Test Dacia Duster 1,6i 4×4 – skvěle v terénu za nízkou cenu

Dacia Duster 01

Vážené dámy, vážení pánové, především tedy pánové, protože dámy tento rumunský fešák asi moc nezaujme, možná snad jeho francouzská duše v podobě motoru 1,6 litrů o výkonu 84kW, kterou v druhé nabízené variantě supluje jedna-pětkový diesel s obdobným stádem koňských sil. Nás, pravé automobilové fanoušky pořádných aut, ať už je vyráběné od kohokoliv do kamkoliv však tyto „nízká čísla“ nezajímají.

Abychom ale byli alespoň trochu seriózní, zkusili jsme na tomto rumunsko-francouzském Shrekovi najít něco zajímavého. Něco, proč bychom si ho měli chtít kupovat. Protože pocit, že právě tohle auto potřebuji svým designem auto zrovna nevyvolává.

To, že se jedná o low-bugged design je více než zjevné. Jeho účelovost a jednotlivá řešení se dají přesně přirovnat k originalitě rumunských home-made úpravců (rozuměj „tunerů“) automobilů, což je na vzhledem k současné Rumunské kvalitě vozového národního parku možná silné slovo.

Protože Vás, naše milé čtenáře a samozřejmě čtenářky máme rádi a udělali bychom pro Vás cokoliv… já osobně pouze skoro cokoliv, obrním se odvahou rumunských podnikatelů a vezmu za kliku a podívám se dovnitř.

Máme zimu a jakoby mě „udeří“ do nosu vůně PET lahví. Přisuzuji to tedy především novosti auta a zřejmě „nevybouřenosti“ interiérových plastů. Přichází tedy hluboký nádech a usednutí na sedačku řidiče. První zaujetí patřila místu, které vyloženě strhává pozornost – ano, autorádio. Pinový digitální displej dovede vyloudit úsměv na tváři. (Pozn.: V testované verzi.) Inu dobrá tedy, řekněme si a pojďme dál.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Peugeot 3008 2.0 HDI Napapijri - Exkluzivita a výjimečnost

A máme tady další pocit, je to jakási částečná nostalgie. Při pohledu na kapličku přístrojových budíků a systém uspořádání palubní desky si připadám jako v Loganu nebo v sousedově Sanderu. Ale dnes se není čemu divit, podobný systém zpracování interiéru nám zavedly například i přední německé automobilky. (Nemáte někdy pocit, že nám ty designéři nějak leniví? Zřejmě mají inspiraci od „kamarádů“ z Porsche.

Potěšením a získáním určité míry jistoty je kožený volant! Máme se tedy, vážení dobrodružní přátelé, kteří stále čtete, čeho chytit a to doslova, protože nelehko se mi hledala ta pravá poloha, ve které bych si s Dacií rozuměl. (Ale našla se!)

Při pohledu skrze věnec volantu do míst pod kapličku se, jak se dá již tušit, neskrývá (naštěstí  nic nečekaného – otáčkoměr, rychloměr, pár „důležitých“ kontrolek a skromný displej.
Fajn, to bychom měli! Co je ovšem velmi, ale opravdu velmi nestandardní, jsou tlačítka ovládání stahování okýnek, zámku dveří a dalších (pro Rumunsko vysoce) komfortních prvků. Rádio (bez CD mechaniky), výfuky přívodu vzduchu působí jako bych seděl v Land Roveru.

Co je další zajímavostí, je zvolená filozofie (nutno uznat, že v řadě případů i docela důvtipná) řešení ovládání tempomatu. Tlačítka jsou „ukryty“ za řadící pákou, tedy v dosahu předních cestujících i cestujících ve druhé řadě sedadel. Přesně v místech, kde bych očekával vyhřívání předních sedaček, jako je tomu například u Foresteru. Přitom montovaný multifunkční volat nabízí tolik prostoru.

Mohlo by vás zajímat:  Test Toyota Proace City Verso EV: Praktičnost zůstala na půli cesty

Říkáte si, že takhle… takhle ne!? Že přeci není možné, aby něco takového Renault, promiňte, Dacia vypustila do světa? Máte pravdu, na Dacii je třeba se koukat přes jiné brýle.

Zkusme se společně nadechnout znovu, zhluboka a postupujme následovně. Klíček (opět žádná sláva  – poloha 1 – poloha 2 – motor běží a jedeme!

Rozjezd na první rychlostní stupeň, který v Dacii, vůbec potřebovat nebudete je vážně dosti divoký, snad až přískokem vpřed. Ale co, opět troška nostalgie, jistě také vzpomínáte na vaše „poprvé“.  Při zařazení dvojky ovšem, velmi rychle zjišťuji, že tohle „poprvé“ vypovídá o neprozrazeném tajemství, na které jsem čekal!

V tuto chvíli považuji za nutné zmínit pouze to, že spotřeba ve městě je při běžné jízdě na hodnotě 8l/100km. Nutné proto, protože je to asi vše co by vás o jízdě městem s Dacií mělo zajímat. Zbytek testu jsem totiž strávil na nejrůznějších místech, jejichž společným znakem byl velmi snížený až nulový výskyt asfaltu.

A právě pro testování Dustera v terénu jsem si přizval kamaráda, který má s off-roadem nemalé zkušenosti a zná všechny pravidla a fígle. Teda hlavně to má v …. srdíčku.

Sám byl nejdříve v rozpacích a tak jsme raději nic neuspěchali a postupně ztěžovali podmínky a zvyšovali neprostupnost terénu. Už při připojené pouze přední nápravě se auto chovalo při průjezdech bahnem a strmějších výjezdech velmi, velmi nadprůměrně. Stejně tak v dlouhých loužích, bahně a na polní cestě nám skvěle posloužil – to člověka se zkušeností s off-roadem asi nepřekvapí.

Mohlo by vás zajímat:  Mitsubishi Space Star 1.2 MIVEC – hvězda pro nenáročné

Proto přišlo i na to „zajímavé tlačítko“, které umožňuje ovládání pohonu náprav. Nejzajímavější poloha, kterou jsme s polohou vzájemně nalezli, byla ta s názvem „4×4 LOCK“. Tato poloha poskytuje nevídanou zábavu a radost, kterou spolu se světlou výškou a velice strmými nájezdovými úhly přináší až neuvěřitelné překvapení čím vším vás Duster proveze.

Vrcholem jeho dovedností byl vjezd a testování Dusteru na motokrosové dráze, kde (nutno uznat až na pár vážně šílených výjimek) vyjel, sjel, projel a zajel,  kam jsme si prstem ukázali. Momenty, kdy jsme při sjezdu převýšení viseli v kabině jen na bezpečnostních pásech, se snad daly považovat za běžnou náležitost sjezdů. Samozřejmostí a dalece pod jeho možnostmi jsou škarpy a blátivé cesty, což ocení především myslivci a další lesní živočichové.

Takže Vám, kterým dosud nespadla při pozorování Dustera dolní čelist, tak nízko na prsa jako nám, si dovolím doporučit zvýšení počtu zdravotních procházek do přírody a možná se Vám také poštěstí vidět Dustera v akci. Když totiž opravdu s tím správným pohledem na věc porovnáte jeho cenu, zpracování a jízdní vlastnosti, které jsou v terénu fakticky neskutečné (!) zjistíte, že toto auto nemá ve své třídě absolutně žádnou konkurenci.