Když si kolega z redakce vyrážel převzít k týdennímu testu Ford Focus ST, nepokrytě jsem mu záviděl. Sportovně laděný hatchback s přeplňovaným benzínový motorem, to je přece sen. Namísto toho jsem si vysloužil Opel Grandland X Hybrid4 – už z názvu bylo jasné, že půjde o něco velkého a tak trochu na baterky. Jenže ona ta věc má 300 koní…
Co je ten Grandland vlastně zač?
Opel Grandland X je prvním SUV značky Opel, vyrobeným pod taktovkou koncernu PSA. Platformu prakticky sdílí s Peugeotem 3008, hraje však na výrazně konzervativnější notu. Grandland X si můžete dopřát buďto s benzínovým nebo dieselovým motorem (v obou případech jen s předním náhonem) nebo jako plug-in hybrid. V tom případě je na výběr mezi variantou Hybrid2 s pohonem jen předních kol nebo Hybrid4 – analogicky – s pohonem všech kol.
V testovaném voze pracuje pod přední kapotou osvědčená „jednašestka“ o výkonu 147kW(200k) vypůjčená od Peugeotu, ve spojení s elektromotorem o výkonu 81kW. A vzhledem k tomu, že testujeme model Hybrid4, nesmíme zapomenout na druhý elektromotor o výkonu 83kW umístěný u zadní nápravy. Celkový efektivní výkon téhle soustavy pak je 221kW – tedy magických 300 koní. Na silnici se tohle stádo přenáší pomocí osmistupňového automatu s možností řazení pádly pod volantem.
Taťka s kšiltem dozadu
Grandland X na první pohled (ne)zaujme konzervativním designem. Ani devatenáctipalcové ráfky vzhledem k velikosti auta nepůsobí nijak nepatřičně. Celkově vnější vzhled/proporce budí dojem tradičního a kompaktního auta a Opel se tady zdaleka nepouštěl do takových experimentů jako sesterský Peugeot se svou 3008. Co však přeci jen strhne vaši pozornost je černě lakovaná střecha (fakticky včetně všech sloupků vyjma déčkového) a příplatková černě lakovaná kapota, které rozbíjí monotónnost bílé perleti. Trochu extravagantní? Ano. Možná i mírně nepatřičné. Ale spolu s černým oplastováním ve spodní části karoserie (lemy blatníků, spodky dveří, prahy, spodní část nárazníků) se jedná o opticky fungující celek a po pár dnech jsem si na kontrastní černobílou kombinaci zvykl do té míry, že se mi snad i začala líbit.
Jako v obýváku
V interiéru Vás obejmou sedadla čalouněná černou kůží – vpředu s třístupňovým vyhříváním a ventilací a také velmi slušným bočním vedením. Pomalejší nástup výhřevu (i na nejvyšší stupeň) budiž vynahrazen faktem, že je vyhříván nejen sedák, ale i bederní oblast – což musím jednoznačně pochválit. V novoročních teplotách pod nulou pak zamrzela absence vyhřívaného volantu v testovaném voze – v letošním modelovém roce to však Opel napravil a spolu s koženými sedadly už jde tato vymoženost ruku v ruce. Řidičovo sedadlo je pro nalezení optimální polohy za volantem plně elektricky nastavitelné (s pamětí). U spolujezdce jde pak o kombinaci s klasickým manuálním posuvem. Samozřejmostí je multifunkční volant nastavitelný výškově i podélně.
Tradice, bez nějakých výstřelků, se Opel drží i na přístrojovém štítu. Nečekejte žádné displeje, tablety nebo digitální ukazatele. Dominují tu dva klasické analogové budíky. Rychloměr a takzvaný „ekonoměr“ – tedy přístroj, který Vám dává najevo, jak moc ekonomicky zrovna jedete. Od modré rekuperace (zpětného získávání energie při zpomalování), přes zelenou ekologickou jízdu (v hybridním režimu jde o jízdu čistě na elektřinu) až po zbytek stupnice, směrem k plnému výkonu celé aktivní soustavy. Kapličku přístrojů pak doplňují malé ukazatele stavu nádrže a úrovně nabití baterie a pod nimi displej palubního počítače zobrazující spotřeby, dojezdy a případně i tok energie.
Středové konzoli vévodí displej infotainmentu poskytující vedle standardního rádia, navigace a nastavení samotného vozidla také možnost integrace smartphonu ve formě Apple CarPlay, případně AndroidAuto. Velmi pohodlné a velmi návykové. O kousek níž se pak skrývá ovládání dvouzónové automatické klimatizace (pro jemnější doladění např. směru ofuku je ale nutné využít dotykového displeje). Volič jízdních režimů osmistupňové převodovky vám pak může být důvěrně známý z již několikrát zmiňovaného Peugeotu 3008, stejně tak volič systému pohonu.
