Původ tohoto vozu nehledejme u Fiatu, ale u jiné automobilky z apeninského poloostrova, u Ferrari. Commendatore (Enzo Ferrari) pojmenoval některé vozy podle svého zesnulého syna Alfredina. Později pro tyto levnější sportovní automobily založil stejnojmennou automobilku s názvem Dino.
A jak se ke jménu dostal Fiat? Jednoduše. Motory z Ferrari Dino poháněly závodní monoposty Formule 1 a později Formule 2, došlo ale ke zvýšení počtu homologačních vozů na 500, což tehdy Ferrari vyrobit nedokázalo. Byla uzavřena smlouva mezi oběma automobilkami, a tak roku 1966 vyjíždí Fiat Dino v provedení Spider, o rok později ho následuje provedení Coupé.
Samotná výroba byla kapitolou sama pro sebe. Každou variantu vyráběl někdo jiný, Fiat a později Ferrari dodávali pouze pohonné ústrojí. Dino Spider vyráběl Pininfarina. Vůz byl tak nádherný, že tehdejší šéf Fiatu Gianni Agnelli nařídil výrobu dalších vozů.
Variantu Coupé vyvinul taktéž Pininfarina, ale jeho návrh neprošel a šanci dostal Bertone. A jaký motor poháněl slavné Dino? Vidlicový šestiválec o objemu 1987 ccm a s výkonem 160 koní. Autorem byl slavný Aurelio Lampredi, snížil výkon kvůli životnosti, ale i s těmito parametry vůz uháněl až rychlostí 210 km/h.
Od roku 1969 byl tento motor nahrazen výkonnější verzí o objemu 2418 ccm a s výkonem 180 koní, Maximální rychlost klesla na 205 km/h. Tento motor najdeme i v jiných kultovních vozech té doby. Kromě Ferrari 246 GT/GTS i v legendární Lancii Stratos. Ale na rozdíl od Dina nebyl motor vpředu, nýbrž uprostřed.
Výroba verze Spider skončila roku 1972, varianta Coupé vydržela o rok déle. Dnes se jedná o sběratelsky velmi ceněný vůz, jehož cenovka přesahuje i půl milionu korun. Dodnes se říká, že Fiat Dino Spider je nejkrásnějším vozem této značky.
A na závěr tehdejší reklama. Ten zvuk je rajská hudba pro uši.
##DinoHistory##
Jan Pospíšil
