Začal jsem testovat auta pro AutoZine.cz. První auto co jsem dostal do testu je Nissan Leaf. První elektrické auto, které mohu sám řídit. Jako spolujezdec jsem již jednou, shodou okolností, také Leafem jel. Od kamaráda vím, že je z auta nadšený a že se mu během 5 let vrátí celá částka. Náklady na údržbu jsou minimální a tak akorát platí elektřinu a jednou za čas servis za cca 3 000,- Kč.
Uspořádání interiéru je celkem přehledné a auto jsem byl schopen ovládat bez přípravy. Auto má automatickou převodovku v podobě meziplanetárního knoflíku. Infografika vedle knoflíku je přehledná. První rozjezd měl své mouchy například v tom, že jsem neslyšel motor. Dokonalé ticho (teda kromě navigace a o té později). Také mi přišlo, že auto vůbec netáhne, i když každý říká jaké jsou elektroauta fičáky. No když jsem ujel 200m, tak auto pořád pípalo. Prvních 100m jsem měl oči navrch hlavy a hledal informace na displeji a protože jsem byl připoután, tak jsem si dal blikače a začal zkoumat čím to je. V zorném poli řidiče jsem viděl ukazatel, že ruční brzda je aktivní. Auto má nožní (ruční) brzdu a tu jsem na začátku přehlédl. Po odblokování auto bylo jak má být. Bez řazení na plný plyn Leaf vystřelil a já si tak naplno užil 254 Nm, které výrobce udává jako točivý moment. Super pocit, žádný řev jenom svištění, které vám na tváři vyloudí úsměv.
Od první křižovatky jsem si musel zvykat na pohledy ostatních řidičů, které auto evidentně zaujalo pomocí modrých prvků, které jasně auto odlišují od ostatních. Mé srdce sice bije pro jiný design (střídmost a ostré hrany), ale na to mohu zapomenout, když se na mě kouká každý třetí řidič:-).
První moje jízda směřovala pro syna na fotbal. Když si syn dával batoh do otevřeného kufru, mimochodem stejně veliký jako u jiných kufrů podobných hatchbacků, tak si teprve všiml, že máme jiné auto. Když jsem mu řekl, že je auto úplně elektrické, tak se svojí dětskou radostí a po vzoru Jirky Krále (you tuber) zahlásil „Fakt, no to je boží“. Pak jsem mu řekl ať se zaposlouchá, na to on ”já nic neslyším” a já radostně řekl “no právě:-)”. Pak se ozvala neuvěřitelně protivná navigace a Jiřík se do ní zamiloval. Co to je tati? Já rozmrzele oznámil, že to je šílený, že nevím jak ten hlas vypnout a že to nastavení a hledání cíle je ukrutné. Už deset let se v tomto ohledu nic v autech nezměnilo. Dlouhodobě říkám, že jediné co po výrobci auta chci je udělat bezpečný, dobře viditelný úchyt včetně kabelu na dobíjení chytrého telefon. Zbytek si už zařídím sám. Muziku, navigaci, telefonování a komunikaci s okolním světem. Nevím ale navigace asi nemá ani aktuální dopravu a tak mě v klidu pustí do kilometrové kolony, kdežto můj telefon mě vyvádí na aktualizovanou trasu. Další věcí co mě štve je, že se auto neustále ptá jestli souhlasím s monitoringem trasy. Ano sdílím svoje myšlenky na internetu a pokud moje sdílená jízda zachrání jeden lidský život, tak svoji polohu budu sdílet rád. To co bych si přál je, aby v autě bylo tlačítko spolujízda a když ho zapnu tak mi navigace navede na 1 až 3 spolucestující, kteří jedou stejným směrem. No, ono to ještě potrvá, ale opravdu mě to štve.
Auto jsem dostal s dojezdem cca 160km a když jsem dorazil domů tak jsem měl dojezd 120 km. Auto jsem dal na nabíječku (na prodlužku z garáže) a do rána se dobylo na plný výkon tedy 199 km.
Ráno jsem ženě řekl, že by bylo dobré auto vyzkoušet na její pravidelné trase do práce do megaskladů v Jažlovicích. Natož mi oznámila, že žádné elektrické auto zkoušet nebude, že s ním neumí jezdit. Protože většinu svého řidičského života měla automat, tak jsem jí řekl, že s tímhle autem určitě jezdit umí, ale docela na mě vystartovala. Že ona s žádným elektrickým autem nebude jezdit, že neví co by dělala až jí dojde elektřina a co když se to rozbije. Snažil jsem se jí uklidnit, že normálně za den najezdí 70 km a tak jí elektřina dojít nemůže a že auto je nové, tak je pravděpodobnost, že pokazí nízká a když už tak Nissan má doživotní asistenci zdarma. Nic nepomohlo. „V tom jezdit nebudu“. Tady jsem si uvědomil, jaká nás ještě čeká cesta, než lidé přijdou na to, že elektro auta jsou skvělá. A když ne skvělá, tak určitě normální. Mají své výhody, ale i nevýhody. Také jsem si vzpomněl na TAD Talk od Simona Sinka a jeho Start with Why. Od 11:00 minuty je popisováno jak dochází k naplnění trhu, v tuto chvíli se nacházíme mezi inovátory a ranými osvojiteli. Pro většinovou populaci, v terminologii raná a pozdní většina (kam patří moje žena), je stále Nissan Leaf mimo zorné pole, tedy aspoň u nás v ČR.
Ráno mě ještě čekalo jedno překvapení, když na mě vystartoval náš hodný pan domácí, jestli ho chci zrujnovat, když ten kabel strkám do jeho zásuvky na elektřinu (za elektřinu platíme paušál). Že to jedno nabytí stojí 200,- Kč a měsíčně se mu tak zvedne elektřina o 2 000,- Kč, když teď platí 3 500,- Kč. Vysvětlil jsem, že auto mám na týden a že si rád nabití doplatím, protože mi odpadají návštěvy čerpacích stanic. Tak se uklidnil a když jsem ho svezl tak byl nadšený. Že už o takovém autě uvažoval ale, že se mu nezdá ten dojezd a že na chalupě má jenom sluneční elektrárnu a že by to tam nenabil. Tak jsem mu řekl, že to je přesně ono o co v těhle autech jde. Doma si nabiju, Na chalupě si nabiju. U nákupního centra si nabiju. Najednou nejsem omezen jenom na pár čerpacích stanic. Náklady na jednu benzínku jsou 10-20 milionů Kč a tech papírů a razítek. Nabíjecí stanici na elektroauto můžem mít doma za 25 000,- Kč a připojením od elektrikáře za 2 500,- Kč. Jsem přesvědčen že 90% našich potřeb Nissan Leaf uspokojí a je otázkou jak můžeme zvládnout těch 10%. Nicméně za pomoci trošky plánování se dá auto nabýt u jedné z 850 dobíjecích stanic, které jsou v ČR pro veřejnost přístupné.
Další den jsem auto půjčil kamarádovi Romanovi, který potřeboval zajet do centra a potom posekat trávu na chalupě.Celkem měl ujet 165 km což mi přišlo na test maximálního dojezdu optimální. Auto bylo dobito na 199 km. Uběhli tak 2 hodiny a říkal jsem si že vše super a tak jsem mu zavolal. Nic super nebylo. Byl u Staré Huti, na dojezd měl 44km a auto mu začalo hlásit ať vyhledá nabíjecí stanici. Auto prý nabíjel cca 35 min. na chalupě přes kabel v autě, ale to mu pomohlo v dojezdu o cca 4 km. Každou chvilku mu dojezd upočítával 1km, tedy podstatně rychleji než by sedělo na skutečně ujeté kilometry. Výpočet totiž probíhá automaticky při zohlednění všech okolností. Sjel tedy z dálnice protože se panicky bál, že auto mu přestane jet a nebude vědět co dál. Sjel na Nový Knín a jel směrem na Mníšek pod Brdy. Během té doby jsem zavoval na Nissan Assistance a zahásil že mi asi dojde elekřina a tak co mám dělat. Pokud mi dojde elektřina tak mě odtáhnou k nejbližšší nabíječce. Tak že celkem dobrá zpráva. Nejbližšší nabíječka je v Duhové ulici na Pankráci. Poté jsem tedy volal Romanovi, že po zastavení auta ho odtáhne odtahovka. On mi řekl, že se mezitím snížil rychlost a dojezd mu neklesá. Takže jsme se domluvili ať v Mníšku opět najede na dálnici a jede do Prahy, když tak mu přivezu jeho auto a počkám na odtahovou službu. Před sebou měl Cukrák a z něho vede dlouhý 6 km dlouhý kopec kde auto nebude nic potřebovat, ba naopak možná nějakým tím dílkem, díky rekuperaci při brzdění, něco málo přidá. Příběh dopadl dobře, Roman dojel a já ještě stačil dojet na nejbližší rychlonabíječku, která byla právě v té Duhové ulici. Auto na měl hlásilo ať co nejdříve dojedu na nabíječku a já se řádně zpotil, že budu někde trčet a čekat na odtahovku.
