TEST Ford Escort Cabrio

TEST Ford Escort Cabrio

Zatímco k nám vtrhla rudá armáda, na západě v roce 1968 začala úplně jiná okupace – na silnice vtrhnul Ford Escort. A tehdy, v duchu doby, samozřejmě s pohonem zadních kol. Na pohon těch předních přešel Escort až ve třetí generaci v roce 1980. Nás ale dnes bude zajímat ještě generace pozdější, čtvrtá.

Ta přišla na trh v roce 1986 a na první pohled se od svého předchůdce lišila jen málo. Poznáte jí podle uhlazenější přední partie se zaoblenějšími světlomety a absencí černé mřížky chladiče. Jiná jsou i zadní světla, v interiéru pak palubní deska, sedadla a výplně dveří, které jsou bohužel méně odolné. Doplňkovou výbavou bylo vyhřívání čelního skla a mechanický systém ABS, který byl ovšem původně pouze ve verzi RS Turbo a XR3i, později za příplatek ke všem vozům. Pod kapotou byly benzínové motory o objemu 1.1 až 1.6 litru nebo vznětové motory 1.6 a 1.8. Mohli jste si jej koupit jako tří- nebo pětidveřový hatchback, tří- či pětidveřové kombi, třídveřovou dodávku s názvem Express a dvoudveřový kabriolet. Čtyřdveřový sedan totiž nesl jméno Orion. Kromě evropských továren v Halewoodu a Valencii probíhala výroba vozu také v Jižní Americe a Africe.

Teď už ale pojďme k našemu dnešnímu vozu. Je to Ford Escort Cabrio s motorem 1.6 CVH EFI o výkonu 75 kW. V jeho krásné bílé barvě vyniká jednoduchá hranatá karoserie z 80. let. A osmdesátky já miluju! Navíc tady byl vzhled vylepšen nárazníky z verze RS Turbo. Litá kola pak jsou dobová z příplatkového RS paketu. Dveře se zdráhají pustit mě dovnitř, asi se vůz snaží přimět svého majitele ke zdravému rozumu a nesvěřit auto mně. Uvnitř je to také klasika 80. let. (Znovu opakuji, že to mám rád). Jen spínač na světla mne překvapil – jde o takový velký kroužek, který se otáčí. Aha, když jsem v minulosti jel jednou s Escortem, tak jsem v tom případě neměl rozsvíceno.

V interiéru vás nadchnou úžasná sedadla Recaro. Neskutečně dobře drží vaše boky i zadek na jednom místě. Víte, málokdy chci po jízdě s youngtimerem jej srovnávat s modernějšími vozy, ale když jsem z Escortu přestoupil do svého vozu a sedadel hrdě označených výrobcem jako polosportovní, tak jsem se v nich podruhé v životě cítil mizerně. Když už tedy sedíte, máte i při natažené střeše velmi dobrý výhled z vozu. Samozřejmě o něco horší než u hatchbacku, protože všechna zadní okna jsou u kabria menší. Pokud střechu složíte, což jsem udělal, když už byl krásný slunečný den, tak je výhled ven rázem bezkonkurenční. Akorát když je látka složená vzadu, při pohledu do vnitřního zrcátka netušíte, kde může končit váš kufr. Obejít se bez tohoto zrcátka ale umím, pořád máte přece ty vnější, takže tohle zásadní problém nepředstavuje. Střecha se skládá elektricky, musíte ji jen odjistit u čelního skla. Pak ale stejně vystoupíte z vozu, nacvakáte přes ní kryt a ještě doporučuji nandat deflektor proti větru, který se upevňuje za zadní opěradla a ochranný oblouk. Ten ale můžete použít jen pokud nepovezete žádné cestující na zadních sedadlech. Ale ono tam stejně není moc místa.

Mohlo by vás zajímat:  Test Renaultu Talisman Grandtour Initiale Paris – decentní modernizace již tak pohledného kombi

Když už tedy vím, že se mi sedí perfektně a držím volant o správném průměru i tloušťce věnce, musím si alespoň trochu na něco postěžovat. Plyn je hodně „utopený“, až skoro tak, že by se mi špička nohy mohla dostat pod brzdu. Jinak ale mají pedály dobrý chod. Ještě se vrátím k volantu, ten má zezadu na sobě prolis, kam jsem si mohl pořádně opřít prsty, což mi celkem vyhovovalo. Světla už jsem komentoval, zmíním ještě, že páčka dálkových světel je hodně kraťoučká. Řazení chce trochu cviku, ale stačí párkrát vyzkoušet, kde se který kvalt nachází a můžeme vyrazit.

