TEST Renault Mégane RS Cup

TEST Renault Mégane RS Cup

Renaultu se již velmi dlouho daří v segmentu dostupných (i těch méně dostupných) sporťáků. Vzpomeňme především Renault 8 S a Gordini, všechny Alpiny (A106, A108, A110, A310, A610), Renault 5 Turbo nebo Dauphine Gordini a Dauphine 1093. Z posledních dvou dekád nelze vynechat Clio I Williams, Clio II V6, Clio III RS nebo Megane II RS, který se vyráběl hned v několika limitovaných verzích a v testech byl často označován za krále hothatchů. I současná třetí generace Méganu se ve verzi RS velmi povedla. S trochou cviku umí potrápit i dvakrát dražší sportovní vozy. Nedávno prošel faceliftem a proto se stal předmětem našeho redakčního zkoumání.

Vzhled

Mégane RS se s konkurencí rázně vypořádá už na první pohled. Nízká silueta je velmi agresivní. Facelift však příliš změn ve vzhledu nepřinesl, týká se hlavně přední části a nových světlometů. Pokud nemáte exhibicionální sklony, asi se vám bude kanárkový odstín zajídat, ale je to asi nejlepší možná barva pro hot-hatch. Právě tak to má vypadat – poutat pozornost všech okolo a vystupovat z davu nudných vozů nejen tvarem, ale i barvou. Nesmí chybět i základní ingredience správně peprného hatche jako efektní osmnáctipalcová litá kola, červené brzdiče Brembo (poznávací znamení verze Cup) nebo centrálně umístěná koncovka výfuku. Tyhle „cetky“ prostě hot-hach mít musí, jinak mu hrozí zmizení v propadlišti dějin. Pamatujete si snad sportovní Corollu? Je ovšem třeba vytknout, že po faceliftu Mégane přišlo o xenonové moduly, které nahradil pár někde na louce chycených světlušek. Vzhledem k ceně vozu je nemožnost si za xenony alespoň připlatit neomluvitelná.

Interiér

Interiéru se výraznější modernizace vyhla, což není úplně na škodu. Stále tady najdete kulatý volant (včetně barevného proužku na dvanácti hodinách) a já s povděkem kvituji, že Renault nepodlehl nesmyslné módní vlně vespod zploštělých volantů. Možná mají evokovat kokpit formule jedna, ale na parkovišti každého supermarketu budete tento nesmysl proklínat. Jen sklon přístrojů mi zcela nevyhovoval, strmější by byly lépe čitelné. V ideální pozici nízko nad zemí vás stále svírají nádherná poloskořepinová Recara (za příplatek 30 300 korun) s tvrdými bočnicemi. Také pedály najdete u země výborně poskládané, jen snad plyn a brzdu by opravdoví fajnšmekři potřebovali blíže u sebe. Ergonomičnost se dá hodnotit jako průměrná, umístění některých ovladačů není zrovna ideální a ovládání palubního počítače bych také neoznačil zrovna za intuitivní. Mégane RS má ale tu výhodu, že všechny tyto věci lze omluvit zaměřením vozu na řízení a řidičské zážitky. Stejným úhlem pohledu omluvíte i nepoužitelnost zadní lavice pro převoz dospělých na delší vzdálenosti, nebo špatný výhled vzad kvůli masivním C-sloupkům. Problémem by mohla být jinak krásná řadicí páka s tvrdým švem na nevhodném místě, který tlačí do dlaně. Jako řidiči Mégane RS asi také potřebujete své „stigma“.

Mohlo by vás zajímat:  Test Volkswagen ID.3: Modernizovaný malý elektromobil využijete i za městem

Motor

Přeplňovaný dvoulitr je další silnou stránkou ostrého Méganu. Výkon ucítíte už v nižším spektru otáček, ale rozhodně se vyplatí zarazit pedál do země a nechat ručičku vystřelit k výšinám. Pravé potěšení vám přinese přeřazení až u 6500 otáček. Vytáčení je zábavné a nese sebou uchu lahodící zvuk, který naznačuje skutečný potenciál vozu. A to vždy a všude! Nezaznamenal jsem žádnou prodlevu v nástupu výkonu. Díky dobrému zpřevodování se relativně lehký vůz rozpohybuje jak stádo srn, když na mýtinu vkročí vlk. A není tady ani dnes skoro všudypřítomný omezovač rychlosti na 250 km/h. Bohužel ale i do RS dorazila módní vlna systému Stop-Start. Naštěstí se tento systém samočinně vypne v režimu Sport. Stejný režim zvýší otáčky na volnoběh, hlasitost výfuku a zostří reakce plynového pedálu

