Nová třetí generace Hyundaie i20 je navržena plně v duchu aktuálního stylu automobilky, kterému rozhodně nechybí jistá odvážnost, nadčasovost, dynamika a velký smysl pro detail.
S tímto přístupem pak nová generace dvacítky celkem úspěšně vstupuje do boje proti českému oblíbenci, kterým v tomto segmentu není nikdo jiný než Škoda Fabia.
My jsme aktuálně usedli do velmi slušivé i20 ve výbavovém stupni STYLE, pod kapotou testovaného vozu byla umístěna celkem potentní mild hybridní tříválcová pohonná jednotka, která velmi obstojně spolupracovala se sedmistupňovým dvouspojkovým DCT automatem.
Líbivé vnější tvary a dynamický střih, to jsou hlavní přednosti exteriéru nové generace i20. Přední partie zaujme na poměry vozu celkem objemnou maskou, na kterou přímo navazují ostře tvarované přední lampy.
Z bočního profilu je pak vozu také máloco vytknout. Tato partie disponuje výrazně klínovitým profilem a efektně krátkým přesahem zadní části karoserie.
Zadní partie se pak pro mě stala nejslabší stránkou z celého vozu, samozřejmě se jedná se o čistě subjektivní pocit, ale na tvar zadních lamp jsem si bohužel nedokázal zvyknout. Jejich horizontální propojení působí rozhodně efektně, ale to vidlicové zakončení je na mě až moc mimozemské.
Celkově však novou podobu i20 hodnotím pozitivně, testovaný kousek navíc obohatila příplatková výbava o černě lakovanou střechu a pohledná sedmnáctipalcová kola.
Interiér vozu je již tradičně přehledný a ergonomicky dobře zvládnutý. K jeho slabším stránkám pak patří přítomnost tvrdších a levně vypadajících plastů. Jedná se však o vlastnost, která se v tomto segmentu dá rozhodně očekávat.
Samotná palubní deska disponuje zajímavým žebrováním, které ve mně společně s tvarováním vnějších zpětných zrcátek vyvolává vzpomínky na interiér jedné nejmenované japonské prémiové automobilky.
U palubní desky ale ještě zůstaňme, sedíme v nejvyšší výbavě STYLE, dominuje jí tedy dvojice stejně velkých (úhlopříčka 10,25“) displejů. S povedenou grafikou obou displejů jsem se již setkal v nedávno testované nové generaci modelu Tucson.
Kaplička přístrojů před řidičem nabídne plně digitální displej, který vás informuje o všem potřebném, a to v graficky příjemném a přehledném prostředí. Hlavni displej palubního infotainmentu je mírně nakloněný k řidiči a obdobně jako displej samotné kapličky přístrojů nabídne velice příjemné grafické prostředí. Samozřejmostí je také jistá míra personalizace prostředí, tedy prvotní seznámení s jeho ovládáním bude chtít rozhodně chvilku času.
Velice elegantním motivem se pro mě stalo jeho základní zobrazení, které kombinuje hodiny s jednoduchou grafikou, která přechází do zjednodušeného zobrazení aktuální mapy z navigace. Příjemný a stále proměnný detail.
Chválit musím také sportovní čtyřramenný volant, po zkušenostech z modelu Tucson na mě udělal dobrý dojem i v nové dvacítce. Jeho ovladače mají logické a intuitivní uspořádání, samotné zpracování a proporce volantu jsou pak uživatelsky velmi komfortní.
Nová generace překvapí i dostatečnou prostorností interiéru, která panuje i na zadních pozicích. Zavazadlový prostor pak mezigeneračně narostl na slušných 352 litrů objemu (v případě mild hybridu na 262 litrů).
Hyundai i20 je aktuálně v nabídce hned s trojicí benzínových motorizací, základ tvoří čtyřválcová dvanáctistovka disponující výkonem 62 kW. Dále tu máme přeplňovaný litrový tříválec o výkonu 74 kW a vrchol nabídky tvoří avizovaný tříválec doplněný o mild hybridní technologii.
Z široké špalety nabízených motorizací jsme aktuálně vyzkoušeli vrcholný mild hybrid, který disponuje velmi slušným výkonem 120 – ti koňských sil (88 kW) a točivým momentem dosahujícím hodnoty 200 Nm.
Mild hybridní technologií dopovaný litrový tříválec, pod kapotou „lehké“ dvacítky, se pro mě stal velmi milým překvapením. Jeho tříválcový projev se do kabiny projevuje jen minimálně, hlavní předností se pak stává dostatek výkonu, který s vozem umí velmi slušně zacvičit. Tato technologie pracuje se 48V systémem snažícím se šetřit palivo a snižovat emise. Systém navíc přidává točivý moment spalovacímu motoru při samotné akceleraci.
V praxi poznáte fungování mild hybridního systému tak, že motor daleko dříve vypíná (například při dojíždění ke křižovatce), v případě aktivovaného eco režimu vůz také dost často „plachtí“, a motorizaci vypomáhá s již avizovanou akcelerací. Ta je na voze značně patrná, například zrychlení při nájezdech na dálnici je na malý tříválcový motor až lehce udivující.
V případě testovaného kousku jsme vyzkoušeli spolupráci se sedmistupňovým dvouspojkovým DCT automatem, který řadí velmi plynule a logicky, výborně tak podtrhuje celkové komfortní ladění vozu. A spotřeba ? Během redakčního týdne jsem se pohyboval okolo 6,5 litrů / 100 km.
Hyundai i20 již tradičně nabízí 3 jízdní režimy, jedná se o režim Eco, Comfort a Sport. Rozličnost jízdních režimů je pak na voze jasně patrná. Eco režim vůz znatelně utlumí a na řadu přichází již avizované „plachtění“. Ve sportovním režimu přichází značné oživení, vůz jinak reaguje na plynový pedál, změna přichází také v chodu automatické převodovky. Klasickou zlatou střední cestou se ale stává režim Comfort.
Žádné problémy nepřichází ani od chování podvozku, či řízení. Podvozek nabídne neutrální polohou, která disponuje dostatečnou jistotou v zatáčkách v kombinaci se značnou dávkou komfortu. Stejně tak řízení, které není zbytečně přeposilované a od kol nabízí dostatečnou zpětnou vazbu.
Novou generaci Hyundaie i20 koupíte v rámci akční ceny již od 279 990 Kč včetně DPH. Jedná se základní variantu disponující výbavou Start, motorizací o objemu 1,2 litru a pětistupňovou manuální převodovkou. Základní přeplňovaný litr pak pořídíte od 329 990 Kč a námi testovaný mild-hybrid od 429 990 Kč včetně daně. Hyundai i20 je dále dostupný ve výbavových stupních COMFORT, SMART, N Line, STYLE a N Line STYLE.
Hyundai i20 nové generace má tedy rozhodně co nabídnout, jeho vnější vzhled je dynamický a nápaditý, interiér je prostorný a umí být i bohatě vybavený. Jízdní vlastnosti vozu jsou univerzální a dynamika mild hybridního provedení nad očekávání uspokojující.
Zdroj: Autorský text
Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora
