Člověk by nemusel už dále pokračovat, jen málo lidí by si nevzpomnělo na automobilovou ikonu, která se letmo mihla na scéně autosalónů, filmovém plátně a následně pod rouškou chmurných událostí zmizela. Jako malý kluk jsem DeLorean poprvé uviděl ve třech úspěšných filmech s názvem Návrat do budoucnosti a bez větších znalostí jsem věděl, že se jedná o něco mimořádného. Letos na jaře jsem měl neopakovatelnou příležitost setkat se s tímto filmovým hrdinou. To jsem však netušil, že uvidím kus ještě vzácnější, než jsem čekal.
Na samotném začátku celého příběhu tohoto automobilu byl jeden muž a jeden sen. Na první pohled se to může jevit jako klišé a utopie, ale nepředbíhejme. Tím mužem byl John Zachary DeLorean a jeho myšlenkou bylo postavit vůz na vysoké technické a bezpečnostní úrovni typu kupé GT. Za tímto účelem založil společnost DeLorean Motor Company na předměstí Belfastu. Důvodem tohoto místa byly příznivé finanční a provozní podmínky. První koncepty DMC-12 byly velmi ambiciózní a jejich výroba by vyžadovala velké finanční nároky. S nelehkým úkolem v podobě konstrukce výroby schopného modelu se měl poprat konstruktér automobilů a zakladatel značky Lotus, Colin Chapman. Nádherné křivky karoserie navrhl samotný Giorgietto Giugiaro a finální model byl na světě. Možná si říkáte, kde se stala chyba?
Prvním zklamáním byl už samotný motor uložený vzadu. V první fázi DeLorean uvažoval o Wankelu, ale pro nízký točivý moment byl zavrhnut. Řešením byl šestiválcový motor o obsahu 2.8l montovaný do modelů značek Peugeot, Renault a Volvo o výkonu 170 koní, se kterým DMC-12 zvládl zrychlení z 0-100 za 8,8 sekund. To jsou ale údaje evropské verze. Díky emisním předpisům a nutným změnám, se na americký trh v letech 1981-1982 dostal vůz s motorem o výkonu 130 koní a zrychlením z 0-100 za 10,5 sekund. Spotřeba paliva byla taky americká a to 15 l/100 km.
Naopak design, po této stránce bylo dílo vydařené. Na první pohled DeLorean uchvátil karosérií z nelakovaného nerezu, který byl pouze vyleštěn. Celkem bylo vyrobeno jen 8900 kusů převážně z nerezu, ale z dílny vyjelo i pár kusů s karoserií z černého sklolaminátu a opravdovou raritou byly 3 kusy pokryté 24 karátovým zlatem. Jedno takové můžete vidět dole na fotografiích, ale ve skutečnosti vypadalo mnohem lépe. Unikátní setkání. Po otevření dveří vyklopením vzhůru ve stylu Mercedesu 300SL nebo SLS AMG, se můžeme podívat do interiéru v klasickém stylu osmdesátých let. Interiér byl vyráběn ve dvou barevných kombinacích a to šedé a černé. Samozřejmostí bylo rádio, klimatizace, elektrické ovládání oken, zpětných zrcátek, centrální zamykání, tónovaná skla a další příjemné prvky.
I přes rozložení váhy 1200kg v poměru 35% vpředu a 65% vzadu byla jízda díky modernímu podvozku a základu z Lotusu Esprite klidná a příjemná i na dlouhé vzdálenosti. Majitelé v Americe byli ovšem opět nepříznivě ovlivněni předpisy o minimální výšce nárazníku, což vedlo ke zvýšení DeLoreanu a následnému zhoršení chování na silnici při sportovnější jízdě, pokud se dá se 130 koňmi mluvit o sportovním zážitku.
Plánovaná cena se měla pohybovat kolem 10 000 USD, konečná byla o dva tisíce vyšší. Pozdější inovovaná verze stála neuvěřitelných 25 000 USD s možností příplatku za automatickou převodovku v hodnotě 650 USD, i tak byly pořadníky plné. Letící hvězdu ovšem tvrdě zasáhla soudní aféra Johna Zacharyho DeLoreana, při níž byl obviněn z přechovávání a obchodování s drogami ve snaze finančně pomoci své společnosti. I když byl zproštěn obvinění, továrnu se již zachránit nepodařilo a byla uzavřena. To ještě ale není vše.
V dnešní době se DeLorean DMC-12 stále vyrábí společností DMC Texas, která odkoupila práva na jejich výrobu, původní díly a nákresy. Moderní DMC-12 mají vylepšený motor s výkonem 190 koní, v interiéru najdeme satelitní navigaci s bluetooth a další maličkosti věnované moderní technikou. Takto upravený vůz vás přijde na částku kolem 57 500 amerických dolarů.
V závěru se neubráním vzpomínce plné emocí při usednutí do závodní úpravy DeLoreanu, které mi bylo dovoleno a jeho křivky jsem pro vás nafotil. I když bylo auto smontováno z několika různých částí a vyrábělo se pouze dva roky, stihlo toho daleko víc, než některé modely, na které si ani nevzpomeneme, i když se vyráběly o hodně delší dobu. Objevit se, zazářit v autosalonu, na filmovém plátně a jako nezapomenutá ikona zmizet, aby byla znovuzrozena pro potěšení benzínového srdce. To je styl DeLoreanu DMC-12 a víte co? Ještě dnes prohledám internetové obchody a pořídím si jeho pěkný model, až tak se mi líbí.
