Modely s karosérií kupé měly v historii mladoboleslavské Škodovky vždy pevné místo. Stačí vzpomenout produkční 110R Coupé, Garde nebo Rapid, respektive koncepční Super Sport, později předělaný na Ferat. Od převzetí koncernem Volkswagen nicméně Škoda kupé nevyrobila. Až do ženevského autosalonu 2002.
Překvapením stánku domácí automobilky se stalo velké kupé Tudor, toho času vůbec první koncept Škody, který nevedl přímo k sériovému automobilu. Nepřehlédnutelným činil, a do jisté míry stále ještě činí, Tudor především červený lak karosérie v kombinaci s 18palcovými koly a chromovanými doplňky. Především zadní část působí i na dnešní poměry velmi elegantně a neokoukaně. Z velké části za to může optika světel, nepostrádající typický tvar písmene C, a chromovaná lišta s viditelným označením modelu. I profil karosérie s mohutným zadním sloupkem nebo již zmíněnými koly se designérům z Česany povedl. Na první pohled se ani nechce věřit, že má Tudor na délku 4803 mm, na šířku 1765 mm, na výšku 1469 mm a mezi nápravami 2803 mm. Pokud je někde patrná příbuznost s prvním Superbem, pak je to v přední části. Zde si designéři pohráli především s tvarem nárazníku, který působí o mnoho dynamičtěji než u sériové limuzíny, světla i kapota jsou však z velké části stejné.
Po přesunutí se do kabiny poznáte pravé zaměření auta, kterým není řezání zatáček na okruhu, ale polykání kilometrů na německých dálnicích. Dominantní je krémová barva koženého čalounění i spodní části palubní desky, na tu chytře navazuje černě lakovaná vrchní část. Dělícím prvkem je v tomto případě chromovaná lišta, táhnoucí se téměř po celé šířce interiéru. Zajímavým prvkem je přístrojový panel – ten totiž nezapře původ v sériových modelech Škody, zároveň je však díky mohutným chromovaným rámečkům dostatečně luxusní, aby se v podobně zaměřeném kupé mohl objevit. Do sériových vozů s okřídleným šípem se nikdy nedostal například tříramenný volant nebo světle modře zbarvené displeje navigace a klimatizace, které se objevují na středovém panelu.
Díky technickému základu v tehdy již sériově vyráběném Superbu (vpředu jsou dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu podélné závěsy se zkrutnou příčkou a vinuté pružiny) je Tudor plně funkčním konceptem. Pod jeho kapotou najdeme 2.8litrový zážehový šestiválec, rovněž ze Superbu, o výkonu 193 koní s točivým momentem 280 Nm. Poháněná jsou přední kola skrze pětistupňovou manuální převodovku. Detailnější technické údaje bohužel Škoda nezveřejnila, hovoří se však o zrychlení na 100 km/h za asi 8 sekund, maximální rychlosti 240 km/h a pohotovostní hmotnosti 1500 kg.
Už při prvním představení automobilka jasně deklarovala, že jde pouze o designové cvičení s nulovou šancí na výrobu. V dalších letech a po objetí několika autosalonů se koncepční kupé přestěhovalo do sbírek značkového muzea v Mladé Boleslavi, kde jej můžeme díky přístupnému depozitáři obdivovat dodnes. Zub času a dost možná také nešetrné zacházení se však podepsal na nynějším stavu konceptu. Jedno ze zadních světel je totiž rozbité a své nejlepší časy má za sebou také výše zmiňovaná chromovaná lišta na pátých dveřích. Přesto koncept určitě stojí za to vidět a připomenout si, že i Škoda mohla vyrábět emocemi nabitá auta.
Zdroj: Škoda, autap5.eu
