V ceníku Porsche dnes nenajdete auto s cenou pod milion korun, přesto jsou prodeje nejlepší za celou dobu existence stuttgartské automobilky. V relativně nedávné minulosti však existoval projekt se jménem Porsche, který by dnes ze všeho nejvíc konkuroval rumunské Dacii.
Koncept levného sedanu C88 vznikl za pouhé čtyři měsíce a hnacím motorem pro jeho tvorbu byl program China Family Car Project, který čínská vláda vypsala v roce 1994 a k participaci přizvala 20 věhlasných západních automobilek včetně Mercedesu, Fiatu, Opelu nebo Chrysleru. Ty samozřejmě neváhaly, protože už tehdy čínský trh rostl raketovou rychlostí a úspěšně tam prodával a vyráběl třeba Volkswagen nebo Audi. Podmínky pro účast v projektu byly v zásadě pouze dvě – vytvořit levné a prostorné rodinné auto a případnou sériovou výrobu uskutečnit v joint-venture s domácí automobilkou FAW.
Vývoj sedanu dostalo na starost oddělení Porsche Engineering, které při stavbě modelu využilo poznatků, získaných výzkumem mezi novináři a obchodníky, působícími v Číně, ale i najmutím několika místních inženýrů a techniků. Jak jsem již zmínil, za pouhé čtyři měsíce předvedla německá automobilka model, jenž měla v plánu postavit v celkem třech variantách pro pokrytí co nejširšího spektra trhu. Aby tehdejší šéf Porsche Wendelin Wiedeking demonstroval, jak je pro něj čínský trh důležitý, naučil se celou prezentační řeč k C88 v mandarínštině. I samotný název se skládá z odkazů na nejlidnatější zemi světa – C znamená Čína a číslovka 88 odkazuje na v Číně šťastné číslo 8. A ještě jednou čínský odkaz – nikde na autě nenajdete klasické logo Porsche, které bylo v tomto případě nahrazeno zcela novým trojúhelníkovým symbolem, znázorňující typickou čínskou rodinu té doby ve složení dva rodiče a jedno dítě. Samozřejmě se jednalo o pozůstatek politiky jednoho dítěte.
První koncept počítal s třídveřovým hatchbackem, schopným pojmout čtyři cestující, pod jehož kapotou najdeme 1.1litrový zážehový čtyřválec o výkonu 47 koní. V kombinaci se čtyřstupňovou automatickou převodovkou a pohonem předních kol dokáže tato verze C88 zrychlit na 100 km/h za 20 sekund. Cena této specifikace měla být někde kolem 45 000 juanů (cca 160 000 korun). Druhý koncept měl být středem nabídky a kromě třídveřového hatchbacku měl být v nabídce i sedan, kombi nebo pickup. Pod jeho kapotou byl stejný motor o výkonu 47 koní, zrychlení však kleslo na 22 sekund. Zamýšlená cena se v závislosti na verzi pohybovala mezi 60 000 – 65 000 juany (cca 215 – 230 000 korun).
Nejreálněji však vypadal třetí koncept, který nakonec jako jediný dostal konečnou podobu včetně interiéru, s 4050 mm dlouhou, 1635 mm širokou a 1430 mm vysokou karosérií typu sedan s rozvorem 2450 mm. Design byl navrhován tak, aby zůstal líbivý i v 21. století, vidět tak je velké množství oblin a to včetně světlometů nebo masky chladiče. Levný původ prozrazují nelakované nárazníky a zrcátka nebo plechová 15palcová kola. Zaoblené plochy jsou k vidění rovněž v interiéru, který na první pohled asi nejvíce připomíná první generaci Fordu Focus a to především netradičně řešenými výdechy ventilace ve vztahu k umístění středové konzole. Velké plastové plochy nepůsobí zrovna nejhodnotněji, na druhou stranu je středová konzole relativně jednoduchá a jediné, co tak může vadit, je komplikovaný přístrojový panel. A když už byla řeč o politice jednoho dítěte, sluší se zmínit, že na zadních sedadlech byla nachystána pouze jedna dětská autosedačka…
Pod kapotou třetí C88 najdeme posílený, napříč uložený, 1.1litrový benzínový čtyřválec o výkonu 67 koní s točivým momentem 105 Nm, který přes pětistupňovou manuální převodovku pohání přední kola. I když sedan váží jen 980 kg, zrychlení na 100 km/h neproběhne dříve než za 16 sekundy a maximální rychlost se dostane na 165 km/h. Vše kompenzuje spotřeba 5,8 l/100 km. V plánu byla rovněž instalace větší zážehové šestnáctistovky o výkonu 67 koní. Jelikož byl poslední koncept jako jediný zamýšlen i pro exportní prodej, v seznamu příplatkové výbavy se mělo objevit ABS, přední airbagy nebo čtyřstupňový automat. Samozřejmostí přitom bylo vyhovění evropským bezpečnostním a emisním limitům (první dva koncepty by sice splnily bezpečnostní část, nikoliv však emisní).
Podle původních plánů čínské vlády při vypisování projektu měl být jeden z konceptů vybrán a na přelomu století také poslán do sériové výroby (samozřejmě ve spolupráci s domácí automobilkou FAW). Porsche tak mělo připravený i podrobný výrobní a prodejní plán, který počítal s výstavbou nové továrny s kapacitou 300 000 – 500 000 nových C88 ročně, které by však nevznikaly se jménem Porsche, a čínské vládě byla rovněž nabídnuta možnost zaučení čínských zaměstnanců továrny v domovském Německu. Jak však tušíte, čínská vláda nikdy nevybrala vítězný model a většina automobilek se cítila poškozená, protože zcela zbytečně vynaložily velké množství peněž i času do nerealizovatelného projektu. Ředitel firemního muzea Porsche ve Stuttgartu, kde je vystavován třetí koncept sedanu C88, Dieter Landenberger, dnes komentuje nastalou situaci takto: „Čínská vláda řekla děkujeme moc a nápady si prostě zadarmo vzala. Když se dnes podíváte na čínská auta, můžete na nich vidět velké množství detailů C88.“
Zdroj: Porsche, carnewschina.com, ranwhenparked.net
