Při jízdě autem na nás na každém kroku číhá poměrně velké množství nejrůznějších nebezpečí. V jarních měsících je jedním z nich i takzvaný aquaplaning. Víte, co při něm případně dělat či nedělat?
Jak aquaplaning vznikne?
Slovem aquaplaning je označován stav, kdy pneumatika automobilu přestane zvládat odvádění vody a důsledkem toho začne auto na silnici „plavat“. Voda, kterou pneumatika nestačí odvádět pryč, se totiž dostane pod pneumatiku a doslova ji nadzvedne z povrchu vozovky. Jde o poměrně nepříjemnou situaci, která navíc, pokud nezareagujete vhodně, může být i velmi nebezpečná. Zjednodušeně se dá říci, že v případě aquaplaningu je nejdůležitější nezazmatkovat.
Nejen voda, ale i rychlost a stav pneumatik
Aquaplaning vás může často potkat právě v nadcházejících jarních měsících, kdy na vozovce zůstává stát voda. Aquaplaning nejčastěji postihne přední kola vašeho vozidla, někdy pouze jedno kolo, v jiných případech obě dvě. Pro doplnění ještě dodejme, že stojící voda nebývá jedinou příčinou aquaplaningu, častá je její kombinace s dalšími riziky – především s příliš rychlou jízdou a nevhodným dezénem pneumatik, příliš ojeté pneumatiky jsou k aquaplaningu mnohem náchylnější. Jan Faktor ze školy bezpečné jízdy v souvislosti s dezénem pneumatiky uvádí, že optimální hloubky dezénu jsou tři milimetry.
Nejdůležitější je klidná hlava
Tolik k vysvětlení principu aquaplaningu. Jak se ale v takové situaci nejlépe zachovat? Jak jsme již zmínili výše, nejdůležitější je zachovat klidnou hlavu a nehýbat volantem. Optimální je mít všechna čtyři kola rovně, vyšlápnout spojku a čekat, než aquaplaning sám od sebe skončí. Proč je tak důležité nehýbat volantem? Mohlo by totiž dojít k tomu, že některá z kol by následkem pohybu volantu získala zpět svůj kontakt s vozovkou, jiná ale ne, a to by mohlo způsobit smyk či prudký pohyb auta do strany. Nejlepší je samozřejmě aquaplaning nedopustit, to obnáší nejen v případě deště snížit rychlost auta, přibližně o 15-20 km/hod, ale také pravidelnou kontrolu hloubky dezénu vašich pneumatik.
