Už v roce 1969 se objevil malý rodinný sedan Fiat 128, který nahradil starší model 1100. Na výběr byla dvou- nebo čtyřdveřová karoserie. Její tvary navrhnul šéfdesignér Fiatu Dante Giacosa. Při návrzích se hlavně brala v potaz prostornost interiéru i s ohledem na kompaktní rozměry. Například zavazadlový prostor měl objem 370 litrů. A jelikož nešlo o luxusní vůz byly jeho hlavními atributy jednoduchost a praktičnost. Hned v roce 1970 získal automobil prestižní titul Evropské auto roku.
Hlavní revoluce se ale udála po technické stránce. Vůbec poprvé zda automobilka uvedla pohon předních kol, která byla nezávisle zavěšená na příčných ramenech a vzpěrách McPherson. Vpředu byly i tlumiče s vinutou pružinou, zatímco vzadu ještě příčná listová pera. Také dopředu už se dostaly kotoučové brzdy, což tehdy rozhodně nebylo samozřejmostí. Základní sedan měl rozměry 3895x1590x1420 mm a vážil 1250 kg.
Široká nabídka motorů tehdy nebývala pravidlem, takže pod kapotou většiny sedanů 128 najdete řadový čtyřválec 1,1 l s výkonem 55 koní. S tím spolupracuje čtyřstupňová převodovka. Fiátek se dokázal rozjet až na 140 km/h. Ocenění ovšem sklidil Fiat za průměrnou spotřebu okolo 6 litrů na 100 km. To ovšem bylo i trochu potřeba, protože do nádrže se vešlo jen 38 litrů paliva.
Koncem prvního roku produkce přišlo na trh třídveřové kombi Familiare, které bylo o 32 mm kratší než sedan, ale o 5 kg těžší. Základnímu objemu kufru přibylo jen 30 litrů, ovšem zde jste mohli sklopt sedadla a tak velikost kufru více než ztrojnásobit. Samozřejmostí bylo i zvýšení tuhosti zadních tlumičů. Po dvou letech produkce se objevil sportovní model 128 Rally s černou maskou chladiče, sportovními koly a přídavnými světlomety do mlhy. V interiéru na vás čekal sportovní volant a hlavové opěrky. A zasahovalo se i do techniky, poháněl jej motor s objemem 1,3 litru o výkonu 67 koní, díky čemuž se maximální rychlost zvýšila na 150 km/h. Ještě sportovnější byl typ 128 SC (Sport Coupé) s třídveřovou karoserií se splývavou zádí. Dlouhé bylo 3808 mm, široké 1560 mm a vysoké 1310 mm. Mělo zkrácený rozvor 2223 mm a pod kapotou motory o objemech 1,1 nebo 1,3 litru. Všechny brzdy byly kotoučové a nechyběla ani větší palivová nádrž na 50 litrů. Dále vzniklo i aerodynamické kupé 128 Pulsar. Firma Moretti zase klasické kupé upravovala na otevřený vůz 128 Roadster. Zajímavým konceptem pak byl otevřený 128 Teenager zamýšlený jako plážové vozítko.
V roce 1972 proběhla modernizace vozu, kterou rozpoznáte podle nové masky s dvěma vodorovnými lištami. Do standartní výbavy se dostal posilovač brzd. O dva roky později se objevil model 128 Special s jinou maskou chladiče a obdélníkovými světlomety. Přepracování se dočkaly i nárazníky a palubní deska. Následující rok pak přinesl modernizaci kupé, které mělo jiné světlomety a zvýšený výkon u obou motorů. Rok 1976 pak bohužel znamenal konec pro typ 128 Rally. Velká modernizace pak proběhla ještě v roce 1978, kdy měl vůz plastové nárazníky a opět jinou přístrojovou desku. V souladu s ostatními modely bylo kombi přejmenováno na Panorama.
Celkem vzniklo více než 3 miliony vozů typu 128, který se vyráběl do roku 1985. Ovšem na konci už pouze jako sedan s menším motorem. Fiatu se také povedlo prodat licenci na výrobu tohoto vozu do mnoha zemí – Španělska, Portugalska, Irska, Malajsie, Thajska, Argentiny, Egypta, Zambie, Jižní Afriky, na Nový Zéland. Nejznámější byla ovšem jugoslávská verze Zastava 101, která se ve zbytku Evropy prodávala jako Zastava 1100 a byla i v nabídce našich prodejem Mototechna. Ovšem koupit u nás šlo i italský originál v prodejnách Tuzex.
Foto: Autowp
