Historie vozu Honda HR-V sahá až do roku 1998, kdy se začala prodávat první generace. Ta druhá přišla v roce 2014 a generace třetí je tady právě teď. Já do ní usedám a mám možnost zjistit, kam se za tu dobu auto posunulo. Nejenom designově – což je vidět na první pohled, ale i technicky, technologicky a motorově.
Design inspirovaný kupé
Kam vůz Honda HR-V zařadit? Rozhodně do kategorie crossoverů, tedy menších SUV. Jasně to charakterizuje design třetí generace, u kterého je na první pohled vidět jasná inspirace vozy kupé. Z designu exteriéru jasně čiší jednoduchost, čistota a především jednotnost. Díky snížení výšky střechy je dosaženo poměrně elegantní siluety, hlavně v porovnání s druhou generací tohoto vozu.
Honda HR-V jasně poukazuje i na to, jak se vyplatí řešit i velikost kol a pneumatik. Větší rozměr vozu jasně přidává na sebevědomí. A je to první věc v konfigurátoru, kde nemáte na výběr. Na HR-V nejlépe pasují 18″ kola, tato jediná velikost je k dispozici a vy jako zákazníci musíte brát. Ostatně proč ne, když z mého subjektivního pohledu tahle velikost auto opravdu prospívá. Pocity dynamiky naopak jasně umocní ostré boční horizontální linie. Hlavním designovým prvkem, který však bezpochyby přitáhne pozornost, je výrazná přední maska vozu. Opomíjet nelze ani pohled na zadní část a povedenou siluetu a linii světel. Designově je HR-V hodně povedené auto, u kterého však designéři mysleli také na aerodynamickou účinnost, která napomáhá (a v dnešní době je to obzvlášť důležité), k úspoře paliva.
Prostorný a funkční interiér
Jak vypadá Honda HR-V uvnitř? Už na první pohled je vidět snaha o minimalistický styl a celkovou designovou čistotu. Je zde jasně patrná snaha o navození prémiového pocitu, ať už jde o některé použité plasty, textilie, nebo texturované materiály. Zároveň ale vidím, že na některých materiálech se na můj vkus až zbytečně šetřilo a vzhledem k tomu, jak parádně propracovaný je exteriér, jsou některé části interiéru spíše obyčejného charakteru. Druhým zklamáním je umístění infotainmentu, který bych uvítal více nakloněný k řidiči, nikoliv klasicky umístěný ve středu.
Přední sedadla stabilizující tělo nabídnou po správném nastavení vcelku příjemné posezení i na delší jízdy. Pracoviště řidiče je z mého pohledu takové, jaké má být. Základní tlačítka mám na volantu, další u levého kolena, klimatizaci ovládám stále mechanicky na středovém panelu, rádio zesílím kolečkem. Místo nějakého úsporného voliče převodovky stále pořádná „řadící páka“. Pro mě možná už v dnešní době zbytečný výlet do minulosti, ale chápu, že z hlediska praktického je to určitě směr, který bude stále mnoho řidičů vyhledávat. Honda HR-V proto může být jednou z možností, kterou v tomto ohledu zvolit.
Po několika dnech za volantem musím pochválit i vylepšenou HD kameru a hardware zpracování obrazu, což výrazně usnadňuje nejenom parkování, ale i pohyb vozu ve stísněných podmínkách. Slušně funguje i upravený adaptivní tempovat, včetně situací jako je změna pruhu nebo předjíždění. Třetí generace přichází také s vylepšenou technologií Honda SENSING, nabízející větší úroveň podpory řidiče. Co mě vcelku pozitivně překvapilo, to je asistent pro sjíždění z kopce, který může být dobrým pomocníkem nejenom na zimní cestování v horách.
Jenom hybrid
Honda HR-V e:HEV nám, zákazníkům v Evropě, nabízí jednoduchou, jedinou volbu. Žádné složité vybírání pohonů a jejich kombinace s různými výbavovými prvky. Prostě jeden motor a vyřízeno. Ber, nebo nech být. I takhle se dá popsat přístup, který Honda HR-V přináší. Nebo se dá popsat jako snaha nabídnout do detailu vyladěnou motorizaci, která k vozu sedí nejlépe jak může. Záleží na úhlu pohledu. Já se po týdenním testování přikláním právě k mému druhému vysvětlení, protože e:HEV nabízí zajímavou rovnováhu mezi spotřebou, výkonem i dynamikou. Můžu říct, že tenhle motor autu perfektně sedí a vzhledem k použití, jaké se od Hondy HR-V očekává, by bylo zbytečné hledat a chtít něco jiného.
