Vincent Vandemeulebroucke z Antverp se zajímal o auta už od dětství. A během let se to jen „zhoršovalo“. Nejpíše ale lásku k automobilům pochytil od svého dědečka, který měl několik Jaguárů. Ale také rád sledoval závody a hrál Gran Turismo. A jakmile si udělal řidičák, pořídil si postupně několik vozů BMW. Ani jedno z nich ale nebyl tenhle Gandalf (Vincentova přezdívka pro tento vůz). Divize M však Vincenta nenechávala usnout, vzrušoval ho její vzhled a zvuk. Takové pocity zkrátka u jiné automobilky nemá. Musel prostě nějaké eMko mít.
Jeho bílé M535i z roku 1987 má několik úprav zaměřených na lepší funkčnost při track days. Některé z nich instaloval už předchozí majitel. Vincent při renovací přelakoval vůz do bílé (původně byl vůz stříbrný, to vysvětluje i přezdívku) a dodal typickou trikoloru divize M. Jinak ve voze najdete čtyřbodové pásy Sparco, závodní volant Eltec, nerezové výfukové potrubí, tlumiče Bilstein a pružiny H&R. Vincent vůz sehnal na největším belgickém foru majitelů BMW, kde se původně snažil vybrat vhodnou M3 E36, kterou už dříve jednou vlastnil. Jakmile ale uviděl M535i, zamiloval se na první pohled. Musel jí prostě mít. Poprvé, když její prodejce otevřel garáž a Vincent jí spatřil, věděl, že si jí odveze domů. To auto bylo postaveno prostě pro něj a bylo mu souzeno.
Jelikož má Vincent ještě služební vůz, nemusí s BMW jezdit každý den. Nechává si jí jen pro radostné víkendové vyjížďky, občas jí vytáhne jen když jede naproti manželece k nádraží. I ježdění po městě ho baví navzdory velké hlasitosti, spartánskému interiéru nebo absenci radia. Jízda povolenou rychlostí s rukou v otevřeném okně je pro něj nejlepší relax. Ale když se rozhodně pro útočný mód jízdy, podřadí, zarazí pedál do podlahy a nechá vůz, aby mu v zatáčce ukázal svou pravou tvář. V takových chvílích je eMko hlučné a brutální, ale stále perfektně říditelné.
Zdroj: Petrolicious
