Faceliftem nedávno prošel Peugeot 208. Nemá to tenhle francouzský prcek vůbec jednoduché, protože jeho předci nasadili laťku vysoko. Ať už myslíme přelomový 205 nebo báječný 206, oba jsou dodnes v paměti motoristů zapsány kladně. Černou ovcí rodu je tak jen strašný typ 207, ale na jeho obranu, bylo to veskrze průměrné auto, jenže nastupovalo právě po báječném typu 206, proto jej řada z nás nemůže vystát. V tomto ohledu má typ 208 mnohem snazší startovací pozici.
Vzhled
V testu se nám sešli dva kousky, matně šedý a funky oranžový s černými prvky. Začnu netypicky odzadu, kde se mi hodně líbí tvar světlometů s třemi svítícími proužky. Zřejmě to má symbolizovat lví drápanec, což je nápadité a navíc opravdu hezky provedené. Výbava Allure například také znamená, že máte jinou masku s takovými malými ale vkusnými výstupky v kontrastní barvě. Zatímco hezká oranžáda má proužky bíle, u šedivého vozu jsou jedovatě zelené. Těch zelených prvků má ale na sobě šedivý prcek více, například proužky u mlhovek a na zrcátkách. Světle zelená barva dnes evokuje všudypřítomnou EKO módu, takže tahle vypadá jako taková funky hipsterská variace na ekologický styling, jen tomu schází nosič jízdních kol. Já vím, zní to dost složitě, ale vypadá to slušivě. Ostatně by těch zelených prvků mohlo být i více, třeba středy kol, proužky na klikách nebo ve světlometech. Vlastně by to mohl být i hybrid, funky hybrid, to by se mi snad i líbilo. Velmi dobře vypadají nové přední světlomety včetně modulů denního svícení z LED diod. Za zmínku stojí i celý ten šedivý lak. Jedná se totiž o jakýsi nepoškrábatelný povrch, který ze všeho nejvíc připomíná pilník vaší manželky. Rýhy do něj ale opravdu udělat nejdou, to bychom snad malého pežotka museli zbořit. A to přece nechceme když jezdí… no, na to si počkejte až do příslušného odstavce.
Interiér
Vnitřek vozu je prostorný a světlý, to hlavně díky velké panoramatické střeše. Její clona je manuální a složená ze dvou kusů. Trochu to ztěžuje její ovládání, když zaberete, dotáhnete jí do půlky a najednou musíte táhnout i druhou půlku. V jejích ližinách jsou navíc barevné diody, které v noci příjemně svítí. Nejhorší z celého interiéru je rozhodně mimořadně nehezký, malý, zploštělý volant s tlustým věncem umístěný tak, že omezuje výhled na daleko umístěné ale čitelné budíky. Zkrátka obrovský ergonomický fail na jinak výborném voze. Potěšit se mě sice snaží hezký dekor, ale na špatné ovládací prvky já jsem prostě pes. I klika dveří je sice hezká na pphled, ale zamrzí, že tlačí trochu do levé nohy, pokud jste dlouhán. Ještě že zbytek interiéru je ergonomicky v pořádku, například velice dobrý je výhled se sloupky a zrcátky ukotvenými ze dveří minimalizujícími mrtvý úhel. Střední část palubky pak připomíná větší typ 308, je ovšem mnohem hezčí. Svého většího brášku vzhledově malá 208 vůbec překonává zvenku i uvnitř. V horní střední části je intuitivní a přehledný palubní infotainment, který opět nabízí možnost opřít si při jeho ovládání o něj ruku. A důležitá věc, clonítka dovedou zakrýt celou horní plochu čelního skla, divili byste se, kolik výrobců to dodnes neumí. Reputaci si u mě typ 208 vylepšuje i klasickou pákou ruční brzdy místo nablblého tlačítka, které je dnes tak populární. Skvělý tvar pro úchop má jak řadicí páka v manuálu, tak volič automatu. A pochválit musím i přední sedačky, poskytují totiž nečekaně dobré boční vedení.
