Rychlý pohled do historie napoví, že Opel Astra není žádnou rychlokvaškou, ale autem s tradicí. Model s označením Astra F spatřil světlo světa v roce 1991. A nyní, v roce 2022, mám možnost usednout za volant šesté generace auta, které je na první pohled nepřehlédnutelné. Jeho klady ale nejsou jen v designu.
Výrazný design
Asi bych těžko hledal někoho, kdo mi by mi řekl, že se mu Opel Astra, tedy šestá generace, nelíbí. Možná bych narazil na názorový střet, zda je hezčí Opel Astra, nebo Peugeot 308. I nad tím jsem přemýšlel a vlastně nemám úplně jasno. Každé auto má to své. Tahle recenze se ale věnuje Opelu, tak pojďme na to nejzajímavější. Tím je zcela určitě designový jazyk označený jako Opel Vizor. Jde o elegantní přední část, která je podle tvůrců inspirována vzhledem integrální motocyklové přilby. Prvním mým testovaným autem, které tímto designovým jazykem „hovořilo“, byl Opel Mokka. A musím říct, že se mi styl neuvěřitelně líbil. A V případě Astry to mám stejně.
Hlavní charakteristikou stylu Vizor je v tomto případě nápaditá a výraznější černá maska, ostřejší LED světlomety ve tvaru písmene L, ale hlavně, unikátně tvarovaná kapota s podélnou středovou ostruhou. Nedivím se, že tahle kombinace dokázala při jízdě po městě přitáhnout tolik pohledů. Z boku působí silueta Opelu Astra příjemným sportovnějším dojmem, na který navazuje dynamická záď, které k celkové unikátnosti rozhodně přidává také ostře řezaný C sloupek.
Vše perfektně doplňuje i zvolená barevná kombinace auta. Výbava GS Line napomáhá tomu, aby z Astry člověk doslova nespustil oči. Výrazný červený lak skvěle kontrastuje s černými prvky, jako je střecha, lišty kolem oken, zrcátka, zadní okna či rám přední masky. Odvážným a v tomto případě skvěle vypadajícím krokem je také použití černého loga Opel.
Minimalistický interiér
Designové unikáty rozhodně nelze upřít ani interiéru, který bych definoval jako minimalistický. Odpůrci displejů budou naštvaní, a po tom, co nyní napíšu, mě možná začnou nenávidět. Ale mě se to líbí. Takzvaný Opel Pure Panel, tedy dvojice desetipalcových obrazovek ve výrazném rámečku, vypadá velmi originálně, nadčasově a moderně. Navíc je panel orientován směrem k řidiči, který má skvělý výhled jak na oba displeje, tak má dokonale dostupný ten (z řidičova pohledu) pravý, plnící funkci infotainmentu, zatímco levý má funkci digitální přístrojové desky.
Než začnou někteří Opel Astra proklínat, rychle dodávám, že nechybí ani stará dobrá tlačítka. Designéři tak dokázali najít cestu mezi minimalismem, digitalizací i klasikou. Konkrétně tedy, pomocí tlačítek lze ovládat nejenom klimatizaci a jednotlivé její funkce, ale třeba i vyhřívání sedadel, volantu, hlasitost rádia. Zůstávají i tlačítka na volantu, k ovládání tempomatu či nastavení zobrazování informací na digitální přístrojovce.
Cesta minimalismu a digitalizace Astře jen prospěla. Interiér díky tomu působí značně prostorným a vzdušným dojmem. Napomáhá k tomu i použitý volič převodovky, jízdních režimů či elektronická ruční brzda na středovém panelu. Nic, co by nějak vyčnívalo, omezovalo v pohybu, nebo překáželo. Negativem může být určitě množství lesklých ploch, na kterých bude každý otisk jasně přiznaný, na středové konzoli se určitě dříve nebo později objeví nějaké ty škrábance, pokud se s klíči, mobilem či dalšími věcmi přesně netrefím na roletku, nebo prostoru pod ní.
Interiér nejenom skvěle vypadá. Opel Astra se pyšní i sedadly s certifikací AGR (od výbavy Elegance), která nabízí jak velmi příjemné posezení a boční vedení, tak bohaté možnosti nastavení. I přes to, že GS Line působí spíše sportovním dojmem, bylo hráno primárně na vlnu pohodlnosti. Opel Astra tak může být i pohodlným společníkem na delší cesty. Samozřejmě hlavně pro cestující vpředu – vzhledem k parametrům vozu je to vzadu o něco horší, ale žádná velká hrůza se rozhodně nekoná.
Hybrid s kabelem
Opel Astra rozhodně potěší škálou nabízených motorizací. Až se nebojím říct, že má pro každého něco. Motory čistě benzinové, naftové, ale i plug-in hybridní pohon. Ten se týkal o mnou testované Astry. Hybridní ústrojí kombinuje benzinový čtyřválec o objemu 1,6 litru s elektromotorem. Oturbený benzíňák nabízí výkon 150 koní, elektromotor 110 koní a celkový výkon hybridní soustavy činí 180 koní a točivý moment je 360 Nm.
Opel Astra je postavena na platformě EMP2, kterou sdílí s již jednou zmíněným Peugeotem 308. Z hlediska nastavení hybridního pohonu jsem tak věděl, do čeho jdu. Konkrétně do nastavení, které mi skvěle vyhovuje. Hybridní systém se chová tak, jak mi to dává logiku. V nižších rychlostech hraje prim elektromotor, při vyšší konstantní rychlosti využívám záběr spalováku. V případě nutnosti pořádné akcelerace obojího. Samozřejmostí je možnost volby i jen čistě elektrického režimu.
Opel Astra PHEV obsahuje celkem 84 bateriových článků chlazených kapalinou, které nabízejí celkovou kapacitu 12,4 kW. V řeči čísel se bavíme o čistě elektrickém papírovém dojezdu až 60 kilometrů. Reálně to vidím na zhruba 50 km, s lehkou nohou na plynu, s předvídáním, plachtěním a schopností maximálně rekuperovat. K tomu může posloužit jak samotné nastavení hybridního systému, kdy auto více rekuperuje než plachtí, tak i režim „B“ zajišťující maximální možné využití energie při zpomalování.
Dobít akumulátore plug-id hybridní Astry lze několika způsoby. Je tu samozřejmě rekuperace, je tu 3,6 kW nebo příplatkové 7,4 kW AC nabíjení, ale je tu také nabíjení motorem. Díky funkci e-Save lze tuto funkci aktivovat a zajistit, aby množství energie v baterii nekleslo pod určitý dojezd, nebo zajistit, aby se nabíjela motorem, dokud nebude plná. Tato funkce má samozřejmě vliv na vzrůstající spotřebu benzínu, jelikož motor musí nejenom táhnout auto, ale ještě „vyrábět“ elektřinu. Své opodstatnění má tato funkce ve chvíli, kdy se s vybitou baterkou blížíte k městu. Takto jí nějakou energii dodáte a městem profrčíte čistě a úsporně jen s elektřinou.
Komfort i dynamika
Papírové zrychlení 7,6 sekundy dává tušit, že Opel Astra PHEV nabídne i slušnou dynamiku. Vliv na ní má především elektromotor, díky kterému se auto nejenom ve městě stává příjemně svižným, od prvního sešlápnutí plynu. A to i přes to, že pohotovostní hmotnost auta je nezanedbatelných 1 678 kilogramů. V případě potřeby vymáčknout z auta maximum se k elektromotoru přidává i spalovák, ale dostatek pružnosti lze získat i výhradně s elektřinou – ať už v hybridním módu, nebo čistě elektrickém. Benefity elektřiny jsou kromě dynamiky také příjemné ticho.
V případě zapojení spalovacího čtyřválce jsou někdy patrné změny rychlostních stupňů. Osmistupňový automat nabídne plynulost a přesnost spíš při klidnější jízdě. Při prudší akceleraci, nebo naopak intenzivním brzdění, jsou patrné různé záškuby. Při běžné, plynulejší jízdě, ale vše funguje vcelku hladce, včetně připojování i odpojování spalovacího pohonu, o čemž se lze dozvědět třeba změnou barvy ukazatele rychlosti. Bílá značí použití spalováku, modrá jízdu čistě na elektřinu.
Jak jsem zmínil, Opel Astra využívá platformu EMP2 vyvinutou koncernem PSA. Nutno však dodat, že s Astrou je spojený také vývoj v domovském Německu, což znamená vlastní nastavení podvozku, tlumičů, i vlastní specifika v oblasti zavěšení kol, pružin a dorazů. Výsledkem je opravdu komfortní, ale přitom jisté svezení. Astra si je jistá jak na okreskách, tak jí bez problémů svědčí i delší dálniční přesuny. Čistě na elektřinu lze jet až 135 km/h, což na komfortu jen přidá. Tohle využití však poslouží spíše na kratších obchvatech měst, protože dálniční tempo energii užírá více než rychle.
Na periferie měst
Opel Astra bych si dokázal představit u rodinných domů vzniklých na perifériích měst, v takzvaných „satelitech“, kde bývá auto často nutností. Auto, se kterým se lze pohodlně, komfortně a v tomto případě i úsporně dostat do města, do práce, za zábavou, nebo na nákupy. Čistě na elektřinu. Na delší cesty je tu benzinová nádrž a spalovací motor, díky kterému lze dojet kamkoliv. To vše je zabaleno do opravdu povedeného designového hávu.
A jak je to s cenovkou? Cenovka plug-in hybridní Astry začíná na 859 990 Kč ve výbavě Edition. Výbava Elegance startuje na 1 059 990 Kč, GS poté na 1 089 990 Kč. Konečná cena to však být nemusí, jelikož Opel nabízí volitelné příplatkové prvky, jako Sada Drive Assist, Ultimate Pack, palubní nabíječku 7,4 KW a řadu dalších „drobností“ za desítky tisíc.
Zdroj: Autorský text Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / David Hampl
