Test Harley-Davidson LiveWire: Když legenda jezdí na elektřinu

Img 20200712 084115 1

První elektricky poháněný Harley je na světě. Je toto krok do budoucnosti? Nebo udělali výrobci zásadní chybu, která je bude stát nemalé úsilí o záchranu značky? Tento stroj vyvolává mnoho rozpaků v motoristickém světě, a v mnohém ho rozděluje. Odpůrci ho haní a snaží se ho všemožně pošpinit. Ale jaký doopravdy Harley-Davidson LiveWire je? Jak se na něm jede? Jak se chová? No prostě co je zač? Měl jsem tu možnost se na tomto stroji pár dní povozit a nyní se s vámi podělím o pár zážitků.

LiveWire klame tělem

Začnu tento článek osobním zážitkem, který mě potkal na tomto motocyklu. Při jízdě ve městě jsem zastavil na semaforu a vedle mě přiburácel mladík v postarším ,,tuningovém‘‘ BMW M3. Hudba hrála, že to bylo slyšet asi dva kilometry daleko. Přijel, stažená okna, kšiltovka a sluneční brýle. Červená už byla poměrně dlouho a tak začal túrovat motor. Naprosto přesně vím, co se mu honilo hlavou: „Teď tomu motorkáři napráskám…“. Ale to bohužel nevěděl, na čem to zrovna sedím. Když padla oranžová, tak na to obrýlený frajer opravdu šlápnul, auto začalo kouřit a gumy hvízdat. A toto všechno jsem já viděl ve zpětném zrcátku.

Foto: Tomáš Dunajčík

Ten nástup výkonu opravdu asi nemá obdobu a krouticí moment a veškerý přenos té ohromné energie na zadní kolo je ohromující. Navíc to všechno s minimálním a tak trochu futuristickým bzučením, někomu možná lehce připomínajícím tramvaj. Harley má pro zkrocení toho okamžitého krouťáku několik jízdních režimů, jako Rain, Range, Road a Sport. Dále pak možnost si nakonfigurovat tři vlastní jízdní režimy.

Prošpikován moderními technologiemi

Když už jsme u té technologie, tento stroj disponuje opravdu tou nejmodernější. Například prvkem RDRS, což je ve zkratce soubor systémů které brání ztrátě trakce i při opravdu velkém zrychlení, obráceně ale i během zpomalování nebo brzdění. V praxi to vypadá tak, že když máte tento systém aktivní, tak i při otočením plynu takzvaně na doraz, motorka neprohrábne. Na druhou stranu není to zase žádná zábava, a jsou při tom slyšet trochu divné zvuky, jak odpojuje elektromotor v plném tahu. Systém ABS a kontrola trakce se však dají stupňovat.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Hyundai Santa Fe 2.2 CRDi AT - Sázka na komfort
Foto: Tomáš Dunajčík

Co se týče motoru, jedná se o H-D Revelation elektromotor s permanentním magnetem. Výkon je 105 HP a krouticí moment je omezen na 116 Nm. Asi nemá cenu vysvětlovat, jak to funguje, protože to je tak na týden. Když mám popsat slovy, jaký je ten rozjezd, tak od nuly až do omezovače, který je na nějakých 170 km/h, je prostě pořád stejný, je lineární a hlavně úplně boží. Tohle se musí zažít a jsem přesvědčen, že i těm největším odpůrcům elektrických motorek musí vytvořit překvapený úsměv na tváři.

Klidně i bez brzd

Dalším překvapením je to, že klasické brzdění není ani nijak moc potřeba. Podle nastaveného jízdního režimu LiveWire také rekuperuje, čímž zpomaluje, a získanou energii dodává do akumulátoru. Takže při režimu Sport hodně energie spotřebujete, zároveň však agresivněji rekuperujete. Bez brzd se samozřejmě úplně neobejdete, ale pokud se člověk naučí používat otočení heftu plynu na druhou stranu, čímž se spustí činnost rekuperace, je to třeba ve městě před křižovatkou skvělá možnost, jak bez klasického brzdění zpomalit a zároveň dodat nějakou tu šťávu akumulátoru.

