Ferrari 308 bylo uvedeno v roce 1975, kdy nahradilo typ Dino 246 a prodávalo se souběžně s typem Dino 308 GT4. To byly vlastně jediné modely, které neměly dvanáctiválec, proto se prodávaly bez označení Ferrari. Typ 308 byl tak vlastně prvním vozem z Maranella, který tradici porušil. Vůbec to ale nevadilo, protože nový vidlicový osmiválec měl spoustu charakteru a fungoval skvěle.
Tvar, který navrhnul Fioravanti, byl velmi podobný typickému tvaru celé produkce značky. Prvním vozem v podobném duchu byl vrchol nabídky – typ 512 BB z roku 1973. Stylovost prolnutá geometrickými tvary byla plně funkční a účelná. Přesto tvar navazoval na letité tradice značky. Nicméně i tak typ 308 definoval to, jak má vypadat Ferrari, pro další dvě generace vozů.
Pod zadní kapotou byl vidlicový osmiválec DOHC o objemu 2,9 litru se dvěma ventily na válec a karburátorem. Později se typ 308 dočkal i vstřikování paliva a čtyř ventilů na válec. Karoserie byla původně ze sklolaminátu a vůz tak vážil jen skromných 1050 kilogramů. Od léta 1977 se ale panely karoserie vyráběly z oceli. Typ 308 ve své době definoval myšlenku skvěle ovladatelného sportovního vozu, který dovedl zatáčet bez náklonů a poskytoval řidiči výtečnou zpětnou vazbu skrze volant.
Zmínit ještě musíme televizní seriál Magnum, kde si vůz zahrál celkem důležitou roli automobilu hlavní postavy detektiva Magnuma. Možná i díky tomu měl vůz ohromné prodejní úspěchy, zejména mezi mladými bohatými řidiči v rozevlátých košilích se zlatými řetízky, knírem a spoustou gelu ve vlasech. Typ 308 (a čásečně i jeho nástupce 328) dokázal v jejich očích skvěle konkurovat dravému rebelskému Porsche 911. A dodnes tak typ 308 zůstává legendou své doby.
Zdroj: Petrolicious
