Honda e je prvním počinem japonské automobilky na poli elektromobilů. Jedná se o vůz, který je inspirovaný vizí samotné automobilky pro nastupující desetiletí. Tato vize se opírá o elektromobilitu a o zlepšující se stav životního prostředí převážně pak v městských oblastech.
První náznaky tohoto vozu přinesl koncept s označením Urban EV, následně pak v rámci ženevského autosalonu v roce 2019 přišel první prototyp vozu Honda e. A téhož roku se na frankfurtském autosalonu dočkala světové premiéry sériová verze.
Nám aktuálně tento originální vůz prošel redakčním testem. Jednalo se o verzi e Advance, která nabídla silnější elektromotor o výkonu 113 kW. Testovaný vůz dále disponoval velmi slušivou a výraznou barvou CHARGE YELLOW.
Exteriér – minimalistický vzhled a moderní design
Honda e je po stránce vnějšího vzhledu opravdovým zjevením. Její jednoduché a kompaktní tvary doprovázené moderním designem vyvolávají v ulicích opravdu velký rozruch. Přízeň kolemjdoucích včetně dětí (u těch je totiž obzvlášť oblíbená) je opravdu znatelná a introvertní povahy se v ní bohužel moc dobře cítit nebudou. Ale pro ty tady nová Honda e prostě není. Honda e je totiž poslem dobrých zpráv a výborně pak přispívá k oživení městského prostoru. Vy pak musíte přistoupit na její hru a v tomto poselství ji podporovat.
Vnější tvary vozu jsou tedy velmi jednoduché a opodstatněné velkým důrazem na funkčnost a uživatelskou přívětivost vozu. Její aerodynamické tvary jsou podpořeny zapuštěnými klikami, nebo absencí klasických zpětných zrcátek. Zadní kliky jsou také zapuštěné, protentokrát do sloupku zadních dveří, stejně tak chybí klasická anténa, která je integrována do horního okraje zadního okna.
Zajímavým prvkem je pak skoro identické řešení partií okolo předních a zadních lamp. Kulaté lampy, které disponují pro Hondu e tak typickým světelným podpisem, jsou zakomponovány do černého panelu. Ten je vybaven velmi charakteristickým a opět velmi prostým tvarem, stejnou geometrii pak můžeme dále vtipně objevit například v členění 17“ disků kol.
V rámci vnějšího vzhledu se pak musím zmínit o originálně umístěném nabíjecím portu. Jeho umístění do střední části kapoty přináší velmi dobrý přístup, a to z jakékoliv strany vozu. Samotný kryt je pak vyroben z odolného skla a jeho vyklápění ovládáte buď v rámci avizované „masky“ vozu, případně pak z interiéru, nebo bezklíčovým ovladačem.
Honda svůj první městský elektrický vůz vyzbrojila velmi výrazným vnějším designem, který přináší jednoduchost, originalitu a nadčasovost. Honda e je pak natolik výrazným vozem, že na její vnější vzhled nelze nemít názor. Mně osobně se vůz líbí a oceňuji tento odvážný přístup, se kterým v rámci tohoto automobilu Honda přišla.
Interiér – obrazovka kam se podíváš
Jednoduchost a originalita samotného exteriéru pak s otevřením dveří plynule přechází také do interiéru. Pojetí interiéru, které vyniká originálním řešením samotné palubní desky, absencí středového tunelu, nebo rovnou podlahou, která je v jedné rovině s horní hranou prahů, je neskutečně vzdušné. Honda e nabízí v rámci segmentu velmi prostorný, čtyřmístný a kvalitně zpracovaný interiér.
