TEST Škoda Octavia 1,6 TDI CR Ambition – Český sen

TEST Škoda Octavia 1,6 TDI CR Ambition - Český sen

Redakce našeho magazínu měla opět jedinečnou příležitost otestovat v pořadí již třetí generaci historicky nejúspěšnějšího modelu mladoboleslavské automobilky Škoda – liftback Octavia. Po prvních jízdních dojmech ve slunném Portugalsku, kde kolega vyzkoušel jak vrchol v podobě varianty 1,8 TSI o výkonu 132 kW, tak základní verzi 1,2 TSI s výkonem 77 kW, se nám do rukou dostal vznětový čtyřválec o zdvihovém objemu 1,6 litru. Testovaný vůz s výbavovým stupněm Ambition bude s největší pravděpodobností nejatraktivnější variantou pro soukromé i firemní zákazníky, kteří vyžadují především vysokou užitnou hodnotu, solidní dynamiku a konzervativní vzhled. Dokáže nová Octavia naplnit všechny tyto předpoklady a stát se opět prodejním hitem?

Design

Po stránce vnějšího designu vozu není prakticky co vytknout. Ladné tvary, elegantní křivky a přitom dynamické vzezření celku jde přesně na ruku vkusu jak obchodních zástupců, tak lidem z řad manažerů. Ti vedle konzervativního celku ocení výraznou masku chladiče, ostře řezané přední světlomety či mohutný prolis na přední kapotě. Boční partie 4,66 metru dlouhého vozu jsou ryze účelové a dávají vyniknout lince táhnoucí se od předního blatníku ke koncovým svítilnám. Ty se svým tvarem podobají zadním lampám menšího Rapidu, přesto si s tímto vozem Octavii rozhodně nespletete.

Interiér

Prostornost, vzdušnost, perfektní zpracování a ergonomie na velmi vysoké úrovni. To jsou základní vlastnosti interiéru, který byl navržen opravdu hlavou. Poloha za volantem je přímo ukázková a potěší také pohodlné sedačky, díky kterým nepocítíte únavu ani po dlouhé jízdě. Kolega srovnával cestovní komfort s výbavou nabušenými Octaviemi, které měl společně s dalšími českými novináři k dispozici v Portugalsku. Přestože má testovaná Octavia pouze látkové provedení a prakticky základní tvar sedadel, ani na dlouhých cestách nepocítíte snížený komfort. Za velmi atraktivní považuji nové stříbrné dekory palubní desky a dveří. Zajímavá textura je překryta průhledným lakem, a proto nebude tolik trpět na oděrky jako u předchozí generace.

Vedle vkusného čtyřramenného volantu mě potěšila bezvadně zpracovaná přístrojová deska s integrovaným MaxiDotem a přehledný středový panel. Ten je řešen opravdu elegantně, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že většina použitých přístrojů by se měla nacházet o trochu výš. V případě použitého rádia Swing nejde nic namítat, displej vestavěné navigace ve vyšší specifikaci se už bohužel nachází příliš mimo zorné pole řidiče.

Mohlo by vás zajímat:  Test Citroën D S5 2,0 HDi A/T Sport

Prostor a pohodlí

Pohodlí a praktičnost dotváří celá řada opravdu chytrých řešení, které mi dokázaly zpříjemnit cestování. Potěší například výklopná schránka u levého řidičova kolene, objemná loketní opěrka a držák kelímků hned u řadící páky. Kelímek ovšem při řazení docela překáží, a tak tento otvor bude sloužit pro odložení menších drobností. Pro doklady je připravena uzavíratelná schránka umístěna pod vstupy AUX a USB. Její jedinou nevýhodou je menší vstupní otvor, díky čemu budete mobilní telefon lovit poměrně dlouho. Co naopak dlouho lovit nebudete, jsou PET lahve o objemu 1,5 litru, které se vejdou do výplní předních dveří. Zadní pak nabídnou prostor pro lahve o třetinovém objemu.

Mezigenerační nárůst rozvoru o 108 milimetrů je opravdu znát a potěší především cestující sedící na druhé řadě sedadel. Ti nebudou trpět nedostatkem prostoru pro kolena ani nad hlavou. Dva dospělí cestující se na zadní sedačky posadí pohodlně, prostřední pasažér to ale bude mít horší. I tak je zde značně cítit 45 milimetrový nárůst šířky ve prospěch nové Octavie.

Samostatnou kapitolu tvoří zavazadlový prostor, který nabídne přímo královský objem 590 litrů. Sklopením sedaček do roviny lze celkový objem zvýšit až na 1530 litrů! O bezpečné uložení zavazadel se navíc bude starat rozsáhlý síťový program či háčky na tašky. Chybět nemůže ani oboustranný koberec či plastové fixační elementy, které dovedou pomocí suchého zipu zajistit i rozměrnější krabice.