Královskou porci vnitřního prostoru nabízí Grandland X nejen vpředu, ale i pro zadní cestující. Lavice sice není posuvná, ale i tak je místa naprostý dostatek i pro rozložitější pasažéry. Při čtyřmístném obsazení pak nabízí uprostřed loketní opěrku; případně průvlak na lyže. Drobným negativem by se mohl zdát zavazadlový prostor – oproti konvenční benzínové variantě ztrácí více než sto litrů objemu. Základní objem 390l lze ale sklopením zadních sedadel zvětšit na více než 1.500 litrů. Odpůrci hybridů by určitě okamžitě prohlašovali: „Za to můžou baterky!“, ale není tomu tak. Baterie jsou umístěny spíše pod zadními sedadly. Svou porci objemu zavazadelníku si tak ukrojil zejména fakt, že se jedná o vůz s pohonem všech kol. Ten totiž, jak jsem již zmiňoval, u Grandlandu X v kombinaci s konvenčním benzínovým/dieselovým motorem prostě nepořídíte. Čtyřkolka tedy jedině v plug-in hybridní variantě.
Jak všechen ten výkon přenést na silnici?
Grandland X nabízí čtyři jízdní režimy – Electro, Hybrid, Sport a 4WD.
V případě režimu Electro se jedná, jak už název napovídá, o čistě elektrický provoz. S plně nabitou 13,2kWh baterií lze v tomto režimu ujet více, než 50km rychlostí až cca 135km/h. Realita se samozřejmě odvíjí od profilu trasy a řidičského stylu. S tím pak souvisí nezbytná otázka: „Kde tu elektřinu vzít?“. Možností je hned několik. Nabíjením z veřejných rychlonabíječek máte „plnou“ již během necelých dvou hodin. Z domácí sítě (nedisponujete-li „wallboxem“) si na maximální dobití počkáte cca 8 hodin – ideálně tedy zapojit v garáži přes noc a ráno vyrazit do práce prakticky bez uhlíkové stopy. Spotřeba tedy při správném profilu trasy, vzdálenosti, teplotě a konstelaci hvězd může být prakticky nulová.
Režim Hybrid bych si troufl (zejména při delších cestách) označit jako výchozí. Přechody mezi jednotlivými typy pohonu jsou prakticky nepostřehnutelné a spalovací motor o sobě dá vědět jen pod vyšší zátěží. Odhlučnění je příkladné. Když pak máte, třeba při delší cestě, úplně vybito, funguje Grandland X jako takový mild-hybrid. Při brždění/klesání se dobíjí a opětovný rozjezd pak zvládne klidně i čistě elektricky. Poklidná okresková spotřeba se pak s rezervou vejde do sedmi litrů. Při svižnějším dálničním tempu musíte počítat s masou, kterou je potřeba rozhýbat a aerodynamickým odporem, který je potřeba překonat – tehdy si bezmála dvoutunové SUV umí říct i o devět litrů benzinu na sto kilometrů. Smíříte-li se s krátkodobě vyšší spotřebou, může být atraktivní i funkce eSave, kdy využíváte prakticky jen spalovací motor, který kromě pohonu auta slouží zároveň jako generátor elektrické energie. Za jízdy vám dobíjí baterii – můžete si vybrat, zda do výše elektrického dojezdu 10km, 20km nebo „do plna“. Vykoupeno je to však spotřebou atakující 14 litrů.
Kdy vám ale takto propáleného benzinu nebude líto? Jedete. Nestíháte. Nemáte čas nabíjet. Ale přitom víte, že vás za pár desítek kilometrů čeká Vaše oblíbená okreska. Přepnete tedy do eSave a se zvýšenou spotřebou si generujete energii do zásoby. A proč? Přeci abyste s první utaženou zatáčkou přepnuli do režimu Sport a nechali Grandland X naplno rozbalit celých 300 koní, které hybridní soustava nabízí. Po sešlápnutí pedálu na podlahu následuje kickdown klidně o čtyři rychlostní stupně, po kterém se Opel zakousne do asfaltu všemi čtyřmi koly a vyrazí vpřed. Po šesti sekundách už ručička rychloměru atakuje stovku a příval výkonu neustává ani při rychlostech notně vyšších. V zatáčkách vám Opel ale připomene, že řídíte SUV. Těžiště je vysoko, brzdit musíte s předstihem a boční vedení sedadel má také své limity. Ne, není to sporťák – to ostatně od vozu téhle kategorie ani nelze očekávat. Přesto však podvozek působí jistě, a přitom ne tvrdě a to ani na okreskách s horším povrchem. Auto se nijak přehnaně nenaklání a zmiňovaných 300 koní vám kromě svižnějšího svezení zajistí také výkonovou rezervu pro bezpečnější předjíždění.
Posledním režimem pohonu je pak 4WD. Svým způsobem by se dalo mluvit o elektronické uzávěrce, jenže není co uzavírat… Díky možnosti čistě elektrického pohonu obou náprav, vám režim 4WD umožní pohybovat se v terénu prakticky krokem. Ať už jde o klesání, stoupání – není třeba řešit ideální otáčky, protože elektromotor nabízí dostatek točivého momentu prakticky okamžitě. Funguje precizně i na zasněžených kopcích a v nenadálých prudkých stoupáních – i mimo silnici tedy Opel příjemně překvapil.
Chcete mě?
Celkově je Opel Grandland X Hybrid4 skvělou volbu pro příznivce moderních technologií, kteří na sebe ale nechtějí příliš upozorňovat a preferují nenápadnost před extravagancí. Vedle města se nezalekne ani nezpevněných cest a vzhledem k rozsáhlé vnitřní výbavě, pohonu všech kol a plug-in hybridnímu systému je i cenovka startující na 1,2mil. Kč opodstatněná.
Foto: Autor
