Pokud se při svých prázdninových toulkách vydáte do slovenské metropole, doporučuji zastavit se alespoň na chvíli v Múzeu dopravy, které je situované hned vedle hlavního vlakového nádraží. Pro fanoušky československého automobilového průmyslu totiž nabízí hned několik unikátních exponátů.
Vedle automobilů, jež jsou situovány ve dvou rozměrných halách, nabízí muzeum také několik historických vlaků a další doplňky, vážící se k železniční či silniční dopravě. Ještě než vůbec vstoupíte do první haly, máte možnost zhlédnout venku stojící nákladní automobily a autobusy. Mezi nimi stojí za zmínku především prototypy SNA Devín, jinak také stredný nákladný automobil, s krátkým nebo dlouhým rozvorem. Tyto modely byly v Bratislavských automobilových závodech vyvíjeny těsně před pádem komunistického režimu jako případná náhrada velmi zastaralé Pragy V3S. Vedle běžného nákladního automobilu existoval také stredný terénní automobil STA Devín s uspořádáním 6×6. Slovenské prototypy doplňovala venku zvedací plošina na podvozku Škody 706 RT nebo několik autobusů včetně vysokomýtské Karosy.
První hala muzea bude zajímat především příznivce předválečných automobilů. Široké zastoupení zde má Tatra s typy 12, 57 nebo 57 Sport. Zajímavým exponátem je též šedá Praga Piccolo, respektive Praga Golden v předrenovačním stavu. Modely západoevropských automobilek zastupuje Fiat 500 Topolino, několik Mercedesů nebo nádherný žlutý De Dion. Až z USA přicestoval na Slovensko vzorně zrenovovaný Ford T alias plechová Lízinka. Druhá výstavní hala je umístěná za tou první a skrývá hned několik pokladů, které mají v rodném listě napsané jako místo vzniku Bratislavu. Nejrozměrnější je mikrobus Tatra 603 MB s motorem Tatry 603, vyrobený v roce 1961 v pobočném závodě Tatra Bratislava. Z pozdějších Bratislavských automobilových závodů pochází dvojice užitkových automobilů MNA 900 a MNA 1000. Rozklíčování názvu je podobné jako u výše zmíněných modelů SNA – MNA je totiž zkratka pro malý nákladní automobil s nosností 900, popřípadě 1000 kilogramů. Hnědý prototyp MNA 900 se chlubí množstvím dílů ze Škody Favorit a designem z pera Milana Biroše, výrazně modernější MNA 1000 vznikal ve spolupráci se sovětským Moskvičem těsně před pádem komunistického režimu a za jeho návrhem stojí inženýr Mičík. Ten stejný pán se po konci BAZ dal na výrobu vlastních automobilů pod značkou Mibra, přičemž jeden z jeho projektů je k vidění vedle řady MNA. Model 2000 vznikl v roce 1997 a vedle sanitní úpravy se vyznačuje též motorem Ford a pohonem všech čtyř kol.
V době mé návštěvy byla naproti této čtveřici umístěna výstava „od Tudora po Locustu“, zaměřená na poválečný vývoj a výrobu automobilů Škoda v Mladé Boleslavi a později také v Bratislavě v BAZ. Nejstarším exponátem byl model 1101 Tudor a přes Octavii, Felicii, MBčko, 100 a 105 se dostanete až ke kupé Garde, kterých bylo v Bratislavě zkonstruováno několik stovek, respektive poctivě zrenovovanému prototypu Locusta, což je Garde s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol. V depozitáři pak Múzeum dopravy skrývá například prototyp Oficiál, jenž je dle dostupných informací v dost zuboženém stavu. Doplněk celé expozice Škodovek tvořila upravená Fabia Scout. Vedle automobilů je ve druhé hale umístěno i několik maket automobilů, převážně z Bratislavských automobilových závodů, motocyklů nebo tříkolový Velorex.
Pokud tedy patříte k fanouškům československého automobilového průmyslu, pak je expozice v Bratislavě určena právě Vám. Před návštěvou doporučuji najít si alespoň základní informace o již neexistující BAZce, respektive jejich modelech SNA, MNA nebo Locusta. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že si pak celé muzeum užijete o to víc…