Úložné prostory bývají tradičně silnou stránkou Francouzů a ani typ 208 není výjimkou. I do kastlíku můžete nandat víc věcí. Místo vzadu, no víte jak, nemůžete čekat zázraky, ale v rámci segmentu je ucházející, což postačuje. A také kufr sice není ideálním stěhovacím prostorem, ale větší nákup se do něj naskládat dá a víc po vozech tohoto segmentu ani nemohu chtít. Díkybohu je navíc v kufru plnohodnotná rezerva a ne jen nějaká sada na lepení gum, které jsou dnes v módě. I nabídka varovných asistentů nebyla ošizena, najdete tu například akustickou signalizaci nezapnutých pásů s hezkou melodií, jak je u Peugeotů poslední dobou zvykem. Celkově na mne interiér působil velmi dobře, zejména díky výborně a kvalitně působícím materiálům. Třeba měkčený dekor, to nenajdete v každém voze.
Jízda
První přečtení nadpisu asi petrolheada nenadchne, vždyť je pod přední kapotou jen velice kultivovaná tříválcová přeplňovaná dvanáctistovka se start-stopem, jasný příklad dnešní downsizingové doby. Jenže tady má výkon 110 koní, takže jí neodepisujte už na papíře ale zkuste jí dát šanci. Už když nastartujete, zaujme možná leckoho z vás zvukem, takovým vkusným chrapláním. A co teprve když se ručička tachometru posune k červenému poli, to se mi ani nechce věřit, že je to jeden z těch ekologickými normami zmrzačených agregátů. U PSA rozhodně objevili kompromis, jak nažrat vlka a nechat si alespoň plec, když už euronormy nepovolí celou kozu. K tomu si připočtěte báječné řízení s okamžitou odezvou, se kterým vás nevypeče sebezakroucenější silnice. Malý Pegy prostě zaklekne na kolo ale stopu drží, seč může. Jen pozor na citlivost, přecijen projekční inženýři u rýsovacích softwarů měli zadání, že tvoří dámský vůz do města a ne okreskovou pilu pro jejich partnery. Tomu odpovídá i dobré naladění podvozku schopné absorbovat většinu nerovností. Posilovač má tak tendenci pomáhat vám opravdu výrazně, ale dá se na to rychle zvyknout. Také brzdy jsou hodně citlivé, ale ne jedovaté. Celkově je nový 208 takový jankovitý, ale to myslím v dobrém a zábavném slova smyslu. Jen na tu dálnici se až tolik nehodí. Zvládne jí se ctí, ale ve stotřicítce už má tendence vyluzovat aerodynamický hluk. Pokud ale denně trávíte na dálnici hodně času, není parně typ 208 ve vašem hledáčku.
Hlavní důvod, proč v jednom týdnu testujeme dvě prakticky stejná auta je ale ten rozdíl mezi nimi. Takže co zvolit, manuál nebo automat? No, uklidním vás všechny, když řeknu že ani jedno není špatná volba. Mě nikdo nevymluví manuál, je s ním víc zábavy a jen tak budete mít otáčky motoru vždy pod kontrolou pouze vy. Znáte to, je to stejné ve všech městských malorážkách, za tři a plnej a pak to jede. Navíc vám přijde, že čím více auto držíte pod krkem, tím hlasitěji se domáhá, abyste jel víc a víc. Automat ale řadí přesně a plynule a příliš řidičských radovánek vám neupře. A když zadupnete pedál plynu do podlahy, podřadí sám o dva stupně a vypálí vpřed. Ta dravost mi fakt dělá potěšení. Jen pozor, občas má tendence trochu zmatkovat při studeném motoru, jistoty nabyde až po ohřátí na optimální provozní teplotu.
Závěr
Peugeot 208 je skvělé malé funky auto, které po faceliftu vypadá zatraceně dobře. A víte co, není to zas tak zvláštní, Peugeot to v kategorii malých hatchbacků vždy uměl. Vzpoměňte si na modely 106, 205, 206 nebo větší 306, všechny byly dobré. Jenže jsem tomuto francouzskému lvu zprvu nevěřil. Je tu totiž přešlap s typem 508, kdy Peugeot mířil do segmentu střední třídy a prostě poněkud minul. A hlavně nebyl sám sebou, což u malé 208 nehrozí, ta je prostě báječná a vyrobená tak, jak to Francouzi vždy uměli. Nudit se s ní rozhodně nebudete a to je dnes obrovské plus.
Porovnejte parametry vozu Peugeot 208 s konkurencí na Autohled.cz