Po usednutí do vozu vás zcela jistě uchvátí samotné členění palubní desky. Palubní deska je totiž takovým „malým barem“ na kterém jsou místo dobrého pití vyskládány jednotlivé displeje, a to od jedné strany vozu až po druhou. Po stranách jsou umístěny obrazovky zastupující vnější zpětná zrcátka, přímo před řidičem je umístěn displej zobrazující údaje klasické kapličky přístrojů a vpravo od něj je pak umístěna hned dvojice LCD displejů palubního infotainmentu (s uhlopříčkou 12,3 palce). Celkem je tedy palubní deska vybavena pěticí displejů, a aby toho nebylo málo, šestým je vybaveno středové zpětné zrcátko.
Systém a fungování palubního infotainmentu, který v případě Hondy e zaměstnává rovnou dva zmiňované displeje, vyžaduje chvíli zvyku. Zde však musím automobilku Honda rozhodně pochválit, protože na její poměry je to po této stránce uživatelské obrovský krok vpřed.
Ovládání obou displejů je totiž celkem rychlé a po chvilce zvykání také intuitivní. Samozřejmostí je pak možnost jisté míry individualizace tohoto prostředí.
Vaše pole působnosti se tedy v rámci palubního infotainmentu Hondy e zdvojnásobilo. Jednotlivé obrazovky si pak pomocí jednoho stisknutí můžete prohazovat a zapojit do akce také vašeho spolujezdce. Znáte ty situace, když se potřebujete věnovat řízení a vaše spolucestující vám vehementně hlásí adresu, kterou je zapotřebí okamžitě zadat do navigace? Tak tato situace u Hondy e jednoduše odpadá, prostě pošlete obsah obrazovky s navigací vedle spolujezdci a ten ať se stará.
Dvojice displejů pak mimo jiné umožňuje také společné zobrazení, velkou část palubní desky pak může pokrýt vámi zvolená tapeta. Případně v rámci aplikace Akvárium, si zde můžete pustit rybičky, které je možné při zastaveném voze i krmit. Lehce infantilní, ale proč ne.
Spodní část palubní desky je v jejím středu vybavena dobíjecím „hnízdem“, ve kterém jsou umístěny dva USB porty, zásuvka HDMI a dokonce i klasická 1,5 kW zásuvka. K Hondě je tedy možné připojit například i klasický notebook (případně herní konzoly) a v rámci dvojice avizovaných displejů sledovat váš oblíbený film.
Zmínit se musím také o multifunkčním volantu, výrazné horizontální proporce panující v rámci palubní desky se propsaly také do jeho členění. Volant je dvouramenný a vypadá velmi dobře, chválit pak musím také jeho dimenze a samotné zpracování.
Zpětná zrcátka vozu jsou pak samostatným tématem, systém bočních kamer je u vozů Honda použit vůbec poprvé a je součástí standardní výbavy. Přínosem tohoto systému, na který si poměrně rychle zvyknete, je jistá míra bezpečnosti, aerodynamiky a v případě Hondy e také stylovosti.
O prostornosti interiéru jsem se již zmiňoval, dostatek prostoru pak panuje také na zadních pozicích, které nabídnou dvoumístné uspořádání a sezení na velmi komfortní „lavici“. Příjemným prvkem pro tato místa je pak stropní osvětlení, které se originálně ovládá na „béčkových“ sloupcích.
Samotný zavazadlový prostor nabídne základních 171 litrů, po sklopení opěradel pak litrů 861.
Pohonné ústrojí a jízdní dojmy
Honda e používá klasický elektromotor, který je v jejím případě umístěný nad zadní nápravou, kterou pak také zcela logicky pohání. Tato koncepce přináší v rámci podvozku ideální rozložení váhy v poměru 50:50 a přední nápravě, potažmo řízení nechává „volné ruce“. Přední náprava je tedy oproštěná od funkce přenosu výkonu na vozovku, což se velmi příjemně podepsalo na řízení vozu, které má výbornou odezvu od předních kol. Navíc vůz disponuje neskutečnou obratností díky velkému rejdu (s poloměrem otáčení pouhých 4,3m).