Jízda

Jak jsem již v úvodu zmínil, o pohon naší společnice se staral čtyřválec TDI o zdvihovém objemu 1,6 litru se vstřikováním common-rail. Turbodmychadlem s nastavitelnou geometrií lopatek přeplňovaný agregát je naladěn na maximální výkon 77 kW při 4000 otáčkách za minutu a točivý moment 250 Nm, který je dostupný v rozmezí 1500-2750 otáček za minutu. Spektrum použitelných otáček je tak poměrně široké. Ovšem přebytek výkonu v tomto případě rozhodně nečekejte. Dynamika je do rychlostí 150 km/h příkladná, později však vozidlo zrychluje o poznání vlažněji. Však také dosahuje maximální rychlost 194 km/h.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Nissan Juke 1,5 dCi - Rozumný exhibicionista

V případě výběru manuální převodovky se budete muset smířit pouze s pěti rychlostními stupni. Na dálnici by se šestý rychlostní stupeň hodil, motor však na druhou stranu točí při rychlosti 100 km/h přibližně 1750 otáček za minutu a z nádrže si usrkává okolo 4 l/100 km. Zrychlením na 130 km/h se zvýší odběr paliva o zhruba dva litry a otáčky motoru se v tu chvíli povalují někde okolo 2400/min. Při klidné jízdě se průměrná spotřeba dá bez větších problémů udržet pod 5 litry a to musíme zmínit, že během našeho testování klesaly teploty hluboko pod bod mrazu. V klasických jarních podmínkách tedy lze výrobcem udávanou spotřeba paliva 3,8 l/100 km považovat za dosažitelnou.

Pohonná jednotka je v našem případě propojena s koly přední nápravy prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky. Řadící páka s do dlaně příjemně padnoucí hlavicí má v kulise velmi přesný chod, s kolegou jsme si velmi pochvalovali minimální rozestupy mezi lichými rychlostními stupni. Ve spojení s příjemně tuhou spojkou, přesným řízením a výborně naladěným podvozkem to neznamená nic jiného než velmi příjemné a zábavné cestování. Limitujícím faktorem není ani tolik propíraná výrobně jednodušší náprava tvořená klasickými vlečenými rameny s torzní příčkou (toto řešení je v porovnání s víceprvkovou nápravou o velmi slušných 16 kilogramů lehčí). Na kostkách či rozbité vozovce je sice občas od zadních kol slyšet mírný hluk, typický český zákazník Škodovky však mimo to nezaznamená žádný rozdíl oproti dražšímu multilinku.

Octavia se v zatáčkách chová neutrálně a nevykazuje vyšší náklony karoserie. Na tom má lví podíl jak samotné naladění podvozku, tak nízko uložené těžiště a především pohotovostní hmotnost 1305 kilogramů. To je v době stále větších a větších vozů věc opravdu nevídaná. Oproti korejské konkurenci potěší tužší nastavení elektronického posilovače řízení, zpětnou vazbu od kol přední nápravy však moc nečekejte. S přejezdy příčných nerovností si i levnější zadní náprava poradí naprosto bez problémů, rázy pronikající do interiéru jsou opravdu minimální. Ani jízda po dlažebních kostkách z Vás tedy nevyklepe duši.

Mohlo by vás zajímat:  Test Mazda2 Hybrid: Auto dvou tváří. Doslova

Druhý pohled – Jan Mička

Se Škodou Octavia třetí generace jsem letos nejel poprvé. Ideální podmínky portugalské přímořské oblasti v čele s dokonalým povrchem tamních vozovek však nejsou nic proti tomu, co většina aut zažívá na našich tankodromech. S klidným svědomím však mohu říci, že ani provoz v České republice Octavii nevyvede z míry. I na nekvalitním povrchu vůz zachovává výborný komfort cestování a nebere si servítky ani v zatáčkách. Rozdíl mezi vlečenou a víceprvkovou zadní nápravou pozná typický zákazník maximálně podle vyšší hlučnosti ze zadní části vozu, jízdním projevem jsou obě řešení naprosto vyrovnané.

Motor TDI o výkonu 77 kW se v budoucnu stane nucenou volbou těch, kteří preferují naftu a nemohou si dovolit dražší dvoulitr (příplatek 60 900 Kč). Agregát nemá s lehkou Octavií příliš práce a nezapotí se ani v náhlejších stoupáních. Vyzdvihnout musím skvěle poskládanou manuální pětistupňovou převodovku, v jejíž kulise se na rozdíl od korejské konkurence po čase neztratíte. Ani zimní podmínky nebránily dosažení nízké spotřeby paliva. Běžně jsem s Octavií jezdil za 5 litrů nafty a vyzkoušel jsem i dálnici. Zde spotřeba při dodržení maximálního rychlostního limitu lehce přesáhla šestilitrovou hranici.

Závěr

Mladoboleslavská automobilka Škoda dokázala vytvořit další kvalitní produkt, kterému v zásadě není co vytknout. Náš testovaný kousek v ceně 453 900,- korun nám dokázal nabídnout vyvážený mix atraktivní karoserie, komfortního svezení, slušné dynamiky, nízké spotřeby a hlavně bohaté výbavy, která vyhoví širokému spektru naší populace. Když přemýšlím nad nedostatky, napadá mě pouze chybějící osvětlení kosmetických zrcátek a silný valivý hluk od zimních pneumatik. Má smysl o nové generaci Octavie více uvažovat? Rozhodně ano!

Za zapůjčení předváděcího vozu děkujeme značkovému autosalonu Škoda Autoklever v Novém Jičíně!

Základní cena vozu: 334 900 ,- Kč

Cena konkrétního vozu: 453 900 ,- Kč (Akční cena u Autoklever)

Klady:

– konzervativní design

– prostor pro posádku

– zavazadlový prostor

– zpracování

– bohatá výbava

– spotřeba paliva

Zápory:

– větší valivý hluk od kol

– osvětlení kosmetických zrcátek