Konečně jsem se dočkal. Stálo mne to čtvrtstoletí čekání, ale konečně si můžu odškrtnou řízení žigulíku. A ne jen tak ledajakého, ale rovnou luxusní šestnáctistovky. I když slovo luxusní berte s rezervou, prostě to tenkrát označili slůvkem DeLuxe.
Lada 1600 alias VAZ 2106 je produktem ruské automobilky AvtoVAZ z Togliatti. Vyráběl se od roku 1978 do roku 2001. Ve výrobě nahradil typ 2103 alias Lada 1500, ačkoliv s tou náhradou to je sporné, protože se oba typy vyráběly souběžně. Šestnáctistovka SOHC byla navržena inženýry automobilky, používala písty z modelu 21011 a klikovou hřídel z modelu 2103. Výkonově sice nula-šestka svou starší sestřičku výrazně nepředčila, ale točivý moment měla větší. Vzhledově se zase odlišovala jinou maskou a většími zadními světlomety. V roce 1979 se pak na trhu objevily modernizované verze 21061 a 21063.
My už se ale přesuneme ke konkrétnímu zelenému kousku, který za zásluhy o budování socialismu obdržel jistý traktorista. Na první pohled se mi zalíbila brčálově zelená barva, je hodně nápadná. Jestli mi něco na vozech východního bloku vždy trochu vadilo, tak to byly vybledlé neurčité odstíny od béžové po hnědou. Záměrně nezmiňuji třeba bílou, protože ta mnohdy měla k bílé hodně daleko. Jinak klasické proporce sedanu vycházející z původního Fiatu 124 vypadají stále dobře. Hodně se mi vždy líbil minimální přední převis. Typ 2106 se ale od původního Fiatu odlišuje už více, což vlastně odstartoval typ 2103 podobný typu Fiat 124 Spéciale nebo Fiat 125. Honosněji vypadající maska s chromem má čtyři kulaté světlomety, které byly na rozdíl od 2103 v hranatých rámečcích. Chrom se objevil i na okrasných lištách na bocích a vzadu. A na C-sloupku jsou větrací mřížky, které u základního modelu také nenajdete.
Po usednutí se rozhlížím jak v Jiříkově vidění. Díky velkorysé prosklené ploše je tu spousta světla. Sloupky jsou tenké a nijak nenarušují výhled z vozu. A hodně tenký je i volant, který se velmi dobře drží. Dojem v interiéru umocňuje dekor z imitace dřeva na palubní desce a zdobení v kožence na spodní části výplní dveří. Vyobrazen je tu i jakýsi ornament, ovšem co má představovat, to netuším. Uvnitř je nejen hodně světla, ale i dostatek prostoru na předních i zadních sedadlech. A poměrně velký je i kufr. Ve své době musel vůz působit až neskutečně komfortně, co se prostoru týče. Za jízdy si zamilujete otočné trojúhelníčky v předních oknech, díky kterým se výborně odvětrává interiér. A pokud už byste rádi nastartovali a vyzkoušeli tenhle stroj ze země netušených možností, možná budete muset zapátrat po zapalování – je totiž vlevo, na stuttgartský způsob.
Před rozjetím si musím zvykat na záběr spojky až nahoře. Auto se ale po rozjetí chová velmi dobře a předvídatelně a jízda v něm není nijak výrazně limitující. Velmi mile mne překvapila akcelerace, jak z nuly, tak pružná, protože vůz je mnohem svižnější, než bych čekal. Dokud jsem se s Ladou nesvezl, považoval jsem jí za další nevýrazný vůz východního bloku s podobnými jízdními parametry. Ale o šestnáctistovce tohle rozhodně neplatí, brzdou provozu s ní na běžných silnicích rozhodně nebudete. A na nezpevněné nebo mokré silnici se dá vyvolat i lehká přetáčivost, protože výkonu má auto vzhledem k váze 1045 kg dostatek. Ale zase si nemyslete, že z Lady uděláte driftovací speciál, protože tenké gumy a absence samosvorného diferenciálu nějaké výrazné gumování znesnaďňují. Zpátečka se řadí zaražením dolů a pak na pozici, kde bývá šestý převodový stupeň, s čímž jsem zpočátku trochu zápasil. Vpředu má Lada kotoučové brzdy a vzadu bubnové, soustava je však doplněna podtlakovým posilovačem, který výrazně zlepšuje možnost dávkování brzdného účinku.
Po svezení s 2106 jsem pochopil, proč byla Lada vždy brána jako „něco víc“ než naše škodovky. Takové trochu auto za odměnu, ale ono se s tím opravdu jezdí líp než s tehdejšími produkty domácí automobilky. Alespoň co se šestnáctistovky týká. Uvidíme, jak je na tom základní 2101 s motorem o objemu 1,2 litru, o kterém si napíšeme někdy příště.
Na závěr se zeptáme majitele na několik otázek:
Proč sis vybral zrovna tohle auto, byl to tvůj dlouhodobý sen, nebo rozhodnutí okamžiku?
Vzpomínka na mládí.
Jak těžké bylo tenhle vůz získat?
Koupil jsem ho od kamaráda na srazu veteránů.
Jak se s autem žije v běžném provozu? A máš ho pro radost nebo na denní používání?
Je samozřejmě pro radost, v provozu uhání hezky, ale chtělo by to pětku.
Jaký byl nejzajímavější zážitek s tvým autem?
Sraz socialistických vozidel.
Plánuješ na něm nějaké úpravy či opravy?
Trochu vyvařit, už by to potřeboval.
Jaký je tvůj největší motoristický sen?
