Volkswagen – lidový vůz. Když byla roce 1937 automobilka založena, nemohl mít nikdo ani zdaleka tušení, kam až to zajde. Volkswagen Käfer/Brouk stál na prahu dlouhé cesty, na jejímž konci už nejsou vozy toliko lidové, jako spíše luxusní. Tehdejší roli volkswagenu nyní supluje spíše Dacia. Po zkušenostech s novými modely Golf a Passat však musím konstatovat, že se své filozofie stále drží. Volkswagen dnes vyrábí hodnotná univerzální auta pro každého. Tak se pojďme podívat, jestli je takovým ukázkovým univerzálem i Tiguan.
FACELIFT ALÁ GOLF
Druhá generace kompaktního SUV je na trhu od roku 2016 a v loňském roce prošla faceliftem, jež mu pomáhá kráčet s digitální dobou. Změny se tedy odehrály hlavně v interiéru, exteriér zůstal příliš nedotčený. Nová je maska chladiče se světlomety, které jakoby z oka vypadly těm na Golfu. S technologií LED Matrix, také výborně svítí. Zbytek zůstal při starém, změnily se některé barvy laků, design disků a to je vážení z venku vše.
Není však třeba neustále dělat změny, konzervativnější zákazníci Volkswagenu to jistě ocení. I po pěti letech na trhu tak Tiguan působí moderním, svěžím dojmem, přičemž zůstává přiměřeně hranatý. Hranatých aut kvapem ubývá, i Jeep Wrangler už je dnes docela kulatý. Rovné linie s ostrými hranami navíc vytvářejí dojem většího auta, než jakým kompaktní Tiguan opravdu je. Musím ještě vyzdvihnout bohaté chromování, spolu s tmavou metalízou Nightshade vytváří solidně luxusní dojem.
STARONOVÝ DIGITÁL
Po usednutí za volant na vás dýchne pocit určitého starosvětského luxusu. Krásný světlý krémový interiér, kvalitní kůže, měkčené plasty kam oko dohlédne, vynikající. Design a architektura palubní desky zůstaly beze změn. Musím říct, že třeba proti Golfu, nebo elektromobilům ID, působí trochu, řekněme tradičně, ale právě tradice a jistota jsou hodnoty, které u Volkswagenů vyhledáváme. Jednoduchý design ovšem velmi prospívá přehlednosti. V nižších verzích s interiérem v černé barvě je bohužel interiér poněkud strohý.
Nejvíce novinek na palubě tak je digitálního formátu, kromě nového volantu se v útrobách palubní desky usídlil systém infotainmentu MIB3. Rád bych napsal, že i tentokrát fungoval bezvadně, jako v Passatu, bohužel to tak nebylo. Setkal jsem se s častým zamrzáním, nehrajícím zvukem, někdy po restartu zapomněl česky, což spravil jen další restart. Je to ohromný škraloup, jinak je totiž systém poměrně rychlý, nabízí spoustu možností nastavení, nebo vynikající 3D navigaci. Velkým plusem je oddělený panel klimatizace, který má sice nepopulární dotyková tlačítka, která leckdo nemůže vystát, myslím však, že je to jen o zvyku, s trochu cviku je lze ovládat i poslepu.
Interér je díky barevně kombinaci příjemně vzdušný, na čemž má pochopitelně zásluhu i dostatek prostoru všemi směry. Vepředu je spoustu místa, vzadu si sednou i tři dospělí, bez jakéhokoliv strádání, pouze prostřední místo je trochu užší a výdech klimatizace omezuje prostor pro nohy. Na hlavu je místa přehršel, takže kdo chce, může jezdit i v kovbojském klobouku. Kvituji mnoho odkládacích míst i pro zadní pasažéry.
Tradičně perfektní jsou sedadla, jak je u Volkswagenu zvykem, byť v testovaném voze nemají příplatkový ErgoActive. Ani měkká, ani tvrdá, boční vedení funguje, ideál na dlouhé cesty. Kdo chce, může si položit sedák skoro až na zem, jako pravý závodník. Naprosto perfektní je pak výhled z vozu. Z vyššího posezu jsou krásně vidět hrany kapoty, ani A sloupky nejsou příliš silné ), takže nepřekážejí ve výhledu. Proplétat se Tiguanem pražskými uličkami byla vyloženě hračka.
KOMFORTNÍ A BEZPEČNÝ
Než jsem si Tiguana přebíral k testu, přemýšlel jsem, jak asi bude jezdit. V mých fantaziích byl jistý podvozek, který nebude moc měkký, ale zvládne filtrovat i větší nerovnosti. A přesně tak jezdí. Samozřejmě také záleží, jak si nastavíte adaptivní podvozek. V režimu normal je všeho tak akorát, příliš se nehoupe, i na dvacetipalcových kolech slušně tlumí rázy od vozovky, vlastně je velmi pohodlný. Věřím, že menší kola by Tiguan přeměnila v Cadillac. Režim comfort přidá znatelné houpání, tlumení však zůstává stejně poddajné. Sport je tu skoro až zbytečný, nejvíce se hodí na dálnici v rychlostech nad 160 km/h, pokud opravdu moc spěcháte. Nutno podotknout, že i v takových rychlostech je velmi stabilní a příkladně odhlučněný, že vám ani nepřijde, jak rychle jedete. Nejčastěji jsem používal normální režim a to i ve městě. Doufám, že se někdy v nějakém voze setkáme s jízdním režimem „divný“, té normálnosti je na světě snad až příliš.
