Pro nové majitele vozů Jeep si oficiální importér těchto automobilů připravil školu jízdy v terénu. Majitelé se tak s autem více sžijí a objeví možnosti a hranice nového miláčka. Akce je pro lidi, kteří si Jeep zakoupili v roce 2012. Je bezplatná a dobrovolná. Jenom hlupák by si jí nechal ujít. A protože my nejsme hloupí, s velkým nadšením jsme kývli na nabídku zúčastnit se. Dostali jsme tak příležitost náležitě v terénu otestovat Grand Cherokee Overland s naftovým třílitrem pod kapotou.
Celá událost je dvoudenní – začátek byl stanoven na 6 hodin v pátek odpoledne, kdy se všichni účastníci postupně sjeli a ubytovali. Následovala večeře a teoretická prezentace funkcí pohonu 4×4 jak luxusních modelů Grand Cherokee, tak ryze terénních Wranglerů. Během přednášky byla příležitost pro dotazy, které jistě každý nový majitel má. Na dotazy odpovídali a celou akci pořádali Pavel Kolář a Míla Janáček s Jardou Svatoněm, všechno zkušení offroadisté. Občas je ve výkladu podpořil technickými informacemi zásobený pan Roman Javořík, ze zlínského zastoupení Samohýl MB a.s.
Po teorii následovala volná zábava, během které jsme se s ostatními účastníky vzájemně seznámili. A protože se nejlépe seznamuje u skleničky něčeho dobrého, strategicky jsme se přesunuli do přilehlé hospůdky. Noc byla dlouhá a vyslechli jsme si během ní spoustu zajímavých příběhů od Míly Janáčka i ostatních přísedících.
Druhý den se vstávalo časně. Snídaně byla formou švédských stolů. Poté jsme se hromadně přesunuli na autokrosovou a rallyekrosovou trať známou jako Přerovská rokle. Na místě jsme se rozdělili na dvě skupiny. V jedné byli majitelé luxusních modelů Grand Cherokee pod vedením Jardy Svatoně. Míla Janáček si vzal na starost druhou skupinu Wranglerů. Před samotnými jízdami jsme se ještě důkladně obeznámili s nastavením terénních režimů systému Quadra Drive a Quadra Lift (výbava Overland/Summit). Po přidělení vysílačky pro přijímání pokynů od instruktorů jsme byli připraveni vyrazit do terénu.
Jeep Academy je hlavně o individuálním přístupu. Jde o to, aby si opravdu každý osvojil návyky pro jízdu v náročném terénu a nebál se využívat svůj Jeep na hranici jeho možností. Z toho důvodu jsme přes překážky jezdili jednotlivě a byli z venku navigováni prostřednictvím vysílačky.
Terén Přerovské rokle je písčitý, se spoustou výjezdů a sjezdů či jiných terénních překážek. Postupně jsme objevovali funkce, jako jsou asistent pro sjíždění kopce, redukční převodovka spjatá s uzávěrkou mezinápravového diferenciálu. V praxi jsme si také ukázali systém aktivního přerozdělování točivého momentu na jednotlivá kola. Nikdy bych nevěřil, že kopec, který bych nesešel pěšky, půjde nejen sjet, ale i vyjet a to prosím na sériově dodávaných pneumatikách, jež jsou určené převážně na asfalt. V momentu, kdy přes kapotu byla vidět pouze obloha a jako první ve skupině mi byl udělen pokyn „Jeď“, jsem se tedy rozjel… Přední kola se přehoupla přes zlom a já zůstal pověšený v pásech a zapřený vší silou o volant, abych neskončil rozmáznutý na čelním okně jako moucha. V tento moment přišel na řadu asistent pro sjíždění kopců. Nevěřili byste, jak těžké je potlačit pud sebezáchovy a z opravdu velkého „padáku“ pustit brzdy a vše přenechat na starost elektronice. Ta si s tím bez mrknutí oka poradila a auto se i s mou maličkostí ocitlo pod kopcem. Takových horkých chvilek bylo mnoho, ale důkaz, že jsme já i auto v pořádku dorazilo domů, si právě čtete.
Po technických pasážích jsme se sešli ve stanu, kde byla připravena spousta dobrého jídla a pití. Rádi jsme se osvěžili a chvíli si odpočinuli. Plní sil jsme opět usedli do vozů a tentokrát je jeli prohnat po autokrosové části rokle, kde jsme si v bezpečí uzavřené trati mohli vyzkoušet chování aut v rychlostech, mnohdy přesahující dálniční limity. Neřadili jsme se na startovním roštu jako v Fjedničkách. To by dost dobře nešlo jednak kvůli bezpečnosti a hlavně kvůli všudypřítomnému prachu, který se za auty zvedal jak písečná bouře a bylo jím obaleno takřka vše, včetně nás. Po navolení sportovního režimu jsem vyrazil na trať a v opravdu ostrém tempu Granda potrápil v tempu rallyekrosových závodů. Po ujetí 3 kol se nejen Grand, ale i já cítil jako ryba ve vodě a postupně jsme přidávali na tempu. Auto se na písku nechalo krásně vodit bokem, bylo řiditelné plynem jako by to ani nebyl teréňák, ale spíše závodní náčiní a chvílemi mě přepadal pocit, že právě k tomuto byl Grand Cherokee vyroben. Velké překvapení přišlo, když se 2,4 tuny vážící auto ocitlo ve vzduchu. Tato situace nastala na dlouhém mírném horizontu, kde se Grand prostě vznesl. Mít křídla, křižujeme vzdušnými prostory Přerova dodnes. Následovalo ladné dosednutí, jakoby se nic nedělo – vzduchový podvozek si se vším poradil. Po dalších několika kolečkách jsem musel usoudit, že inženýři odvedli velice dobrou práci. V závěru, kdy na trati nebyl nikdo kromě mě, jsem udělal kolečko na zchlazení turbodmychadla a brzd.
Po vydovádění se všichni sjeli ke stanu, kde proběhlo společné focení u Wrangleru ve válečných barvách Jeep Academy. Organizátoři dodali na závěr celé akce několik slov, každý dostal pár připomínkových předmětů včetně certifikátu absolvování Jeep Academy. Poté už nás čekalo pouze dojemné loučení s výbornou partou lidí, vyměňování kontaktů a cesta domů.
Byly to skvělé dva dny, při kterých jsme se naučili ovládat testovací Grand Cherokee, překonávali jsme mnohdy i strach, bavili se a hlavně si užívali možností, které vozy Jeep poskytují. Po celou dobu se o nás staral tým zkušených profesionálů a já jím tímto za všechny zúčastněné posílám ještě jednou velké díky!
