Hyundai Bayon je novinkou v portfoliu korejské automobilky. Mluvit se o něm začalo jako o určitém nástupci modelu Hyundai ix20, který byl populární především mezi starší generací zákazníků. Faktem ale je, že Bayon má s ukončeným modelem spíše pramálo společného a segment, na který cílí, je zcela jasný. Žádné srovnání s ix20 tedy již nečekejte. Bayon je úplně nové auto jehož cílem je zatopit konkurenční Škodovce a konkurovat populární Fabii. Zvládne to?
Pro zanechání intenzivního dojmu
Jeden pohled a je celkem jasné, že se Hyundai Bayon řadí do kategorie městských kompaktních SUV. Tedy chcete-li crossoverů. Z hlediska designové stránky jasně ukazuje, že se nechce příliš držet při zemi. Je sice pravdou, že například oproti Tucsonu až tak velké originality nedosahuje, ale přesto o něm nelze říct, že by byl nudný. Naopak.
Jsou to především jeho výraznější linie, které mu pomáhají propůjčovat energičtější, ale přesto v určitých částech elegantní design. Příď auta rozhodně upoutá jak širší mřížkou chladiče, tak i světlomety tvarovanými do podoby šipky. Netradičně, ale povedeně, potom vypadají hodně úzká světla pro LED svícení.
Ani boční strana auta nezůstává v originalitách pozadu. Výrazným prvkem vozu Hyundai Bayon je z tohoto pohledu především mohutnější C sloupek se sportovnějším klínovitým profilem. Pozornost určitě přitáhnou i trojúhelníkové prolisy dobře viditelné v oblasti zadních dveří. A lehce viditelná zadní světla, která povedeně propojují boční část se zádí. Opět se zde opakuje u světlometů tvar šipky. Povedeně působí také červená linie, která vozu napomáhá vytvářet dojem širšího auta, než ve skutečnosti je.
V pohodlí a s přehledem
Při pohledu do interiéru by se dalo říct, že je určitou kopií exteriéru. Přichází s originalitou, elegancí a stylem, ale všeho je tu s mírou. A určitě to není na škodu. Hyundai Bayon nevypadá ani nudně až zastarale, ani nebudí rozporuplné pocity. Prvky, které rozhodně zaujmou, jsou například horizontální lamely v palubní desce, či široce působící design předního obložení. Velmi zajímavým dojmem působí sportovněji laděný volant, nebo do stejného stylu laděné pedály.
Ani Hyundai Bayon se pochopitelně nevyhnul určité formě digitalizace. Základem je 10,25 palců velká digitální přístrojový panel, který doplňuje ještě středová dotyková obrazovka. Vzhledově možná trochu více vystrčená nahoru, ale z hlediska praktičnosti je při sledování GPS navigace přesně na svém místě a není třeba výrazného odklonu od zorného pole řidiče. Hlavní a nejdůležitější tlačítka pochopitelně zůstala mechanická, jak na volantu, tak i středovém panelu snadno a jednoduše dostupná.
Povedeným dojmem působí i sedadla, na první pohled pro svůj zcela neotřelý design. Nejde však jenom o designové plusy, jelikož sezení je v Hyundai Bayon i velmi pohodlné. Automobilka láká také na vyšší posez i pohodlnější nastupování a vystupování – jasný odkaz ke končící ix20, což byly její klíčové klady. Těch ale Bayon určitě nedosahuje a spíše jde skutečně o městský crossover, protože subjektivně nemám pocit, že by nástup a výstup, či poloha za volantem byla oproti konkurentům až tak jiná, aby to byl důvod něco podobného inzerovat.
S „nejlepší“ motorizací
Základem motorové nabídky u Hyundai Bayon je agregát 1.2i s výkonem 62 kW. Pro náročnější je k dispozici litrový tříválec T-GDI s výkonem 74 kW. A potom vrchol nabídky, skoro ten samý tříválec ale s mild-hybridním systémem, který přichází s výkonem 88 kW. Motorizace 1.0 T-GDI MHEV Kappa II s přímým vícebodovým vstřikováním už papírově ukazuje, že to nebude až tak o zábavě, ale spíše o přesunu s z místa na místo v pohodovém tempu. Zrychlení z nuly na stovku za 10,4 u vrcholné motorizace to jenom potvrzuje. To může být trochu problém při naloženém autě a potřebě rychlých předjížděcích manévrů. Tady je opravdu nutné mít na paměti, že Bayon má v tomto ohledu určité rezervy, a to i v režimu Sport, který doplňuje klasickou dvojici Comfot a Eco, ve kterém se vůz vždy automaticky startuje.
Na druhou stranu mild hybridní systém funguje velmi spolehlivě a je vždy připraven dodat trochu výkonu hlavně při rozjezdech, ať už ze stání, nebo v případě potřeby zrychlení v provozu. S tím souvisí i nabíjení akumulátoru, a tedy využití rekuperace, popřípadě využití funkce plachtění, kdy auto dokáže šetřit palivo. Ne vždy se ale vše dokonale zkoordinuje s dvojspojkovým automatem a v některých případech auto trochu zacuká.
Nejenom pro své teritorium
Hyundai Bayon je jako městský crossover autem určeným především do větších či menších měst, popřípadě na okolní okrsky. Ani dálniční tempo mu však není nikterak cizí. V prvním případě je kladem hlavně jeho kompaktní rozměr, ale i dobrá manévrovatelnost. V tom druhém potěší jak ucházející spotřeba, tak i slušné odhlučnění a problémem nejsou ani delší dálniční přesuny při povolené sto třicítce.
Při držení jízdní stopy auto působí vcelku jistým dojmem, bez nějakých výrazných náklonů nebo úskoků do stran. To se týká hlavně rychlejších a ostřejších průjezdů zatáčkou. Na nějaká zábavný styl jízdy, ve smyslu jít na brzdy a následně na plný plyn vyrazit ze zatáčky vzhledem k motorizaci spíše zapomeňte. Zvláště potom u těch slabších. Při běžném cestovním tempu a rozvážné jízdě ale není nic, co by na Bayonu mohlo negativně překvapit.
Slušná konkurence
Co Hyundai Bayon rozhodně není, a na jaké zákazníky cílí, to už jsem zmínil v úvodu. Nástupce populárního modelu Hyundai ix20 rozhodně nečekejte. Naopak pokud přemýšlíte o Fabii, vyrostl jí poměrně zdatný konkurent. A to i cenově. Nejlevnější verze modelu je k dispozici už za cenu 349.990 Kč. Naopak plnou palbu, která se týkala testovaného vozu lze mít za slušných 655.890 Kč – výbava Style s metalickým lakem a paketem Premium.
Kladně a velmi povedeně hodnotím originální a neotřelý design i povedený interiér, který si však i nadále zachovává určité klasické standardy. Pravdou je, že výběr motorizací není úplně to, co by každého oslovilo, ale na druhou stranu klientela je zde víceméně jasná a tady můžu s čistým svědomím říct, že bude dostatečná.
Zdroj: Autorský text Zdroj fotografií: Vlastní fotografie autora / David Hampl