S víceprvkem vzadu a pohonem všech čtyř kol 4motion není žádný problém pustit se do řezání zatáček. Vyšší těžiště o sobě nedává moc vědět, běžně je pak Tiguan mírně nedotáčivý jako každá předokolka (zadní kola se připojují jen když je potřeba). Jde s ním jezdit velmi rychle, přitom bezpečně. Jen opatrně, jistý podvozek ve vás může vyvolat přehnanou důvěru k vlastním řidičským schopnostem! Taková dravější jízda je nakonec spíše nudná, aby se „něco dělo“, musíte jet hodně zostra, kdy to začíná být nebezpečné… Raději na to zapomeňte, SUV nejsou na závody, užijte si pohodlí.
Místo toho raději jeďte do terénu. Stačí přepnout režim „mimo cesty“ a můžete dovádět. Pamatuji, jak svého času česká posádka dojela Touaregem až k rovníku. Dost možná by to zvládl i Tiguan, kdyby měl jiné pneumatiky.
NEJSILNĚJŠÍ TURBODIESEL
S poslední modernizaci přišel na řadu i Tiguan. Nově je rovněž dostupný jako plugin-hybrid. Tomu se však budeme věnovat zase někdy příště. Pod kapotou testovaného kousku třímá osvědčený čtyřválec 2.0 TDI ve své nejvýkonnější verzi, která má rovných 200 koní. Dostupný je výhradně s pohonem všech čtyř kol a sedmistupňovým automatem DSG. Musím říct, že kombinace je to velmi zdařilá. Dříve dostupné o 40 koní silnější TDI, se kterým jsme jezdili v Passatu, už bohužel v nabídce není. I tak jde o jeden z nejsilnějších „nafťáků“ mezi mainstreamovými značkami.
Kdo má rád klasické dýzlové klapání (ale to asi nikdo), bude zklamaný. Pohonná jednotka je velmi dobře utlumena, ani ve vyšších otáčkách nedělá přehnaný hluk. Když se zaposloucháte, víte o něm, musíte se však hodně snažit. Dvě stovky koní rozhodně není malé stádo, co teprve na takhle malý vůz. TDI se má mohutný zátah už od nízkých otáček a je to spíš točivý moment, který dává věci do pohybu.
V praxi to znamenám, že plynový pedál stačí jen tak lechtat a stejně pojedete rychle. I díky dvěma turbodmychadlům je nástup síly velmi pozvolný, klidná jízda není žádný problém. Ve většině případů(resp. vždy kromě režimu SPORT) se však převodovka snaží motor podtáčet, což se nepříjemně projeví na vibracích pronikajících do interiéru. Není to však nic hrozného a běžný uživatel to spíše nepostřehne. Sedm převodových stupňů je vhodně odstupňováno, při 130 km/h pak točí jen necelých 2000 otáček. Přepnutí do režimu SPORT vám dá okusit ještě o chlup více síly, plynový pedál reaguje ostřeji, to nejdůležitější ovšem je, že převodovka řadí ve vyšších otáčkách. Nic nezbytně nutného v rodinném SUV, ale občas se hodí. Spotřebu se mi v průběhu testu dařilo držet kolem 7,5 l/100km, ve městě pak stoupala k osmi. Slušný výsledek na 200 koní a 400 Nm.
LIDOVÝ VŮZ S PUNCEM PRÉMIE
Volkswagen se nemohl za 84 let existence více vzdálit myšlence lidového vozu. V současné době „nakukuje“ spíše do prémiového segmentu a troufnu si tvrdit, že tam právem patří. Ne nadarmo je Volkswagen Tiguan jedním z nejprodávanějších SUV v Evropě, rovněž v České republice. Ani malý Touareg, ani velký Golf, mám-li použít nějaký příměr, je nástupcem Touranu, který pomaličku dožívá. Nový Volkswagen Tiguan to nemá mezi konkurenty lehké, třída kompaktních SUV je nacpána k prasknutí. Boduje však velkorysým vnitřním prostorem, výkonnými motory, ale hlavně trvanlivostí a jistotou, všem Volkswagenům vlastní.
Základní cena: 705 900 Kč(1.5 TSI 6M)
Základní cena testované verze: 1 086 900,-(2.0 TDI 7DSG 4Motion Elegance)
Cena za testovanou konfiguraci s příplatky: 1 156 900,- (2.0 TDI 7DSG 4Motion Elegance)
Foto: Jindřiška Lidická
