Slavné exluzivní vozy Ferrari jsou již přes 60 let špičkou mezi supersportovními auty. Každý je zná a skoro každý kluk touží auto s emblémem vzpínajícího se koně vlastnit. Ne každý ale ví, jak strastiplná byla cesta Ferrari na výslnuní. Pojďmě se společně vydat do historie nejslavnější značky automobilového světa.
Automobilku založil italský mechanik a závodník Enzo Ferrari. Původně nechtěl vyrábět silniční auta. Cílem zapáleného závodníka a milovníka sportovních vozů bylo podporovat amatérské závodní jezdce a vyrábět vítěze závodních okruhů. Jenže jen výroba závodních speciálů by automobilku neuživila a tak byl Enzo k výrobě silničních aut dotlačenen finanční situací. Paradoxní co? Nedostatek financí způsobil, že se Enzo Ferrari stal milionářem a zakladatelem jedné z nejluxusnějších a nejtradičnějších automobilových značek. Jak k tomu došlo?
Enzo Ferrari
Foto wikipedia.org
Enzo Anselmo Ferrari (20.2.1889 – 14.8.1988) se narodil v severoitalském městě Modena. Mladík se základním vzděláním se zamiloval do světa rychlých kol a ve 21 letech začal sám závodit. Bez většího úspěchu a tak se začal věnovat spíše práci automechanika. Řízením osudu se Enzo dostal do automobilky Alfa Romeo, kde pracoval jako mechanik, zkušební řidič a závodník. Tato práce ho naplňuje natolik, že se v roce 1929 rozhodl částečně osamostatnit. Založil závodní stáj Scuderia Ferrari, který závodí s vozy Alfa Romeo a naoplátku jim vozy opravuje. Znakem Scuderia je černý vzpínající se kůň. Touha po úplné samostatnosti byla u Enza ale veliká a tak se Ferrari s Alfou Romeo rozejde nadobro a spolupráci rozváže.
Alfa Romeo 8C 2900 Scuderia Ferrari
Foto by John Filiss of www.seriouswheels.com
V roce 1939 kupuje Ferrari v nedalekém Maranellu pozemky a zakládá podnik s názvem Auto-Avio Construzioni. Kvůli odchodu z Alfy Romeo je totiž ještě 5 let vázán smlouvou nepoužívat značku Ferrari. V r. 1940 se mu podaří vyrobit první dva dvousedadlové sportovní vozy Tipo 815 s maximálním výkonem 55,5 kW. Bohužel se neprosadily kvůli poruchovosti. Pak se rozpoutá druhá světová válka. Během válečného období je společnost Auto-Avio Construzioni donucena vyrábět součástky do letadel pro fašistickou vládu Benita Mussoliniho. Malá továrna v Maranellu je vybombardována a Ferrari se stěhuje do Modeny.
Ke konci války se závodní stáj stěhuje zpátky do Maranella, kde začíná doslova na troskách budovat novou továrnu. Ta je dokončena v r. 1946 a v následujícím roce může společnost začít vyrábět závodní auta, která nesou jméno Ferrari. Dochází k založení dnešní automobilky Ferrari SpA. V logu společnosti je znovu zobrazen vzpínající se černý kůň na žlutém podkladě s italskou trikolórou v horní části znaku. Podobu emblému si Ferrari nevymyslel, je to dědictví po jednom z prvních pilotů na světě, Francescovi Barracovi. Ten zahynul v letecké bitvě první světové války a znak byl Ferrarimu nabídnut jako dar od Francescových rodičů – šlechticů.
Foto by evercool, flickr.com
První závod, kterého se zúčastní vozy Ferrari, probíhá v r. 1948 v Turíně a první vítězství přichází v r. 1949 na Lago di Garda. Od r. 1950 se Ferrari účastní světového závodu Formule 1 a první vítězství v anglické Grand Prix následuje v r. 1951. Prvním vozem oficiální automobilky je Ferrari 125S s výkonem 53 kW. Tento model debutuje ještě téhož roku (1947) na závodu v Piacenze. Podruhé je nasazen v závodě VC Roma, kde vítězí s průměrnou rychlostí 88 km/h.
Ferrari 125S
Foto by ikerlaes, flickr.com
V r. 1948 je model vylepšen (159S) na výkon 88 kW, a to instalací Rootsova dvoustupňového kompresoru. Téhož roku jsou představeny také modely 166 Sport/Inter. Během několika let získávají závodní auta Ferrari výjimečné renomé. Není divu, výroba a prodej disponují unikátním know-how – majitel a ředitel automobilky je bývalý automechanik, závodník, sportovní a technický ředitel a návrhář v jednom! Jeho auta představují historický počátek dlouhé série závodních vozů různých technických koncepcí, které získají úspěch a pozornost na všech světových závodních tratích!
