SUV, MPV, shooting brake, kupé, sedan, kombi, pick-up, fastback, pětidveřový fastback, pětidveřový shooting brake… zkrátka čert aby se v tom vyznal. Kategorie se boří, přibývá kříženců (tzv. crossoverů) a automobilky si vyrábějí co chtějí a také si to notně freestylově pojmenovávají. A proto máme v testu SUV-kupé Renault Arkana.
Psal se rok 2008, když na trh vstoupilo BMW X6. Vůz, který vytvořil další ze „sub-kategorií“ – SUV s velmi dynamickou linií střechy, takzvané SUV-kupé. Při svém uvedení se to mohlo, na první dobrou, tvářit jako úplný nesmysl. Auto, které subjektivně může být hezčí, ale vykoupeno je to nižší praktičností a vyšší cenou. Jenže ono se to chytlo. A tak tu dnes vedle X6 máme také konkurenční GLC, SUV-Sportbacky od Audi a další… Vedle dynamických linek a německého původu tyto vozy pak spojuje zejména cenovka cílená na movitější klientelu. No a pak přišel Renault s myšlenkou, zpřístupnit tento designový směr masám. A tak, milí čtenáři, vznikla Arkana.
Kde ses vzala?
Arakana byla poprvé představena v květnu 2019 v Rusku. Rusko je samozřejmě trhem silně odděleným od evropského. Arkana tam stojí na starší a jednodušší platformě Renaultu Duster (Dacie se totiž v Rusku vyrábí pod značkou Renault, starší modely případně jako Lada). Vzhledem k pozitivním ohlasům byla Arkana přepracována na modernější CMF-B Platformu (na které stojí třeba Clio V nebo nový Captur) a v únoru 2020 představena v Jižní Koreji. A následně jsme se, v září loňského roku, dočkali konečně i v Evropě.
Co je to za jméno?
Že je jméno Arkana odvozeno z latinského Arcanum (což znamená něco jako „tajemství“) není samo o sobě až tak zajímavé… Mnohem zajímavější je, že v zemích bývalé Jugoslávie byla Arkana uvedena pod označením Megane Conquest.V devadesátých letech totiž jistý Željko Ražnatović zformoval na balkáně takzvanou „srbskou dobrovolnickou gardu“, která zejména během války v Jugoslávii páchala různá zvěrstva na civilním obyvatelstvu… a přezdívka tohoto válečného zločince byla právě „Arkan“. Otázkou samozřejmě je, nakolik bylo moudré vyměnit jméno vraždícího psychopata za „Conquest“, což prakticky znamená „dobytí“. No, snad markeťáci Renaultu věděli, co dělají…
Na holky funguješ líp, než BMW
Jednou větou? „Je to designovka.“ Kamkoli jsem přijel, vzbudila mnohem více pozornosti, než třeba BMW X1, které jsem měl k testu posledně. Arkanu jsem musel neustále někomu ukazovat, předvádět… proboha, to se musí prodávat samo! A zcela jednoznačně vedl zájem něžnějšího pohlaví. Jak exteriér, tak interiér, jako by byly zaměřeny naprosto přesně na mladé maminky s jedním až dvěma dítky, které chtějí „něco vyššího a bezpečného a zároveň hezkého“. Tohle totiž Arkana splňuje takřka bezkonkurenčně. I za sebe, jakožto příznivce hot-hatchů a obecně nepříliš praktických aut, musím přiznat, že se mi v příplatkové petrolejové „modré Zanzibar“ to auto vlastně docela líbilo.
Ty jsi ale sexy Captur
Nový Captur se oproti své předchozí generaci, troufl bych si říct, designově povedl. Arkana to ale na stejné platformě CMF-B dotáhla ještě o kus dál. Při zachování (alespoň přibližně) výšky a šířky přidala Arkana cca 10 centimetrů na rozvoru a téměř 35 centimetrů na celkové délce, čímž dokonce přerostla Kadjar posazený o třídu výš. Auto díky natažení rozhodně nepůsobí disproporčně, spíš se výborně povedlo zdůraznit „emotion of motion“ – zkrátka působí dynamicky i při statické prezentaci. Má trošku boky jako skříň a větší (vyšší) zadek… ale při téhle siluetě se s tím zkrátka musí počítat.
Račte vstoupit
Podobnost s Capturem je pak patrná i v interiéru. Na první pohled zaujme na výšku orientovaný displej infotainmentu Easy Link s úhlopříčkou téměř deset palců. Slušné rozlišení a Apple Carplay / Android Auto po kabelu jsou sympatické; orientace v rozhraní jako takovém ale není úplně intuitivní. Jednodušší a starší MediaNav býval blbuvzdorný, ale doba jde zkrátka dopředu. Vizuál ovládání automatické klimatizace (manuální otočné voliče s displejem uprostřed) je společný s levnějšími Daciemi, nijak to však neuráží. Co působí trochu lacině je silně plastový panel klavírových tlačítek mezi ovládáním klimatizace a infotainmentem.