Dvoumotorový hybridní systém e:HEV s účinným benzinovým motorem, kterým je patnáctistovka pracující v úsporném Atkinsonově cyklu, nabízí celkový výkon 96 kW a točivý moment 253 Nm. Vše je doslova vyladěné k dokonalosti, hybridní systém inteligentně přepíná mezi třemi jízdními režimy a přináší tak optimální poměr mezi výkonem, dynamikou i spotřebou. Krom možné volby jízdního režimu má vše v rukou samotné auto, a tak hybridní pohon vždy sám zvolí konkrétní formu pohonu podle toho, co je v aktuálních podmínkách nejlepší.
Během stovek najetých kilometrů můžu říci, že vyladěný hybridní pohon funguje naprosto spolehlivě a je jenom málo věcí, které bych mu vytknul. Tou první bude určitě klesající dynamika s přibývající rychlostí. Zatímco ve městech a na jeho periferiích bude Honda HR-V poměrně svižné auto, dostat se na dálniční tempo už tak ideální nebude. Druhou nevýhodou, která mě trápila při potřebě prudké akcelerace, byla hluková kulisa motoru. Motor šel ihned do vysokých otáček, což bylo mnohdy více slyšet než z hlediska dynamiky cítit. Příjemné jízdě tak mnohem víc svědčí spíše mírné lechtání plynu než jeho prudší přišlápnutí.
Příjemný společník pro městské okolí
Honda HR-V se jeví primárně jako příjemný cestovatelský společník do města, nebo jeho periferie. Vylepšení podvozku a zavěšení kol zajišťuje komfortní jízdu a lepší dynamiku. Pohon zase dokáže nabídnout jistotu úsporné jízdy – papírová kombinovaná spotřeba činí 5,4 litrů na sto. Určení vozu ostatně odpovídá i papírové zrychlení, které je 10,6 sekundy. V městském nebo pomalejším provozu je vidět, jak se auto snaží využívat maximum elektrické energie, což se projevuje nejenom na spotřebě, ale i na určité svižnosti a dynamice, která je občas ve městě také potřeba, zvláště na semaforech, nebo při změně jízdních pruhů. Zároveň ve městě přijde vhod pro model HR-V speciálně navržený posilovač brzd, který plynule ovládá úroveň rekuperace a hydraulické brzdy. Energie vzniklá při zpomalováním tak nemusí přijít na zmar.
Chybou však nemusí být vyrazit ani na okresky. Aktivací sportovního režimu se z Hondy HR-V stane auto, které umí vytvořit zábavný zážitek z jízdy. Když pominu zvukový projev spalovacího motoru a budu se soustředit jen na jízdní vlastnosti, nemám v podstatě, co velkého vytknout. Větší rozvor a přepracované odpružené pomáhají zvýšit stabilitu, a tak minimalizují nepříjemné náklony karoserie. Dynamickou stabilitu pomáhá zlepšovat také systém aktivního brzdění AHA. Když k tomu přidám i z mého pohledu pocitově tužší podvozek, není problém se během jízdy i trochu pobavit. Na děravých silnicích však tato tuhost nemusí být vždy úplnou výhodou a při vymetení větší díry o tom stoprocentně budete vědět.
Dobrý nástupce
Honda HR-V e:HEV po týdenním testu vrácena zpět a já přemýšlím, jaký dojem ve mně třetí generace auta zanechala. A musím říct, že vesměs pozitivní. Oproti druhé generaci je vidět především výrazný posun z hlediska designu interiéru. Uvnitř je vidět snaha o trochu prémiovosti, ale tady bych viděl prostor pro zlepšení. Hybridní pohon, jako jediná volba motorizace, je vyladěn k naprosté dokonalosti. Celkově vzato, Honda HR-V e:HEV si mé doporučení určitě zaslouží. Pořídit v základu se dá za 729 900 Kč – výbava Elegance. Nebo lze trochu přitlačit a sáhnout po výbavě Advance za 799 900, nebo „plné palbě, Advance Style za 869 900 Kč. K této sumě už můžete maximálně přičíst v případě potřeby příplatek za čalounění nebo barvu exteriéru a jinak má auto vše, co je ke třetí generaci ve výbavách k dispozici.
Zdroj: Autorský text Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / David Hampl