Automobily Ferrari té doby se vyznačují nejrůznějšími variantami uzavřených i otevřených karoserií a ve výrobě se udrží až do r. 1950. Výkony modelů se pohybují v rozmezí 66 kW – 118 kW. Získávají četné sportovní úspěchy, jako např. vítězství v závodě Le Mans (Francie) nebo Mille Miglia (Itálie). Po zvětšení objemu motoru jsou modely přejmenovány na Sport/Inter a od r. 1951 se tyto motory vyznačují s výkonem v rozmezí 96 kW – 125 kW. K závodům jsou často používány modely 212 Export Touring Barchetta s dvousedadlovou otevřenou karoserií.
První velkoobjemový sportovní vůz Ferrari, typ 340 America, s výkonem 162 kW, určen pro obchodní trh USA, je představen v r. 1950 v Paříži.
Ferrari 340 America
Foto by JaseMan, flickr.com
V r. 1952 vyjíždí z továrny Ferrari další závodní model – 500 F2, první vůz s čtyřválcovým motorem. Rozhodně není silnější, ani lehčí než typ 125! Avšak nízká spotřeba paliva, vynikající akcelerace, snížené opotřebení pneumatik a vyvážené jízdní vlastnosti z něj činí jeden z nejbrilantnějších závodních jednosedanů na mistrovství světa. Závodní jezdec Alberto Ascari s tímto vozem vyhrává 16 závodů a získá dva tituly mistra světa. To vše během pouhých dvou let! S vozem Ferrari obstojí i v konkurenci, jako jsou např. vozy Maserati.
Ve stejném období představí automobilka další dva modely – vůz pro běžný provoz, typ 375 MM a typ 375 America s výkonem 250 kW. Výroba se vyznačuje spoluprací s karosárnou Pininfarina, která pokračuje i v současné době.
Ferrari 375 MM
Foto by exfordy, flickr.com
Populární značka Ferrari, úspěšná ve sportovních automobilových závodech, je doslova nucena k časté inovaci modelů a rychlému vývoji. Nejznámější ze silničních Ferrari, úspěšných na americkém trhu, je typová řada 410 s modelem Superamerica (výkon 250 kW). Výrazným znakem jsou aerodynamická sedadla a mohutné ploutve. Současně vyjíždí z automobilky Ferrari další modely: 500 Mondial (později zvaný Testarossa), 750 Monza a typ 365 GTB/4 Daytona.
Ferrari 365 GTB/4 Daytona
Foto by fklv (Obsolete hipster), flickr.com
V r. 1950 vyrábí Ferrari 20 vozů typu 225S s výkonem 154 kW. Ještě v témže roce následuje vylepšený a velmi úspěšný model 250S, který se udrží v nabídce celých dvanáct let! V r. 1955 prochází modernizací 250 GT a původní výkon 169 kW je navýšen na 221 kW. Automobilka jich vyrobila celkem 3500 kusů a jsou používány k závodění i k běžné jízdě. Rovněž je představeno několik speciálních verzí tohoto modelu, např. Tour De France. Jedná se o poslední modely závodních sportovních typů s motorem v přední části vozu.
Motorem umístěným uprostřed již disponuje Ferrari 250 LM s výkonem 228 kW z r. 1964. O rok později tento vůz vítězí v automobilovém závodě Le Mans a zároveň se stává posledním modelem běžného Ferrari, se kterým lze závodit na vrcholové úrovni. Co se týká amerického trhu, je prezentována nová typová kolekce čtyřsedadlových vozů 275 GT s novou karoserií a výkonem 206 kW. Převodovka a diferenciál v těchto vozech jsou umístěny u zadní nápravy. Čtyřmístné modely jsou vlastně již 4 roky nedílnou součástí výroby automobilky Ferrari. V období 7 let 1960-1967) jich bylo vyrobeno 1080 kusů.