Jako na klasickém stroji

Jízdní vlastnosti v zatáčkách nejsou nijak odlišné od standardní spalovací motorky. Baterie je umístěna tam, kde standardně nádrž, je uložena podélně a poměrně dost vysoko. Ale vzhledem k tomu, že pod ní, skoro až u země, je motor, tak to nepůsobí nijak zásadně na ovladatelnost. Při náklonech jsem měl pocit, že se motorka trochu hůře přemáhá, ale není to nic zásadního a ke konci testu už jsem to ani nezaznamenal.

Mohlo by vás zajímat:  Test Toyoty Highlander 2.5 Hybrid i-AWD – sedmimístné rodinné SUV, které umí být i úsporné
Foto: Tomáš Dunajčík

Zajímavá je funkce využití brzdových světel, ve chvíli aktivní rekuperace. Vlastně když před zatáčkou povolíte heft plynu, začne Harley rekuperovat a rozsvítí se brzdové světlo. Při jízdě s kolegou mě však bylo vytknuto: „Ty pořád brzdíš“, a já na to: „Ale já se brzdy pomalu nedotknul“. Takže úplně dokonalé v běžném provozu to přece jenom není.

Dá se dojet i hodně daleko

Energii elektromotoru dodává instalovaný akumulátor, který je zdrojem potřebné elektrické energie. Harley uvádí použití vysokonapěťové baterie 15.5 kWh s minimálním dojezdem v městském provozu 158 km. Realita, a to cituji výrobce, může být jiná v závislosti na stylu jízdy, počasí a výbavy. Já jsem počítal, že reálný dojezd je opravdu někde kolem 165 km, ale žádné divočení. Pokud člověk jede trochu ostřeji, tak se to poněkud zkracuje. Při pohodové vyjížďce lze skutečně brát údaj kolem 150 kilometrů dojezdu za odpovídající, a tomu přizpůsobit plánování trasy.

Pak ale nastává drobná komplikace s nabíjením. LiveWire má standardně ve výbavě nabíječku, takzvaně Level 1. Je to nabíječka velikostně asi jako k notebooku, která má na jedné straně klasickou vidlici do zásuvky, a na druhé koncovku přímo do stroje. Problém nastává, pokud chcete jet poněkud delší trasu. Pak je nutno počítat a trasu plánovat, protože touto metodou do plného nabití počkáte nějakých 10 hodin.

Mohlo by vás zajímat:  Test Volkswagen Golf GTI - tichá voda břehy mele
Foto: Tomáš Dunajčík

Rychlejší je metoda DC Fast Charge, která nabije baterii z 0 na 100 za necelou hodinku. To pro výlet a občerstvovací pauzu zcela postačí. Neříkám, že problém je ve stroji, ale v síti rychlonabíjecích stanic, kterých zatím není mnoho.

V reálu vypadá ještě lépe

Co se týče designu, je Harley Davidson LiveWire celkově povedený, a přiznám se, že v reálu vypadá ještě lépe než na fotkách. Jízdní pozice je celkem přirozená, spíše agresivnější. Nijak mě neboleli záda nebo ruce, vše je tam kde to čekáte. V přístrojové kapličce je 109 mm dotykový display. Je však možno listovat v menu i pomocí kurzoru na řídítkách. Infotainment je kompatibilní s Bluetooth a je možno propojit také pomocí H-D Connect aplikace, která třeba při klasickém nabíjení ze zásuvky dokáže i na dálku ukázat, kolik ještě zbývá.

Celkově mě motorka hodně bavila, a co se týče jízdy jako takové, tak nemám co vytknout. Za mě se elektrický Harley zcela vyrovná konvenčním motocyklům. A po svezení na elektrickém stroji musím říci, že ve mně o toto odvětví vzbudil ještě větší zájem. Docela jistě vím, že se najdou i lidé, a hodně jsem jich potkal, kteří budou opovrhovat tímto strojem, a budou ho hanit. Ale všem těmto doporučuji, než začnete psát komentáře typu „elektromotor patří do pračky ne do motorky“, svezte se na tomhle… Zkuste to a nesuďte jen z komentářů na internetu. Každý, kdo má rád jízdu na motorce, a alespoň trochu moderní techniku, musí být nadšený tak jako já.

Zdroj: Autorský text

Zdroj fotografií: Vlastní fotografie autora
Tomáš Dunajčík

O Tomáš Dunajčík

Kontakt na autora: tomas.dunajcik@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora