebo větší šestnáctistovka, oba motory mohly být dále upraveny přímo firmou MTX. V roce 1998 přišla MTX Cabrio s faceliftem, který upravil přední část ve stylu tehdy nového hatchbacku a kombi. Výbavu a konec konců i vzhled bylo možné upravit na základě individuálního přání zákazníka, nelze se tedy divit, že se cena vyšplhala i k 500 000 korunám (základní model stál asi 300 000 korun). Vyrobeno bylo nakonec pouze 30 exemplářů. Z dílen bývalého Metalexu pochází i Felicia MTX Sport, vycházející z klasické Felicia, která však má převrtaný motor na 1342 cm³, upravený zdvih i kompresní poměr a tím pádem výkon zvýšený na 78 koní. Díky tomu vzrostla maximální rychlost na 170 km/h, zrychlení na 100 km/h se zkrátilo na 13 sekund a o bezpečné zastavení se starají kotoučové brzdy na všech kolech. Vyrobeno bylo pouze 15 vozů, všechny s upraveným interiérem a optickým bodykitem. Česká firma má dále na svědomí Felicii MTX Komfort s většími litými koly, bodykitem karosérie, lepší výbavou, koženým čalouněním a dřevěným obložením interiéru, Felicii MTX Country se zvýšeným podvozkem, plastovou ochranou lemů blatníků, předním rámem, trubkovou ochranou prahů, nerezovou koncovkou výfuku, motorem posíleným o 8 koní díky přeprogramované řídící jednotce a dalším mechanickým úpravám nebo upraveným interiérem, Felicii Combi MTX Family s mlhovkami, novým rádiem, střešním nosičem a oknem, standardní dětskou sedačkou, zadními záclonkami, čtecí lampičkou či zavazadelníkem ve speciální úpravě pro převoz psů, Felicii Combi MTX Assistant, Felicii Combi Tip a Felicii Combi Space. Od Jaroslava Jelínka a jeho firmy Laureta Auto pochází Jelínek Laureta – Pickup prodloužený o 600 mm na konečných 4715 mm, s nosností 560 až 580 kg. Verze M1B je vybavena otevřenou ložnou plochou, M3B má plastovou nástavbu ložné plochy a dvojici zadních křídlových dveří. Obě verze jsou standardně vybaveny dvojicí sedadel, existuje však i verze M4B s dalšími dvěma místy. Pod kapotou najdete silnější verzi třináctistovky, šestnáctistovku i dieselovou devatenáctistovku. Vyrobeno bylo v letech 1999 – 2001 asi 300 vozů a ani na jednom nenajdete logo automobilky, která se od projektu distancovala a používání svých log zakázala i jména. Většina Lauret sloužila jako sanitka, případně pohřební vůz nebo pojízdná dílna.
A tím se oklikou dostáváme zpět ke standardní Felicii, jejíž výroba od roku 2000 probíhala v Kvasinách. Tam také 21. června 2001 výroba Felicie definitivně skončila. Již v roce 2000 se přitom poroučel Van Plus, Fun i VW Caddy, Pickup skončil začátkem roku 2001. A celková bilance? Škoda vyrobila 915 853 kusů hatchbacku, 351 895 kusů kombi, 124 589 pickupů, 5160 Van Plusů, 3992 Funů a 18 952 Volkswagenů Caddy. Celkově tedy přes 1,4 milionu Felicii. Ještě dnes se jeden z nejpopulárnějších modelů Škody všech dob drží na předních místech ve statistikách registrací a jako fanoušek těchto vozů doufám, že se tam ještě pár let udrží.
Zdroj: Škoda, kniha Škoda auta známá i neznámá; autor Mario René Cedrych, Lukáš Nachtmann, dobové autokatalogy, wikipedia.cz, auta5p.eu, degriottier.free.fr, autoevolution.com, histoquariat.de, feliciaklub.cz, Archiv ŠKODA AUTO
