TEST Isuzu D-Max v provedení Double Cab

TEST Isuzu D-Max v provedení Double Cab

Před testem robustního pick-upu Isuzu D-Max v provedení Double Cab, určeného pro pět cestujících, jsem byl poněkud skeptický. Dokáže tento pro našince relativně neznámý model konkurovat zavedeným vozům jako je například legendární Toyota Hilux nebo Volkswagen Amarok? V následujících odstavcích se Vás pokusím přesvědčit o tom, že jim skutečně konkurovat dokáže a v mnohém je dokonce předčí.

Ale vezněme si to hezky popořádku. Co vlastně víme o této japonské značce? Její kořeny sahají až do roku 1916 a v současnosti je jedná o jednoho z největších výrobců vznětových pohonných jednotek. Jen pro zajímavost dodám, že v roce 2012 jich bylo vyrobeno přes 15 milionů! Slabší je to se samotnou výrobou užitkových modelů, neboť importér v České republice nabízí pouze jeden jediný – námi testovaný D-Max.

Vzhled

Již na první pohled je jasné, že před námi stojí především pracovní stroj, který nebyl primárně určen na dělání parády. Přesto se s ním ani v městské džungli nemusíte stydět. Za vše můžou velká litá kola o velikosti 17 palců, černý lak karoserie a především chromované doplňky v čele s mohutnou maskou chladiče, na kterou plynule navazují ostře řezané hlavní světlomety. Ty sice nezapřou svůj asijský původ, přesto se s nimi i evropský vkus dokáže lehce vypořádat. Pocit z opravdu velkého vozu umocňuje pohled na boční partie, kde vynikne nevídaná délka 5295 milimetrů v kombinaci s plastovou nástavbou ložné plochy. Už tak veliká kola se navíc v obrovitých podbězích lehce ztrácejí a já začínám mít podezření, že tento vůz bude v terénu skutečně nepřekonatelný. Můj názor navíc potvrzují hodnoty brodivosti 600 milimetrů a světlé výšky 275 mm. Než se ale dostaneme k jízdním vlastnostem, pojďme ještě na chvíli nakouknout do kabiny.

Interiér

Jak už jsem v úvodu zmínil, kabina je určena pro pět cestujících a nese se v duchu stejné filozofie jako exteriér. Zpracování i ergonomie jsou zvládnuty na jedničku, přesto cítíte, že nesedíte v žádné luxusní limuzíně. D-Max ale nakonec ani nechce, aby tomu tak bylo. I ten nejposlednější ovladač je koncipován pro dlouhou životnost a mnohdy i nepříliš vybíravé chování. Šedivé plasty jsou sice tvrdé jako kámen, na druhou stranu nikde nic nevrže a Vás si hýčká například výborně zpracovaný multifunkční volant a skvěle (v rámci třídy) zpracovaný palubní počítač ukrytý mezi dvojicí budíků v přístrojové kapličce. Středová konzola pak snese srovnání s klasickými osobními vozy. Prim zde hraje autorádio s velkým displejem a pod ním umístěné otočné ovladače ventilace a klimatizace.

Mohlo by vás zajímat:  Test Toyoty GR Supra 2.0 Fuji Speedway – když méně výkonu neznamená méně zábavy

Prostor a pohodlí

Interiér je díky dvěma párům rozměrných dveří dobře přístupný a potěší především velkoryse pojatým prostorem pro cestující v obou řadách sedadel. Nechybí ani řada praktických schránek a odkládacích prostor. Bohatě dimenzované jsou také sedačky, které neoslní bočním vedením, komfort je však znatelný a unaveni nebudete ani po několika stovkách kilometrů za volantem. Na zadní lavici se bez větších problémů vejdou tři dospělé osoby. Těm bude těsno pouze v oblasti ramen. Místem nad hlavou či pro kolena se rozhodně nešetřilo, což má za následek pohodlnou přepravu udatných robotníků. O pětičlenné rodině nemluvě …

Velká ložná plocha nákladového prostoru je přístupná skrze víko, které se naklápí do jedné roviny s podlahou a bezpečně snese zatížení 100 kilogramů. Námi testovaná verze navíc disponovala plastovou nástavbou, která využití nákladového prostoru ještě více rozšiřuje. Náklad je kryt jak před povětrnostními vlivy, tak před nenechavci. Jen je třeba mít na paměti, že je ložná plocha kryta plastovou vanou a nezajištěný náklad může po jejím povrchu lehce klouzat.

Motor a jízdní vlastnosti

O pohon mohutného automobilu se stará dvojitě přeplňovaný vznětový čtyřválec o zdvihovém objemu 2,5 litru, který je spojen se šestistupňovou manuální převodovkou. Pohonná jednotka nabízí slušný výkon 120 kW a rovných 400 Nm točivého momentu, dostupných již od 1400 otáček za minutu. Nechybí ani filtr pevných částic, který snižuje dopad na životní prostředí. Jeho výhodou je naprostá vzdornost jakýmkoliv limitům. Chcete zastavit uprostřed jeho regenerace? Udělejte to! D-Max totiž není hračka pro nafintěné kloučky a podle toho také vystupuje. Stav zanesení filtru navíc můžete sledovat v menu palubního počítače. 

Mohlo by vás zajímat:  HYUNDAI TUCSON 2.0 CRDi, 4x4 – český oblíbenec

Co dalšího nám Isuzu D-Max nabízí? Žebřinový rám, který doplňuje zadní tuhá náprava na listových perech a nezávislé zavěšení vpředu. Klasickou koncepci pak doplňuje pohon zadních kol s připojitelným pohonem předních kol. Vozu nechybí uzávěrka diferenciálů ani redukce převodů. Každá změna režimů je navíc doprovázena pořádným chlapským cvaknutím. 

Dost bylo teorie. Pojďme se podívat, jak si D-Max obstojí v provozu. Příjemným překvapením je kultivovaný chod motoru, minimum vibrací pronikajících do kabiny a dobře odhlučněný interiér. Spojka je příjemně tuhá, nicméně řazení je až příliš odtažité a v ničem si nezadá s menšími nákladními vozy. Dráhy řazení jsou přibližně stejně dlouhé jako řadicí páka a některé nepotěší ani nepříliš přesná kulisa. Za to toho však snese tolik, že mnohdy zůstává rozum stát!

Se dvěma tunami pohotovostní hmotnosti nemá pohonná jednotka žádný problém. Nástup od nižších otáček je sice trochu vlažnější, v 1500 otáčkách za minutu se však probudí a statečně táhne ještě bezmála dalších 2000 otáček k maximu výkonu 120 kW. V praxi je to však naprosto zbytečné, neboť reálně využitelné spektrum končí hranicí 2000 otáček. V tomto bodě je navíc soustředěn veškerý točivý moment 400Nm.

A co jízda samotná? Na cestách s kvalitním povrchem se vůz chová sebejistě a limitujícím faktorem není ani zadní tuhá náprava. Je však třeba počítat s rychlejším přechodem k nedotáčivosti díky offroadovým pneumatikám. Nevýhody této koncepce si naplno užijete po přejetí větších nerovností, kdy se záď chová dost nervózně a má tendenci odskakovat. Počítat rovněž musíte s většími náklony karoserie, které jsou dány jak samotnou výškou vozu, tak polohou těžiště a nastavením podvozku.

Celkově vzato lze chování vozu na silnici označit jako docela příjemné. Je tedy na čase D-Maxu trochu naložit a protáhnout ho terénem. I tady se chová naprosto vzorně a ve většině případů si postačí s kruhovým voličem přepnutým do polohy 2H, kdy jde výkon pouze na zadní nápravu. Až rozbahněná a mokrá louka ve větším svahu mě donutila připojit i kola přední nápravy, což mělo za následek uklidnění celého vozu a ukázkovou průchodnost terénem. Skvělé vlastnosti navíc umocňuje světlá výška 275 milimetrů, nájezdové úhly o hodnotě 30° a dostatečná zkřižitelnost náprav. Přesto se s pravověrnými a agilnějšími off-roady nepasuje a to i díky obrovitému zadnímu převisu, který bude v řadě případů limitujícím faktorem. Kdo však potřebuje denně jezdit po skalách? Obecně vzato platí fakt, že si běžný uživatel na limity D-.Maxu nejen nesáhne, ale ani se k nim nepřiblíží. 

Mohlo by vás zajímat:  Test Hyundai Santa Fe: Největší SUV automobilky nabízí komfort i nejnáročnějším rodinám

Zajímá Vás spotřeba? Ta se během testu pohybovala okolo 8 litrů nafty na sto kilometrů. Při defenzivní jízdě po okreskách na trase dlouhé zhruba 200 kilometrů však dokázala klesnout dokonce i pod 7 litrů. Nesmíme však zapomenout, že D-Max je především pracovní nástroj, jehož úkolem je naložit 5 chlapů a půl tuny nákladu. Tady se na decilitry nehraje. Proto je spotřeba, při plném naložení atakující 10-ti litrovou hranici, v naprostém pořádku.

Závěr

Isuzu D-Max se vznětovým čtyřválcem, pohonem všech kol a v provedení Double Cab je opravdu velkým překvapením. Nejen, že vypadá opravdu dobře, ale dokáže nabídnout i velmi příjemné svezení na silnici a báječné terénní schopnosti. D-Max je navíc možno nakonfigurovat jak s námi testovaným motorem, tak i se silnějším třílitrem nebo pětistupňovou automatickou převodovkou. Nechybí ani tři typy provedení karoserie – Single, Space a Double Cab, které je možno libovolně kombinovat se třemi stupni výbavy – Basic, Custom a Premium. Oproti konkurenčním značkám je navíc cítit velký důraz na individualizaci. Pokud totiž například budete chtít růžový D-Max s nástavbou, na kterou naložíte snad i koně, Isuzu Vám jej rádo vyrobí. 

 

Základní cena vozu: 859 000 ,- Kč

 

Plusy

– Robustní konstrukce

– Spotřeba pohonných hmot

– Cena

– Pohodlí během jízdy

– Průchodnost terénem

– Téměř nezničitelná koncepce

– Kultivovanost motoru

Mínusy

– Řídká servisní síť

– Výhled vzad

– Snadný přechod k nedotáčivosti na asfaltové vozovce