Elektrická Honda je nabízena ve dvou výkonových variantách, základní „éčko“ nabídne rovných 100 kW výkonu, testovaná silnější verze e Advance pak 113 kW výkonu a velmi slušných 315 Nm točivého momentu. Silnější Honda e pak zvládá zrychlení na 100 km/h za 8,3 sekundy.
Vůz je pak vybavený v podlaze umístěnou baterií (Lithium-iontový akumulátor) o kapacitě 35,5 kWh. Honda si však svojí baterii celkem obstojně chrání a její využitelná kapacita je někde okolo 29 kWh. Kapacita to bohužel není nikterak veliká v kontextu s tím, jak je tento „prcek“ hladový.
Oficiální hodnoty kombinované spotřeby jsou udávány okolo 17,8 kWh/100 km. Honda pak dle metodiky WLTP slibuje dojezd až 222 km (u silnější verze jen 210 km). Avšak realita týkající se samotného dojezdu je bohužel celkem jiná.
Ve městě jsem se s testovanou silnější Hondou e Advance pohyboval se spotřebou okolo 15 – 17 kWh/100 km, po okreskách si řekne o 18 kW/h a v rámci dálničního tempa pak lezou hodnoty spotřeby dokonce nad 20 kWh/100 km. Reálné hodnoty dojezdu se pak při této spotřebě značně snižují k hodnotám okolo 140 km.
Honda e je vybavena až 100 kW rychlonabíjením, u kterého stačí dle podkladů automobilky zastavit u stojanu pouze na 30 minut, pro 80% dobití baterie. U 50 kW rychlonabíječky trvá dobití pouze o 1 minutu déle, systém totiž nedokáže udržet vysoký výkon moc dlouho. Přes domácí wallbox pak vůz nabíjíte okolo 4 hodin, limitující se zde stává přítomnost pouze jednofázové 6,6 kW palubní nabíječky.
Když pomineme jistou nenasytnost vozu, musím jeho jízdní projev jen chválit. Koncepce s ideálním rozložením váhy a pohonem zadní nápravy, skvělým řízením a komfortním podvozkem přináší jejímu uživateli výborný jízdní zážitek.
Honda se svými 113 kW výkonu a 315 Nm točivého momentu zrychluje velmi plynule, bez jakýchkoliv „kopanců“. V nabídce je pak také sportovní režim, který mírně zvýší výkon a přiostří reakce vozu na plynový pedál, dále je tu režim jednopedálového řízení. To se stejně jako sportovní režim aktivuje v rámci středového tunelu. Vůz pak při sundání nohy z plynu velmi výrazně rekuperuje. Účinnost samotné rekuperace pak lze ovládat, a to ve třech stupních intenzity, pomocí pádel pod volantem.
Honda e je tedy stran jízdních vlastností ideálním náčiním do městského provozu. Je vybavena ohromnou obratností, výborným výhledem z vozu, poměrně početným kamerovým systémem a v neposlední řadě značnou mrštností.
Závěrem
První menší „ale“ v rámci celkového hodnocení mám spojené s poměrně nízkou kapacitou baterie a k tomu celkem výrazným apetitem nové Hondy e. Druhé o poznání znatelnější „ale“ pak přichází s její pořizovací cenou.
Automobilka Honda si totiž za svůj první elektrický počin nechá celkem slušně zaplatit. Základní Honda e se 100 kW elektromotorem vychází na 899 900 Kč včetně DPH. Námi testovanou silnější verzi e Advance pak pořídíte od 976 900 Kč také včetně daně.
Honda e je ale ve výsledku velmi neobyčejným vozem, který je stvořen pro město. Její vyšší pořizovací cena je pak opodstatněná jistou výjimečností, vůz nejenže skvěle jezdí a výborně vypadá, nabídne také kvalitně zpracovaný interiér, který je navíc nabitý nejmodernějšími technologiemi.
Zdroj: Autorský text
Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora
