Prvním proudnicovým vozem automobilky Tatra, který se dostal do výroby, byl typ 77. Prezentace vozu proběhla v Praze v březnu 1934. A vybraní novináři měli možnost vyzkoušet vůz i na karlovarské silnici. Proudnicový vůz působil na dobové poměry velmi nezvykle. To se však setkalo s pozitivním ohlasem laické i odborné veřejnosti. Již tehdy se řidiči podivovali, že pocitově se rychlost zdá mnohem nižší. Vizí automobilky byl vůz, který byl měl ladně plout (podobně jako vzducholoď) na rozhraní země a vzduchu. Aerodynamika byla do vozu promítnuta proto, aby se výkon motoru přeměňoval v pohyb a nemusel soupeřit s odporem vzduchu. Nakonec se tak v Kopřivnici zrodil elegantní luxusní vůz schopný držet rychlost 145 km/h bez ztráty ovladatelnosti. A díky unikátní koncepci podvozku nebyly pro Tatru problémem ani zatáčky. Takový vůz už budil zaslouženou pozornost i na autosalonech v Praze, Berlíně a Paříži.
Jelikož vývoj probíhal zároveň s prototypem V570, mohla se ozkoušená řešení rovnou přenášet na skutečný vůz. Například tvar čelního okna byl několikrát zkoušen. První verze měla šípovité dělené uprostřed, druhá verze velké jednodílné a třetí verze pak jedno velké a dvě malá zkosená po stranách, což nakonec bylo použito i u sériového vozu. V roce 1933 se už první prototyp proháněl v rakouských Alpách. Když byla o rok později zahájena sériová výroba, jednalo se o první proudnicový vůz na světě s masovou produkcí. Tedy slovo masová není zcela vhodné, vozy se stále montovaly ručně, ale pořád má prvenství jako vůz který vznikl více než v jednom exempláři. Celkem těch exemplářů vzniklo 250. A všechny měly také zcela hladký zakrytý podvozek.
Základní charakteristikou sedmičky byl vidlicový vzduchem chlazený osmiválec OHC objemu 2 973 ccm, který dsahoval výkonu 44 kW. I přes hmotnost 1800 kilogramů se dokázal dostat až na rychlost 150 km/h. Motor za zadní nápravou dodával vozu výbornou trakci. Karoserie na dřevěné kostře měla na délku skoro 5,5 metru, přitom kapota, která skrývala dvě rezervy, byla dost krátká. Rozličné bylo ale umístění světlometů. Některé Tatry měly trojici, jiné jen dvojici parabol. A ty paraboly byly někdy zapuštěné, jindy vystouplé. Vůz byl šestimístný pro tři pasažéry vpředu a tři vzadu.
V roce 1934 vás Tatra 77 přišla na 89 tisíc korun. To byl tehdy trojnásobek ceny lidového typu 57. O rok později se objevila modernozovaná Tatra 77A s větším motorem o objemu 3 380 ccm a výkonu 51,5 kW. Výroba byla ukončena v roce 1938 a po válce se již nerozeběhla.
Foto: AutoWP
