Na Vánoce jsme pro Vás připravili stručnou historii všech tří generací Mazdy MX-5 a na první den roku 2014 Vám předkládáme články o supersportovních italských vozech značky Ferrari. Přirozeně nemůže chybět zbožňovaný model F40 a jeho přímý nástupce F50. Novější Enzo bylo také jasnou volbou, zbylo tedy jen rozhodnout, co bude čtvrtý vůz. Jelikož současné LaFerrari využívá hybridního pohonu, nemohli jsme ho tak úplně mezi předchůdce zařadit. Navíc si svou historii teprve začíná budovat. Zbyla jedině možnost podívat se, co předcházelo modelu F40, a proto volba padla na Ferrari 288 GTO.
Existence tohoto vozu se pojí s legendární Group B, která dala vzniknout jedněm z nejzajímavějších závodních strojů vůbec. Když se vysloví Group B, většině z nás se okamžitě vybaví rallyové soutěže, ale tato skupina platila také pro okruhové šampionáty. Pro homologaci do příslušné kategorie vyvinulo německé Porsche model 959, zatímco Ferrari o pár let dříve představilo 288 GTO. Jeho příchod oznámil sám Enzo Ferrari v září 1983 a finální podoba vozu byla představena v březnu následujícího roku na autosalonu v Ženevě. Náhlá změna v pravidlech federace FIA však znamenala zánik Group B a Ferrari 288 GTO najednou přišlo o možnost soutěžního uplatnění. Zůstává proto dodnes pouze silničním vozem.
Vychází z modelu 308, na který navazuje křivkami karoserie, jež navrhl pod hlavičkou studia Pininfarina Leonardo Fioravanti. 288 GTO se od 308 liší především novými aerodynamickými prvky, upravenými světly, zkrácenými převisy a prodlouženým rozvorem (+110 mm), který má hodnotu 2 450 milimetrů. Samotná délka vozu je pak 4 290 mm (-5 mm oproti 308), šířka 1 910 mm, výška 1 120 mm, rozchod kol vepředu 1 559 mm a vzadu 1 562 mm. Pro snížení váhy byla většina povrchových panelů karoserie zhotovena z kompozitního materiálu nebo resinu. Výsledkem je 1 160 kilogramů suché váhy.
Základem 288 GTO je ocelový trubkový rám s ochranou cestujících při převrácení. Nápravy z ocelových trojúhelníkových ramen nabízí nezávislé zavěšení kol s vinutými pružinami a hydraulickými tlumiči. Na přední i zadní nápravě najdeme příčný stabilizátor. Brzdy na všech čtyřech kolech jsou tvořeny ventilovanými kotouči a disponují posilovačem a dvojitým hydraulickým oběhem. Centrální zámek drží disky z magneziové slitiny unikátního designu Speedline, které byly v továrně oblékány do pneumatik společnosti Goodyear. Na přední nápravě má obutí rozměry 225/50VR16 a na zadní 265/50VR16.
V motorovém prostoru se nachází podélně uložený vidlicový osmiválec přeplňovaný dvěma turbodmychadly, který drží dvě prvenství značky – první podélně uložený motor v produkčním Ferrari a první s dvojicí turbodmychadel. Celá jednotka je posunuta směrem ke kabině, aby bylo zajištěno co nejlepší rozložení váhy. Přesný objem motoru je 2 855 cm3, přičemž vrtání je 80 mm, zdvih 71 mm a kompresní poměr výrobce udává 7.6:1. V8 má úhel rozevření 90° a každý válec je vybaven čtyřmi ventily, zatímco každá řada válců má dvě nahoře umístěné vačkové hřídele a vlastní hnací řemen. Motor je vybaven mazáním se suchou klikovou skříní. Dvojice turbodmychadel IHI spolupracuje s mezichladiči Behr při tlaku 0.8 bar a spojený systém zapalování a vstřikování nese označení Weber-Marelli IAW.
Na zadní straně motoru je uložen diferenciál s omezenou svorností, který tvoří jeden celek s pětistupňovou synchronizovanou převodovkou. Ta má snímatelný koncový kryt pro snadnou výměnu převodů, což je pozůstatek z plánovaného závodního nasazení. Ferrari 288 GTO se oficiálně chlubí výkonem 405,6 koní při 7 000 ot/min, což přepočteno znamená 141,9 koní na litr objemu nebo 349,8 koní na tunu váhy. Krouticí moment dosahuje maxima 496 Nm při 3 800 ot/min. Udávané zrychlení z 0 na 100 km/h je 4,9 sekundy, 1 000 metrů s pevným startem pak 288 GTO zvládne za 21,8 sekundy a maximální rychlost oficiálně činí 305 km/h. Což údajně tohle Ferrari dokázalo jako první sériový vůz.
Při představení v Ženevě Ferrari 288 GTO nadchlo všechny tak, že původních 200 kusů potřebných pro Group B homologaci, bylo během krátké doby rozebráno a automobilka se rozhodla vyrobit dalších 72 kusů. Všech 272 exemplářů 288 GTO vzniklo mezi roky 1984 a 1986 a stalo se prvním sériovým Ferrari po téměř dvaceti letech výroby limitovaných speciálů. Oficiální jméno vozu je pouze GTO (Gran Turismo Omologato), ale touto zkratkou se neoficiálně označuje předchůdce 250 GTO, proto lidé v řeči začali používat číselné označení 288. To mimochodem značí objem motoru (2.8 litru) a počet válců (8). Zájemci o vůz mohli svůj kousek objednat s příplatkovými prvky jako černé kožené sedačky, elektricky ovládaná okna, klimatizace nebo rádio. Nabídku barevných provedení karoserie samo Ferrari označuje slovy: „Mohli jste auto získat v jakékoliv barvě, která se vám líbila, ale pouze za předpokladu, že se vám líbila červená.“ Žádný kousek se oficiálně nedodal do Severní Ameriky, případné tamní kousky jsou pouze pozdějším individuálním dovozem. Pokud po 288 GTO zatoužíte, zkuste se podívat na mobil.de, kde právě jeden exemplář k mání je a to za cenu 1 350 000 euro, což v přepočtu činí téměř 37 milionů korun.
Kromě klasického 288 GTO vzniklo ještě pět kusů odvozených okruhových speciálů s přídomkem Evoluzione. Jejich výkon může činit až 659 koní a podle konkrétního zpřevodování vůz dosáhne maximální rychlosti až 360 km/h, váha klesla na 940 kilogramů. Všechny exempláře dodnes existují a jeden je ve vlastnictví samotné automobilky.
##288evo##
##288TTR##
##288ride##
Zdroj: Ferrari, evo, en.wikipedia.org
Foto: autowp.ru, google.com, deviantart.com