Jízda

Řídit Mégane RS v blízkosti limitů není tak snadné jako například u koncernových konkurentů. Už jen dostat se na limity vozu není snadné, zvláště, když máte vrcholnou verzi Cup. Ereso vám prostě nedá nic zadarmo. Když si ho budete chtít užít, musíte se zkrátka trochu pochlapit a za volant si sednout s odhodlánim ke rvačce. Samosvorný diferenciál sice funguje výborně a je schopen přenášet výkon na silnici i při zatočení kol, ale na limitu se řízení trochu vzpouzí. I při akceleraci v zatáčce se vozidlo drží vámi zvolené stopy jak vozíky na horské dráze, ale stopu nelze během zatáčky snadno změnit. Při jejím utažení vás může RS ošklivě ztrestat a to většinou v rychlostech, ve kterých opravdu po důkladnějším seznámení s březovým hájem u zatáčky netoužíte. Ovšem v případě ubrání plynu se říditelnost okamžitě vrací, auto je krotší a nechá si svoje úskoky rozmluvit. Stačí jen velmi malé ubrání plynu, aby jste dostali řízení pod svou kontrolu a stali se pány situace. Nebo můžete zkusit řízení přeprat, ale je to, jako dát si páku se Stallonem. Rezistence na přenos výkonu do řízení na pětihvězdičkové hodnocení není, ale co se přesnosti řízení týče, dostáváme se úplně do jiné dimenze. Nepamatuju se na jiný vůz, který by tak přesně zatáčel. Když na úzké okresce potkáte autobus a bude mít na projetí k dobru jen pár centimetrů, tak v RSku sotva zvolníte tempo. Řízení je snad vůbec nejlépe odleděná část RSka. Díky jeho preciznosti máte pocit dokonalého propojení s vozem a hluboké důvěry v jeho chování. Vše trefujete na centimetry přesně a pociťujete absolutní kontrolu nad vozem. Zkrze řízení vám do dlaní protéká stoprocentní řidičská nirvána…

Mohlo by vás zajímat:  Test Peugeot 308 HYBRID: Souhra benzínu a elektřiny v designové lahůdce

Brzdy odvádějí svou práci také velmi dobře, jejich nástup je však dost jedovatý. Postupem času si budete díky jejich silnému účinku dovolovat stále více na toho žlutého chuligána, ale při jízdě na limitu vás jejich necitlivost bude občas mrzet. Potěší ale přesné řazení s krátkými dráhami. Je dobře, že Renault stále působí poněkud starosvětsky a nepodlehl moderní vlně, kdy vám elektroničtí pomocníci „kecají“ do řízení hůř než tchýně na sedadle spolujezdce. Těžko říct, jak si počíná standartní podvozek, ale verze Cup je skvělá. Při prudkém zatočení se vůz nebrání a pošle do zatáčky klidně zadek jako předvoj. Ale to opravdu jen tehdy, pokud mu to poručíte, jinak RS poslušně drží čistou stopu.

I ve chvíli, kdy nepojedete na maximum možností vozu, bude vás Mégane bavit. Horší je to pak s každodenním použitím vozu. Samozřejmě že město nebo poklidná jízda mimo něj není teritoriem tohoto dravce, ale občas mezi budovy zkrátka zavítat musíte, a v tu chvíli ucítíte každý zpomalovací práh nebo propadlý kanál skrze receptory na své kostrči. V Eau Rouge je to možná fajn, ale na Vítězném náměstí to umí zkazit den. Tuhé tlumiče fungují báječně na kvalitním povrchu, ale v běžném provozu odhalíte limit způsobeným malým zdvihem. A také budete nadávat na jinak úžasná sedadla, pokud jejich bočnice budete muset překonat několikrát do hodiny. RS zkrátka není tím typem hot-hatche, který když nepotřebujete výkon, je krotký a nenápadný jako dobře cvičený vlčák. Tohle je spíš pitbull, který i na vodítku vrčí na všechny okolo.

Mohlo by vás zajímat:  Test Hondy Jazz 1.5 e:HEV – nová generace přichází s prostorným interiérem a úspornou hybridní motorizací

Co ale rozzlobí nejednoho řidiče, bude signalizace rezervy paliva. Při rozsvícení rezervy se totiž rafička přesune do nejnižší polohy a vy tak netušíte, kdy spotřebujete tu poslední kapku benzínu. A pokud s RS jezdíte tak, jak vás k tomu vybízí, budete se s tou situací setkávat často, protože si Mégane řekne klidně i o 20 litrů paliva. Při šetrné jízdě francouzský hot-hatch konzumuje průměrně 9 litrů. A pokud se budete doopravdy snažit, můžete se dostat i na 6 litrů. Spíše ale očekávejte, že se budete pohybovat nad deseti litry.

Závěr

Modernizace Méganu RS vyhladila vrásky, nikoho ale určitě nepotěší horší, byť třeba líbivější, přední světlomety. Zábavnosti a ovladatelnosti má Renault stále na rozdávání a pořád patří k těm nejlepším ve třídě. Dříve však byl na vrcholu skoro sám, nyní už mu konkurence šlape více na paty. RS sází hlavně na jízdní výkony a sportovní stránku věci, kdežto univerzálnost přenechává svým soupeřům. Zejména Seat Leon Cupra v mnohém Mégane RS dohnal a právě po stránce univerzálnosti jej pokořil. Mégana si sice naplno užijete jen pár dnů v měsíci, ale pokud jste ten správný typ, jeho nekompromisní povahu naopak oceníte.

Základní cena (Mégane 1.6 16V Authentique) 309 900 Kč

Základní cena (Mégane RS 265 ) 740 900 Kč

Cena testovaného modelu 864 400 Kč

Porovnejte parametry vozu Renault Mégane RS s konkurencí na Autohled.cz

Foto: David Rajdl (http://rajdlstudio.com)