Benzínová šestnáctka se chvilku rozehřívá, ale její zvuk dává tušit, co se v ní skrývá. S lehkým autem z 80. let si nejspíš dobře poradí. A taky že ano, motor se rychle sbírá a se zvyšujícími otáčkami lačně zrychluje. Díky tužšímu podvozku se nemusíte bát to auto poslat poněkud ostřeji do zatáček a stejně neuhne ze zvolené stopy. Ale vozy Ford vždy vynikaly výborným podvozkem, takže by mě to nemělo příliš překvapovat. Čtvrtá generace má ještě ramena na zadní nápravě, proto to výborné chování. Navíc v kombinaci s dostatečně širokými koly na originálních RS ráfcích je vůz perfektně čitelný. A i brzdy (vnitřně chlazené kotouče 240) jsou výborné, což bývá někdy slabina u starších aut, zejména u těch od domacích automobilek. Řízení je přesné a za jízdy snadné, jen při parkování jsem se rozpomínal na dávné doby, kdy zaparkovat bez serva svůj youngtimer na širokých patnáctkách bylo trochu těžké. Sakryš, kdysi mi ale posilovač nechyběl, asi jsem vyměknul a měl bych si pořídit zase něco chlapsky náročného. Jinak pokud vám nebude doléhat přesně střecha, což se u youngtimeru může snadno stát, tak vězte že v rychlostech do stovky to bylo snesitelné. Ale stejnak je tohle auto na hezké slunečné dny a ježdění bez střechy. Navíc díky deflektoru ve voze není žádný průvan.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Škoda Fabia 1.2 TSI

Konečně mi to docvaklo, já potřebuju kabriolet. Vyhovuje totiž mému přirozenému exhibicionismu. Když je krásný slunečný (ale hlavně pracovní všední) den a vy si vedle sebe posadíte svou lepší polovičku a vyrazíte do města, tak vás vysloveně baví nevraživé a závistivé pohledy pracujících. A navíc mě vysloveně baví jezdit s kabrioletem pomalu a kochat se krajinou. I vy si to někdy vyzkoušejte a pořiďte auto bez střechy. A rozhodně nám zůstaňte věrní, protože s vozy z dílny Lama Cars se nesetkáváte v našem magazínu naposledy.

Na závěr se zeptáme majitele na několik otázek:

Proč sis vybral zrovna tohle auto, byl to tvůj dlouhodobý sen, nebo rozhodnutí okamžiku?

Potom co jsme prodal své bývalé kabrio Escorta sedmé generace, pořád jsem si říkal, že si ještě nějaké pořídím. Když jse pak v inzerci uviděl bílou čtvrtou generaci za pár korun a jen 40 kilometrů od domova, tak bylo jasno.

Mohlo by vás zajímat:  Testovaná Kia XCeed Plug-in Hybrid je skvělým spojením benzínu a elektřiny

Jak těžké bylo tenhle vůz získat?

Jak se říká, tohle je ten typ auta, které kdo chce a má pár korun, tak si ho koupí.

Jak se s autem žije v běžném provozu? A máš ho pro radost nebo na denní používání?

Úplně v pohodě. Auto má délku necelé čtyři metry a vejde se všude. Limitující jsou jen ty zesílené prahy snižující světlou výšku. V létě mi parkuje u baráku v centru Plzně a když je hezky, tak mi dělá společnost při práci obchodního zástupce. Ale v zimě ho zavírám na dílnu.

Jaký byl nejzajímavější zážitek s tímto autem?

Když opomenu dovolenou s přítelkyní a krásný týden, tak to, že jsem ho stihl za týden rozebrat, odvézt do lakovny a zase složit, abych s ním mohl na tu dovolenou jet.

Plánuješ na něm nějaké úpravy či opravy?

Možná v nějakém pomatení mé, už tak choré, mysli tam swapnem 2.0 16V 96 kW Silvertop z Mondea nebo 1.8 16V 96 kW z modelů XR2i/XR3i, s čímž by se pojila instalace větších brzd, jiných tlumičů a silentů. Tak to máme už na dvou jiných Fordech na dílně. Tlumiče a silenty mě určitě neminou, motor potřebuje minimálně přetěsnit, dát jiné hydra a vačku (typická bolest CVH motorů).

Jaký je tvůj největší motoristický sen?

Tohle je děsně těžké jen tak říct. To přichází vývojem už od dob, kdy jsem na PC hrál Need for Speed 2, tak to byl McLaren F1, pak přišel Ford GT. Teď posledních 5 až 6 let je tím snem Sierra Cosworth 2WD v origo šedé barvě. A k tomu teď s koupí domu, kde je malá garáž na Escorta, přibyla ještě dvoudveřová Cortina první generace.

Foto: Mikka