TEST Honda CR-V

TEST Honda CR-V

Do redakčního testu jsme dostali Hondu CR-V, která už se u nás párkrát objevila. Pod její kapotou tepala opět nová vznětová šestnáctistovka, která nahradila starší motor o objemu 2,2 litru.

Vzhled

Základní náor na vzhled typu CR-V jsem zde již prezentoval, takže si to pojďme stručně shrnout: čtvrtá generace se od předchozí liší nižší světlou výškou, ale vyšší celkovou výškou. Odlišný je nově i tvar bočního prosklení, zejména v jeho zadní části. Také zadní partie je poměrně plochá bez vyboulení a má celkem malé zadní okno. Po faceliftu dostala Honda nová přední světla, masku a nárazník. A podle mě se facelift moc povedl, auto omládlo a vypadá lépe.

Interiér

Útulný interiér a výborné sedačky s dobrou oporou, k tomu všechny ovládací prvky po ruce, to je základ výborné ergonomie. Nechybí multifunkční volant, velmi příjemný na pohled i dotek, kulatý s věncem o správné tloušťce. Za ním jsou budíky s přehlednou grafikou a ručičkou připevněnou na pohyblivém okruží. Odkládacích prostorů je zde dost. Například ve dveřích k velké kapse a malému kastlíku v madle přibyl ještě další kastlík pod opěrkou, který je při pohledu zvenčí docela skrytý zrakům nenechavců. Zadní dveře se opět otevírají až prakticky do kolma, tedy pokud máte okolo vozu dost místa, takže přístup tam je příkladný.

Mohlo by vás zajímat:  Test Dacia Jogger Extreme: Zaměřeno na početné rodiny

Obrovský kufr pozbyl nedostatky předchozího modelu. Chválabohu tady chybí další „patro“, které prakticky nikdy nedrželo ve zvednuté podobě a neustále vám padalo na ruce. Podlaha zavazadlového prostoru je širší a mnohem snadněji sklopíte opěradla zadních sedadel – jediným zatáhnutím za páku na každé straně kufru. Navíc i nákladová hrana je níž. Opěradla se nesklopí do úplné roviny, ale nevytvoří nepříjemný schod, jen jsou mírně naklopená. Pod podlahou zavazadlového prosoru už není kempingový stolek, který měly první dvě generace. Otázkou je, zda někomu vůbec chybí.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Infiniti FX30d GT Premium - Skyline ve fraku

Jízda

Pod kapotou přebývá nový motor 1.6 i-DTEC, vznětový čtyřválec se dvěma turbodmychadly, větším a menším, které má eliminovat pozdější nástup výkonu a točivého momentu. Šestnácistovka nepůsobí až tak živě jako předchozí 2,2, jde ale o dobrý motor. Je velmi tichý a také mnohem ekologočtější i ekonomičtější. Přesto s ním není CR-V dokonalé. Zatímco druhá generace byla težkopádná a nedotáčivá, třetí byla úžasně ovladatelná. Současná generace se sice stále chová dobře, ale řízení vás nějak méně baví. Je totiž odtažitější a méně citlivé, zejména kolem střední polohy. Je to škoda, protože dobrých, byť trochu nudných přepravníků z bodu A do B je na trhu více. Aby Honda vybočila z průměru, nabízela dříve nadprůměrné řidičské zážitky. Silnou stránkou je pak praktičnost, výhled z vozu, velká zrcátka a bohatá vnitřní výbava, zejména  nejvyšší výbavě Executive. Signalizace mrtvých úhlů, rozpoznávání dopravních značek a skvělá spotřeba budou stále patřit k argumentům, proč CR-V koupit.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Jeep Grand Cherokee Overland- Nespoutaný indián

Závěr

Musím říci, že po třech testech si mě nové CR-V získalo. Pořád jde o dobrý a konkurenceschopný vůz, který předčí řadu konkurentů ve své třídě. Jenže se dá očekávat, že se brzy dostaví další generace a já doufám, že Honda opět předvede svou dokonalost a preciznost a vrátí nám ty skvělé řidičské zážitky, jaké nabízela minulá generace. Kompromisy nejsou totiž tím, co by do showroomů lákalo zákazníky. 

Porovnejte parametry vozu Honda C-RV s konkurencí na Autohled.cz