Nabíjekča měla být 4,5 km daleko (Modřany- Budějovická) což mi nesedělo a po načtení trasy se ukázalo že to je 9,6 km. Nabíjecí stanice jsou tototiž zobrazovány vzdušnou čarou což je dost zvláštní. Ale dojel jsem na čerpací stanici a tam potkal kolegu co zrovna dobil. Okamžitě mi začal tykat i když byl o něco starší a já si uvědomil, že elektrouauta plní obrovskou sociální roli něco jako vpraze pejsci nebo kuřácké koutky. Lidé si totiž začnou zcela přirozeně povídat o věcech co je těší a trápí. Okamžitě bylo moje auto podrobeno rozboru a tak jsem zjisil, že mám půjčenou 30 kWh verzi a ta má dojezd 250 km. Také jsem se dozvěděl jak Milan jel z Teplic do Ostravy. Trvalo mu to 6 hodin, kdy první zastávku udělal v Praze na Jarově, potom dojel do Hradce Králového a potom u Šumperka strávil 3 hodiny u nadšence, který svůj vozový park pomalu přeorientovává pouze na elektroauta a pak dojel do Ostravy. Plánoval také cestu na Rujánu u německého pobřeží, ale nakonec to odpískal, že tam jsou místa kde rychlonabíječky nemusí fungovat a potom by byl nahraný. Mě se mezi tím auto během 20 minut nabilo na 120 km. Také mi vysvětlil, že je nutnost mít rychlonabíjecí kabel, kdy se auto nabije za cca 3-5 hodin. Nechal si ho udělat od kamaráda elektrikáře a stál cca 10 000,- Kč. Originál se prodává za cca 25 000,- Kč ale tak jak jsem poznal je to nezbytnost. Nicméně kamarád byl jízdou rozčarován a ještě si na elektroauta počká až budou mít dojezd aspoň 500 km. Auto užíval v režimu Drive ECO, bez klimatizace (ten den bylo okolo 30°C), bez autorádia a to vůbec netáhlo a když zafoukal vítr tak cítil jeho poryvy. Z chalupy také převážel nějaké věci a kulatý vnitřek kufru není zcela praktický. Nicméně odvezl dvě lehká křesílka a matrace na postel. Přišlo mi to na kompaktní auto celkem dost. Já druhý den vezl obrovskou krabici a je pravda že jsem musel složit zadní sedačky a tak se auto stalo méně praktické. Nicméně si stojím za tím, že kufr je pro městský provoz dostačující a splní svoji funkci.
Závěr:
Na závěr chci říct, že mě Nissan Leaf mile překvapil, klidně bych si ho hned koupil. Drtivou většinu jízd jezdím po městě a i žena by si ho zamilovala o tom jsem přsvědčen.
Pro srovnání trhu jsem použil Mobile.de a Sauto.cz a poptal jsem dealery přes aplikaci vybersiauto.cz. Cena dle oficiálního ceníku je od 700 do 900 tisíc Kč. V německu se dají auta koupit od 18 000€ = 510 000,- Kč. Při tom, že není třeba klasického servisu vztaženého k motoru, tak musím souhlasit s kamarádem, že tohle auto se vyplatí.
Proč mít tohle auto:
Protože věříte, že takovéhle auto je trend, který posouvá lidstvo kupředu. Mění jeho pohled na dopravu a posouvá hranici v našich představách o omezených přírodních zdrojích. Elektrická auta změní spoustu věcí a až přijde doma autonomních aut, tedy aut co se umí řidit sama tak trh s auty tak jak ho známe bude totálně změněn.
Užitečné odkazy:
Dobíjecí stanice – celý svět
Mapa dobíjecích stanic – Česká republika – V mapě naleznete takové perly jako: „CZ0120 Kozí Hory u Nového Knína, Nonstop (poloha nepřesná): 1x 400V asi 32A (čtyřkolíková), 1x 230V asi 16A (prakticky nevyhoditelná), Zásuvky jsou volně přístupné na kapličce před garáží (stačí asi 2m kabel).Pošlete mi předem SMS na (+420) 603 228 828, kdyby mi sousedi volali, že nás někdo vykrádá 😉 Nabíjení nutno odpracovat: během nabíjení mi prosím zalijte gingko uprostřed zahrady vodou z jezírka (kyblík tam někde bude) ;-)“
Test: Jiří Brůžek