V r. 1967 začíná Ferrari spolupracovat s Fiatem. Z továrny vyjíždějí čtyřsedadlové vozy typu 330 GT, do té doby největší a nejprostornější pro pasažéry i zavazadla. Mimo jiné jsou vybaveny posilovači brzd a řízení, elektrickým mechanismem stahování oken a klimatizací. Od r. 1969 nabízí Ferrari další atraktivní modely typu 365, např. kabriolet GTS nebo nově tvarovaný čtyřsedan GTB s výkonem 259 kW. Co se týká turínské automobilky Fiat, je uzavřen kontrakt o spolupráci na výrobě vozu Fiat Dino, která trvala devět let. Dino je zkrácené jméno inženýra Alfredina Ferrariho, Enzova syna. Jako konstruktér zpracoval vynikající návrh vidlicového šestiválcového motoru. Ve 25 letech však zemřel na chronický zánět ledvin.
Ferrari Dino 246 GT
Foto by exfordy, flickr.com
V letech 1967-1969 se firma Ferrari dostala do finančních problémů, které byly vyřešeny právě uzavřením spolupráce s Fiatem. Turínská automobilka odkoupila od Ferrari více než polovinu akcií, což umožnilo atraktivní značce neomezené financování. Vývoj a výroba pohodlného čtyřsedanu Ferrari se tak nezastavila a pokračovatelem tradice jsou modely 456 GT a 456 GTA z r. 1993.
V r. 1984 je uveden na trh supersportovní vůz Testarossa V12 s maximálním výkonem 287 kW, maximální rychlostí 291 km/h a zrychlením z 0-100 km/h za 5,3 sekundy. Nástupcem tohoto vysokovýkonného modelu se stává až v r. 1992 vůz Ferrari 512 TR s výkonem 315 kW. Poslední modifikace následují v letech 1994-1996 (F 512 M), které oslňují modernizovanou čelní maskou, novým umístěním světlometů a vyšším výkonem (342 kW). Ve stejném roce je ve Švýcarsku představen model Ferrari 288 GTO s fantastickými jízdními výkony (294 kW) a rychlostí 305 km/h.
Ferrari 288 GTO
Foto by Karrmann, wikipedia.org
V roce 1987 slaví automobilka Ferrari čtyřicetileté výročí svého založení. Na trh uvádí další a zároveň poslední model Ferrari F40 V8 s úctyhodným výkonem 352 kW (dvě turbodmychadla v motoru) a maximální rychlostí 324 km/h. Karoserie vozu má úžasný, skvěle zpracovaný aerodynamický tvar (Pinifarina), který z něj vytváří legendu. Model získává označení jednoho z nejlepších super vozů v historii závodních aut. Během pěti let se jich vyrobí neuvěřitelných 1331 kusů!
Ferrari F40
Foto by damors, flickr.com
Enzo Ferrari umírá v r. 1988 a až do konce svého života stojí v čele podniku. Slavná historie automobily smrtí svého zakladatele neskončila. V 90. letech minulého století Ferrari navázalo na své úspěšné modely a uvedlo na trh například nástupce slavné F40, Ferrari F50. Úspěšným modelem byl také 550 Maranello, který byl pojmenován na počet rodného města automobilky.
Začátkem nového tisíciletí Ferrari uvádní model s motorem V12 pojmenovaný na počest svého zakladatele Ferrari Enzo. Enzo vyšlo v limitované edici 400 kusů a patří mezi nejdražší automobily na světě.
Ferrari Enzo
Foto by Nrbelex, wikipedia.org
Automobilka nevyrábí jen supersupersporty typu Ferrari Enzo, ale i relativně dostupnější auta. K nim patří model Ferrari 360 vyráběný od roku 1999 do roku 2005, na něj navazující Ferrari F430 uvedený v roce 2003 a jeho následovník Ferrari 458 Italia vyráběný od roku 2009. Nezapomínejme také na model California – stylové GT s motorem vepředu. Všechny modely patřily a patří ke špičce automobilismu. To platí samozřejmě také o současném modelu Ferrari F12 Berlinetta, historicky nejvýkonnějším nezávodním modelu Ferrari.
Ferrari F12 Berlinetta
Foto by mjhbower, flickr.com
Enzo Ferrari. Jeho vozy zvítězily v cca 5000 sportovních závodech a obdržely 25 titulů světového šampionátu v automobilových disciplínách. Značka Ferrari a vzpínající se černý kůň v logu se staly symboly sportovního automobilismu poválečné generace. Kromě nespočetných vítězství v závodech je charakterizuje také vysoká rychlost jízdy, nadstandardní výkon a atypický tvar karoserií, které navrhovali nejlepší italští designéři. Po Ferrariho smrti se majoritním vlastníkem společnosti Ferrari s 90% podílem stává automobilka FIAT. Ale duch Enza Ferrariho žije v autech s jeho značkou dál.