Tlustý věnec volantu potažený jemnou kůží padne dobře do ruky. V kombinaci s příplatkovým výhřevem (volantu a předních sedadel) se jedná o ideální kombo pro nevyhnutelné cesty chladnými podzimními dny. Jen by mě zajímalo, kde je horní hranice počtu tlačítek na multifunkčním volantu… Co není úplně šťastné je tlačítko výhřevu volantu hned vedle naklápění světel – při přehmatu v rozespalém ránu tak čekáte teplo a místo toho si svítíte pár metrů před auto. Sdružený přístrojový štít zobrazuje mnoho informací, dá se v něm však zorientovat a zachovává klasickou ideu dvou kruhových ukazatelů. Zobrazovat dokáže míru ekologičnosti jízdy, stav pohonu, rekuperace, nastavení adaptivního tempomatu a další parametry.
Příplatková plně elektrická sedadla nabízí boční vedení adekvátní charakteru vozu, interiér je prostorný a středový panel netlačí do nohy tak jako u Meganu. Vzhledem k většímu rozvoru než má Captur nebo Kadjar pak nabízí Arkana spoustu místa i na zadních sedadlech. Dynamická linie střechy kupodivu nijak neubírá místa nad hlavou. Zavazadlový prostor je dlouhý, ale tím, že měl testovaný vůz navíc plnohodnotnou rezervu, přišel o výhodu dvojitého dna. Výsledek byl tedy jaksi plytký… V dnešní době při existenci asistenčních služeb úplně na všechno bych od potřeby rezervy klidně upustil, ve prospěch výrazně většího objemu kufru.
Hybrid mezi hybridy
Renault se chlubí tím, že při konstrukci systému „E-Tech Hybrid“ využil více než 150 patentů pocházejících většinou z Formule 1. Výsledek je, řekněme, zvláštní. Základ celého ústrojí tvoří atmosférická šestnáctistovka s výkonem pouhých 69 kW. Dalších 36 kW přidává elektromotor a zbývajících 15 kW si k tomu přisadí tzv. „startér-generátor“. Při kombinovaném maximu tak Arkana nabízí 105 kW (143 koní). Spalovací motor je spojený s čtyřstupňovým automatem, elektromotor je pak začleněn přímo do převodovky a nabízí dva převodové stupně. Korunu tomu pak nasazuje baterie o kapacitě 1,2 kWh. Dost ale k technikáliím, důležité je, jak celé to ústrojí vlastně funguje.
Odpověď je: Ve městě naprosto skvěle. Při rozjezdech ze semaforů je tam díky elektrické dopomoci padesátka prakticky hned. Když volič převodovky přesunete do polohy B (silnější rekuperace) dá se Arkana ovládat prakticky jen plynovým pedálem. Pravda, chce to trochu defenzivnější styl jízdy a pokud je potřeba úplně zastavit, musíte šlápnout na brzdu. Ale je to příjemné a při městském popojíždění se prakticky posouváte elektrickými přískoky neb elektromotor „oddře“ tu práci s rozjezdem z nuly a při udržování rychlosti se teprve připojí motor spalovací. Díky 1,2kWh baterii by měla Arkana umět až 3 čistě elektrické kilometry v kuse. „Elektrifikace“ se dá aktivovat i tlačítkem, jakmile je baterie nabitá nad polovinu kapacity, ale příjemnější je si užívat, jak je celý systém sladěný a vše se děje automaticky. Spotřeba se díky tomu dá i při popojížďkách neustále ucpanou Prahou držet kolem pěti litrů.
Mimo město už výhody tohoto systému tolik nevyniknou, trochu vás zrychlí na výjezdu ze začátek nebo rozjíždění do křižovatky, ale k nějaké svižnější jízdě Arkanu nedonutíte. Podvozek vycházející z Clia má s velkým SUV na osmnáctipalcových kolech co dělat a vybízí spíš ke klidnější jízdě. Naladěný je však adekvátně charakteru auta.
Na dálnici pak Arkaně nejvíc svědčí pravý pruh. Jakýkoli pokus o zrychlení prudší než vlažné vyžene z atmosférické šestnáctistovky i toho posledního koně. Kapacita baterie vám mizí před očima a o nějakém tempomatu v levém pruhu si můžete nechat zdát.
Arkana je zkrátka městský tvor. Tehdy oceníte příkladnou dynamiku v nižších rychlostech, úsporu paliva v městském provozu nebo vynikající tempomat s funkcí „Stop & Go“. Co trochu zamrzí nás měšťáky je fakt, že vzhledem k tomu, že hybrid v tomto případě spoří jen mírně, nedostanete se pod bájných 50g CO2 na kilometr, tudíž nemáte nárok na „EL“ značky a parkování v Praze (případně i dálniční známku) zdarma. Pokud ale hledáte stylovku na dojíždění z periferie do civilizace, pak je Arkana tou pravou volbou.
Foto: Autor
